poster

Tonoucí se stébla chytá

  • francouzský

    Le petit baigneur

  • slovenský

    Topiaci sa stebla chytá

  • slovenský

    Topiaci sa slamky chytá

Komedie

Francie / Itálie, 1967, 96 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Zevon
    ***

    Přetažený humor, postavený na systému "točte hlavně mě", ostatně jako všechny komedie z pozdějšího Funesova odpoledne. A také bohužel i zde platí pravidlo - pokud si představíte film bez této osoby - naprosto crazy splácanina bez hlavy a paty. Na mne působí po těch mnoha letech už únavně a nejsem si jist, zda bych raději někdy nezvolil televizní noviny s tím po moci prahnoucím hrochem, idolem odbarvených blondýn, v titulní zprávě.(26.1.2010)

  • kinej
    ***

    Další z řady Funesových komediíí, která nijak nevyniká. Příběh o ničem je prošpikován gagy, kterým se občasně daří podráždit bránici, ale mnohem častěji je znát, že tento film je poznamenán časem a spusta humoru již vyčpěla. K dobru přikládám dobrý herecký výkon Michela Galabru a výborný česká dabing.(9.8.2005)

  • kOCOUR
    ****

    Trochu příliš crazy i na Funesovy poměry, občas zbytečně dlouho proklepávané humorné středobody (viz. scéna se zaharadním traktorem), ale pořád jedna z nejlepších věcí, které nám francouzský komik servíruje. I tady (a zejména tady) se ukazuje, jak moc celkový dojem posilňuje úžasný dabing Františka Filipovského.(22.8.2003)

  • vesper001
    *****

    Zaměstnavatel Fourchaume alias dobytek, zaměstnanec Castagnier alias moula, kocábka náram náram alias Plaváček, Michel Galabru alias Pejsánek, obojživelný kajak alias papoušek po tornádu, zelený kůň alias… zelený kůň, a šílený traktor alias svinská mašina, táhnoucí za sebou velké prádlo a kadiboudu alias domeček. :)(27.5.2013)

  • tomtomtoma
    ***

    Film "Tonoucí se stébla chytá" potvrzuje stále věrnou oblibu jednoduchého klaunského humoru cirkusů a kabaretů. Základem je mimika, gesta a kopance, děj není nutností, ale pády a nedorozumění již ano. Navíc, u filmů s Funèsem se v českém prostředí upřednostňuje dabing. Pokud hovoří Filipovský, mnoho se odpustí. V opačném případě se film odsuzuje, přestože má i své nezpochybnitelné kvality. Tonoucí se stébla chytá patří ve Funèsově filmografii ke slabšímu průměru. Na druhou stranu proč ne, když to klape a přináší veselí, byť většinou ve škodolibější podobě. Především děti a fanatičtí zastánci Filipovského hlasu si na své přijdou. Na můj vkus je tento druh humoru příliš destruktivní, ale i nenáročná zábava je občas nutností pro odreagování. Hlava se vyčistí a tělo může kráčet odpočinutě opět dál a vpřed. Hlavní postavou příběhu je despotický výrobce lodí Louis-Philippe Fourchaume (příjemný Louis de Funès). Tento cholerik, nebezpečný všem svým zaměstnancům, se snaží zachránit vše, co svou unáhlenou neprozřetelností zpřetrhal a zahnal. Protihráčem i spoluhráčem diktátorského zaměstnavatele je André Castagnier (příjemný Robert Dhéry), geniální konstruktér lodí, nadšený zlepšovatel a dobrosrdečný popleta. Hlavní ženskou postavou je Marie-Béatrice Fourchaume (půvabná Andréa Parisy), smířlivý a reprezentativní protějšek chronického vzteklouna. Výraznou postavou je Charlotte Castagnier (sympatická Colette Brosset), Andrého sestra s ochotou pomáhat. Důležitou postavou je Marcello Cacciaperotti (zajímavý Franco Fabrizi), vynalézavý italský obchodník a obdivovatel krásných žen. Mezi výraznější postavy patří také zasmolený Charlottin manžel Scipion (Michel Galabru) a oba ohniví Andrého bratři, prosící farář Henri Castagnier (Jacques Legras) a méně smířlivější strážce majáku Jean-Baptiste Castagnier (Pierre Tornade). Z dalších rolí: prostý a ochotný vesničan Joseph (Henri Génès), z průběhu slavnosti rozpačitý ministr (Pierre Dac), či jeho silná manželka (Michèle Alexandre). Stará divadelní parta kolem Dhéryho se sešla, chtěli pobavili především sami sebe v tom, v čem byli nejlepší. Klaunský humor ve své jednoduchosti agrese a nehod slaví svůj úspěch. Navíc, když tam mluví Filipovský....(14.7.2017)

  • - Ve scéně, kdy Fourchaume (Funes) a Scipio (Galabru) plují na lodi se záchodem skrze Toulonský přístav, je možné za nimi spatřit francouzskou bitevní loď Jean Bart. Ta byla spuštěna na vodu v roce 1940. Po porážce Francie byla posádku odvlečena do marocké Casablanky. Při vylodění spojenců v Africe roku 1942, byla potopena. Po válce byla vyzvednuta a roku 1952 opravena, aby mohla sloužit opět Francii. Ve roce uvedení filmu (1968) byla odepsána a o dva roky později rozebrána. (Martensson35)

  • - Mnoho situací ve filmu je inspirováno gagy Funèsova a Dhéryho oblíbeného dua komiků Olivera Hardyho a Stana Laurela (napříkald Laurelův pláč, v který většinou propukal na konci grotesek). Robert Dhéry jej napodobil tak mistrně, že Louis de Funès musel svůj nezřízený smích zakrývat pod přikrývkou. (Komiks)

  • - Ve scéně, kdy je taženo auto vinicemi, se střídají dva koně. Jedním je bělouš s krátkým ohonem, druhým kůň s ohonem o poznání kratším. (CrownThomas)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace