Nepřítel

Divný film o ničem s temnou atmosférou a dvojitým Gyllenhaalem. (13.12.2014)

Tohle není špatný film, je zajímavý, jsou v něm myšlenky, které se mi líbí, jenže celkově mě to prostě zklamalo. Myslím si, že by mi ten film více řekl, kdybych se na něj podíval podruhé, ale vzbudil ve mně takové pocity, že se ani podruhé koukat nechci. (27.05.2014)

Líbila se mi atmosféra, postavy, město, barevné ladění a spousta dalších deailů. Jen ta pointa je zaonačená až moc a režisér se scénáristou tu mohli natáhnout ruku k divákovi o poznání blíž. (06.07.2014)

Ako keď po vás lezie pavúk - máte nepríjemný pocit, čakáte kam pobeží, kde sa stratí, či vám nevlezie uchom až k mozgu. A presne tam sa mi zavŕtal tento film - hlboko do mozgu! (24.03.2017)

Ze začátku to vypadá jako průměrné drama, ze kterého se vyklube zajímavé mystery. Ke konci to ale opět trochu ztrácí dech a vůbec nevím, co si o celém filmu mám myslet. (26.06.2014)

Okamžitě mě chytila hudba, zaťala do mne své drápky, vlezla mi pod kůži a dostrkávala k pocitúm všeho druhu, od klidu až k úzkosti a zmatku, pocitu naprosté opuštěnosti a vykořenění v tom moderním, svým způsobem krásném městě ze skla, oceli a betonu. Jednoho dne zjistíte, že máte absolutně identického dvojníka, což vaše máti rázně popře. Ale ta povaha je mírně jiná a máti pitomým dotazem jen řádně nadzvednete.Jack byl zkrátka ohromující ve své dvojroli. A ten závěr mi připomněl jednu kdysi zfilmovanou sci-fi povídku, jejíž název už neznám , ale jedno vím určitě -ona za to nemůže, fakt ne! je zkrátka přirozeně taková....nebo to těhotenství vzniklo úplně jinak? v šestém měsíci vypadat na devátý...shrnuto - super film, o kterém si můžete myslet všechno, co chcete.-) (01.07.2014)

Villeneuveho temná sonda do mužského podvědomí. Film plný symbolismů, ponurosti a výborného Gyllenhaala, který svou dvojrolí dokazuje svou všestrannost. Celý film, každý jeho záběr dává člověku dost podnětů, k tomu, aby měl nad čím přemýšlet. A v závěru, kdy si divák myslí, že už si dokázal ze všech těch dojmů utvořit celek, režisér v posledních pár sekundách obrátí všechno vzhůru nohama. Když to skončilo byl sem vzteklý, a říkal jsem si, že jsem promarnil hodinu a půl svého času. Dalo mi to hodně času a přemýšlení, než mi došlo, co chtěl básník říct, ale v závěru jsem pochopil, o co ve filmu šlo. A když si to tak shrnu, tak to měl Villeneuve dobře vymyšlené a pěkně brutálně nepřímočaře. Jen ten závěrečný mindfuck člověku pořádně zatopil. (29.07.2015)

Jasně film, který není pro mě. 1) Hysterické Adamovy reakce nechápu, pokud ovšem nešlo o to, znejistit diváka. To se v mém případě tvůrcům podařilo. 2) Chápající precisní komentář Jitky Cardové zlepšil mou percepci díla, ale mé sympatie k filmu nezvýšil. 3) Výstižný koment: JitkaCardova, komando (01.08.2015)

Jednou za čas se z čista jasna vyloupne film, po jehož zkouknutí nevíte, která bije a máte okamžité nutkání si ho pustit znovu, abyste rozpletli alespoň základní dějovou premisu... a přesně takový je i zdánlivě mysteriózní Nepřítel s Jakem Gyllenhaalem. Chytře vystavěný existenciální příběh o strachu a vnitřní rozpolcenosti, který vás donutí k zamyšlení. Prostě lahůdka. (20.11.2015)

Velice psychedelická záležitost, která dává vzpomenout na typické lynchovky. Mě na tom vždycky baví ten okamžik, bod zlomu, kdy si řeknu: "Tak, a teď jsem v prdeli." Mozek běží na plné obrátky, snažím se pochytit a pamatovat si každý detail, ale v tom jednom momentu prostě rezignuju a vypnu, protože to nemá význam, Po skončení filmu jenom tak sedím a snažím si to dát všechno dohromady. Pak otevřu diskuzi k filmu a snažím se najít, co si o tom myslí jiní a nějak to porovnat s vlastním názorem. To se většinou podaří, a tak jsem spokojený, že tomu trochu rozumím. To ovšem většinou trvá do druhé projekce, kdy ve filmu najdu vysvětlení jiné. A tak pořád dokolečka. Baví mě to. (31.07.2015)

90% (Febiofest 2014) (22.03.2014)

Jeden z nejzajímavějších filmů poslední doby a Villeneuve u mě stoupá na žebříčku originálních a osobitých režisérů o dost výš a je opravdu nutné ho sledovat. Enemy oplývá temnou a depresivní atmosférou a hlavně už mnohokrát zmíněným dějem, který je odvyprávěn tak rafinovaně a vypadá dost složitě a nepochopitelně, ale rozhodně je pochopitelný (i když si člověk musí pomoci u některých kolegů na internetu). To ale není vůbec na škodu, protože Enemy je o atmosféře, výborné režii, která bravurně pracuje s náznaky, metaforami a symboly a celkovém prožitku, který je dost individuální. Jake Gyllenhaal je excelentní v obou polohách a i díky němu je výsledek, jaký je a je o něm možné dlouze diskutovat. Záměrně pomalé tempo je pravda někdy dost ubíjející, ale nedá se říci, že by se film nějak zásadně vlekl, ba naopak, ale je samozřejmě nutné, aby diváka zaujala ona tvůrčí hra. Všechno dokreslují minimalistická a trefná hudba, perfektní kamera a vůbec celková "zašlá" vizuální stránka. Překvapivý a šokující konec budiž třešínkou na dortu. Zbývající hvězdu si šetřím na opakované zhlédnutí, které pravděpodobně brzy přijde, protože napoprvé mě to úplně nedostalo a bohužel jsem nenašel jediný moment, kdy by mi běhal mráz po zádech, nebo kdy bych mohl emočně souznět s některou postavou. Jako taková variace na Dostojevského, Klub rváčů a částečně i Lynche v jeho zlaté éře ale Enemy funguje naprosto výborně, skoro až geniálně. 90% (30.05.2014)

Profesor, herec, rozdvojená osobnost, představy a...pavouci. Jsem nějaký zmatený! (07.07.2014)

Ten koniec mi uškvaril mozog. Celá snímka mala silný nádych surrealizmu avšak koniec bolo čistokrvný mindfuck. Avšak to je iba v posledných sekundách takže s hlavnou dejovou líniou to nemá príliš veľa spoločného. Ide o vskutku šablónu festivalového snímku. Je to striedme, atmosfericky plné, dynamiku síce postráda ako väčšina takýchto filmov, avšak myšlienok a psychologických pochodov je tu viac než dosť. Nechcem to porovnávať s filmom od Davida Cronenberga Príliš dokonalá podoba . Príbehom to bolo síce úplne inde ale ten znepokojivý pocit dvojičiek bol hmatateľný aj tu. Príbeh sa krútil okolo profesora univerzity ktorý si na doporučenie jedného kolegu pozrel nejakú komédiu. Všimne si, že v tej snímke hrá herec podobný jemu. Čoskoro zistí, že sa podobajú ako vajce vajcu a tak sa stretnú. Profesor je človek striedmy kým herec je výbušnej povahy. Obidvaja zistia, že majú aj podobné priateľky, nádherné blondínky, avšak profesor ju má o niečo krajšiu a tak herec zatúži po nej.. Keďže vyzerajú rovnako nikto by si nemal všimnúť rozdiel... Ale opak je pravdou. (14.12.2014)

ČSFD Hodnocení 18.7 2016 | 66% | Trošičku nedoceněný film... (18.07.2016)

Minimalistická hračka, naliehavo a pomaly tlačiaca na diváka skrz chladný neosobný vizuál a snovú hudbu, ktorá mi v hlave narobila poriadny zmätok. Hodnotenie predčasné, chce to druhé zhliadnutie ako už dávno žiaden film. EDIT: Zhliadnutie 2: filmová hypnóza, stupňujúce sa zimomravky so záverom kvôli ktorému mi - i keď som ho čakal - stuhla krv v žilách. (23.04.2014)

Další povedený kousek z dílny kanadského režiséra Denise Villeneuva. Po ospalém úvodu postupně film graduje až do parádního finále a poměrně otevřeného konce, i když to záleží na výkladu filmu, kterých jsem četl hned několik. Boduje přitom zejména snovou mysteriózní atmosférou, originálním pojetím, nepředvídatelným dějem a přesnými hereckými výkony. Jake Gyllenhaal tradičně skvělý, tentokrát dokonce v dvojroli. Je dobře, že se účastní i těchto nekomerčních projektů. (01.06.2014)

Film vyžaduje dost divákovi pozornosti. Na tom by nebylo nic špatného. Jenže odměna za tu pozornost je taková hodně průměrná, což je škoda. (26.03.2016)

Nemám rád pavouky. Za to se mi ale líbí Sarah Gadon i Mélanie Laurent, takže docela chápu Gyllenhaalovo dilema kde dřív smočit. Psychická narušenost hlavní postavy byla nicméně spíš úsměvná, než jakkoliv znepokojující. A to platí i o poslední scéně, ve které se Villeneuve vysmál do ksichtu (téměř) všem, kteří si do té chvíle mysleli, že film chápou. Včetně mě. Mojí výhodu bylo, že jsem podvědomě nějakej mindfuck na závěr čekal. PS: Teorií o významu pointy je na internetu dost, stačí si jen vybrat tu, která dává největší smysl. (19.12.2016)

Pokud Sokrates požadaduje, abychom poznali sami sebe, nemyslel tím nejspíš schizofreniky; ti to mají mnohem těžší. Když se do toho ještě připletou těhotenská traumata, pak je o zábavu postaráno. Pokud bych měl k tomuto filmu psát komentář, dopadlo by to nejspíš nějak tak, podobně, jako u JitkaCardova ****, samozřejmě ne tak poeticky. Pozn. 1: Symbol pavouka byl nepřehlédnutelný, jeho sítí byly vzájemné vztahy dvou žen a dvou mužů, kteří se do ní chytili. Pozn. 2: Tady na usedlosti mám několik druhů pavouků, ty větší vynáším (především z koupelny) ven, aby neděsili hosty. Jednou za čtvrt roku vymetu černé pavučiny, a jinak si jdeme každý svou cestou. (04.07.2018)