Reklama

Reklama

Valerij Borisovič Charlamov je považován za jednoho z největších hráčů historie hokeje. Film sleduje jeho životní příběh, od dětství, kdy začal hrát hokej, přes vzestup kariéry (CSKA Moskva a reprezentace SSSR) a vztah s trenérem Anatoliem Tarasovem, jenž je nazýván otcem sovětského hokeje, až po účast na takzvané Sérii století, kde se stal spolu se svým týmovým spoluhráčem Vladislavem Treťjakem hvězdou hokejového světa. (Bohemia MP)

(více)

Recenze (182)

verbal 

všechny recenze uživatele

Jak my ty zmrdy nesnášeli! Já tedy na rozdíl od věkem sešlého gaye Rejžánka pamatuju až robotickou trojku Makarov - Larionov - Krutov, nicméně i ta si docela mechanicky dělala z Králíka papírové čerty! Byly to stroje, které vylezli z ukrutných tréningů na Sibiři akorát tak před šampionátem, aby to studenoválečně natřeli všem imperialistickým a okupovaným sráčům. A pokud ne, skončili zase na Sibiři, kde už nehráli hokej, ale gorodky s vrahy. Tohle je ruský tendenční blábol a pohádka o Valerijovi, jasném sokolovi, jenž s přátelským politbyrem v zádech a férovým hahadisidentem Tarasovem nejprve glorifikačně kličkuje v Pamploně před býky a posléze v Kanadě před beky, kteří jsou na rozdíl od milé a kamarádské sborné vykresleni jako nesympatická hovada. Tuna hnusného patosu a víceméně oslava bývalého režimu v Rusku, který je tam zakořeněn dodnes jako dogmata v černoprdelnické církvi. Už jen čekám, kdy zfilmujou Neználka! Ale ruku na puk, za těch dvacetčtyři let už jsme zapomněli a natočeno je to tak poutavě, že jsem si i přes to chlupaté, jebáky zbrázděné pozadí nadšeně leštil hokejku. Fucktograficky nekorektní, klišovitá zábava, která působí, jako by dal sympatický, hrdinný Drago brutálně na držku odpudivému blbci Rockymu za zvuku na balalajky brnkaných "Tигровые глаза". ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

O legendární sedmnáctce, jak by se zdálo v úvodu? O jednom z nejrozporuplnějších a nejsvébytnějších trenérů/diktátorů hokejové historie ve vynikajícím Menšikovově podání? Pohádka o sborné a jejím "sovětském Naganu"; tedy té legendární sérii "studená válka na ledě", která ve spojení s následným evropským turné jednou provždy srazila gloriolu kanadského týmu? Je to mišmaš výše uvedených, ale ani jedno z témat není dotaženo. Charlamovovi nejzajímavější osudy to překvapivě ignoruje a pohádka tu končí prvním zápasem. Působí to spíše jako nažhavování domácího obecenstva na Soči. Celkově je to totiž ruskému divákovi šité na míru a tak to jen bují naivní ruskou "v prsa se bíjící" nabubřelostí dobře známou ze sovětských válečných snímků. Pokud to neskousnete, tak se to lehce změní v nechtěně sebeparodickou záležitost, pokud to však ustojíte čeká vás solidní žánrový snímek, kde je vše vypulírovaně bílé či černé (a pokud náhodou ne, tak se to raději neukáže) a kterému nestačí vzdát poctu a tak raději rovnou vystavuje zbošťující piedestal. PS: Až budeme točit film o Jágrovi, tak doufám, že si odtud vypůjčíme tu scénu s chladícími věžemi; úplně to vidím. Jágr v životní a kariérní krizi leze jednoruč mezi dvěma komíny Poldovky, přemýšlí o hlubokomyslných problémech a sleze jako o několik tříd lepší i cílevědomější hráč. ()

Reklama

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Dobrý hokejista musí mít přehled o spoluhráčích, protihráčích i blondýně ve třetí řadě." Já jsem tedy lajnu ve složení 17 Валерий Борисович Харламов, 13 Борис Петрович Михайлов a 16 Влади́мир Влади́мирович Петро́в zaznamenal až ke konci jejich slávy, takže jsem daleko více nenáviděl jejich strojové následovníky. Nicméně jejich hokejové kvality jsem vždycky uznával a cholerik Charlamov nebyl výjimkou. Pro mne je tento životopis hodně poučný, neboť se na život v Sovětském svazu dívá jinýma očima než učebnice Občanské výchovy a zejména vše okolo egoistického trenéra Tarasova bylo hodně zábavné. A taky mne bavilo to kontroverzní zobrazení Kanaďanů, protože tito milí a inteligentní příslušníci javorového národa se nějakým zázrakem po nazutí bruslí proměňují v agresivní vypatlance, což v historii mnohokrát prokázali. A jelikož se dokáží spontánně radovat z každého vítězství dosaženého zraněním soupeře, tak jimi upřímně pohrdám. Sportu zdar! ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,VĚNOVÁNO VYNIKAJÍCÍMU HRÁČI VALERIJI CHARLAMOVI, NEJVĚTŠÍMU TRENÉROVI ANATOLIJI TARASOVI A LEGENDÁRNÍMU SOVĚTSKÉMU NÁRODNÍMU TÝMU.“ /// Rusko, to je válka, Gagarin a – HOKEJ! Sportovní film jako hold legendám. Pamatujete ten útok Michajlov – Petrov – Charlamov? (ne vole, v bitvě u Kurska nejeli…!) Starý časy, komančové u moci a pověstná Tarasovova škola. A jak v ,,ní“ školil frajera, kterýmu v žilách kolovala španělská krev. Heroickej (dyť říkám – válka …) sportovní film o souboji chudého Draga proti frajerskýmu Rockymu. Mám rád hokej. A něco pamatuju. Navíc ten Valerij byl proklatě dobrej hráč. A Tarasov…? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nechápu, co byla ona proslulá sovětská hokejová škola. 2.) Vzpomínám na SÉRII STOLETÍ (a miluju ty akce v časech 51:50 nebo 01:04:27!). 3.) Thx za titule ,,K4rm4d0n“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Bylo fakt zábavné sledovat hyperpatetický sportovní film z "ďruhé strany barikády." Na ty americké dojáky už jsme přece jenom zvyklí a musím uznat, že tohle není o nic horší. Je jen prostě sranda kiukat na ty fešáky z ruské sborné a na zlotřilé Kanaďany, kteří vypadají jak z Planety Opic. Líbila se mi i ta politická linie se zlým komoušem, akorát ručkování hlavního hrdiny padesát metrů nad zemí někde v továrně už bylo fakt směšný. Nejlepší herec byl ten jak hrál Tarasova, měl fakt charisma. ()

Galerie (24)

Zajímavosti (22)

  • Charlamov měl 27. srpna 1981 autonehodu, na jejíž následky zemřel ve věku 33 let. (Luky-7)
  • Na ledě při prvním zápase Série století '72 v Montrealu je ve středovém kruhu uveden nápis Super serie 1972. Oficiální název však byl Summit Series 1972. (Robbi)
  • Kontinentální hokejová liga má divizi nesoucí Charlamovovo jméno. (Luky-7)

Reklama

Reklama