The Fall
The Fall
Tvůrci:
Allan CubittScénář:
Allan CubittHrají:
Gillian Anderson, Jamie Dornan, John Lynch, Aisling Franciosi, Bronagh Waugh, Niamh McGrady, Sarah Beattie, Stuart Graham, Bronágh Taggart, Valene Kane (více)Série(3) / Epizody(17)
Obsahy(2)
V dramatickém seriálu ze Severního Irska se představí Gillian Andersonová v hlavní roli policejní komisařky Stelly Gibsonové, jež byla převelena z londýnské policie do Belfastu, aby zde pomohla dopadnout ďábelsky chytrého sériového vraha. Zatímco Gibsonová absolvuje cestu z Londýna, představí se nám samotný vrah Paul Spector (Jamie Dornan). Drama se soustředí kolem policejního vyšetřování, které odkrývá příběhy rodin na straně obětí i vraha, jejichž životy zůstanou navždy poznamenány.
Kritikou opěvovaný seriál The Fall se vrací se svou druhou řadou. V pokračování této strhující napínavé hry se vrací Gillian Andersonová v hlavní roli policejní komisařky Stelly Gibsonové, která je na stopě sériovému vrahovi Paulu Spectorovi v podání Jamieho Dornana. Druhá sezóna se odehrává v Belfastu v Severním Irsku a navazuje přesně tam, kde skončila první řada. V šesti hodinových epizodách uvidíme, jak se stíhání Spectora stává tím zoufalejší, čím více se kolem něho utahuje smyčka. Vrah je totiž po psychologické stránce nebezpečnější než kdy dřív.
(Cinemax)
Recenze uživatele TroiMae k tomuto seriálu (2)
Série 3 (2016) (S03)
Stella Gibson opět nastavuje zrcadlo kultuře patriarchální mužské hegemonie. Stella Gibson je kompetentní, výkonná, přímá, komplexní, přitom ženská a lidská… a i vtom jsou stejně intenzivní momenty jako akčních scénách a blůzách od krve. ()
Ticho a trýzeň (2016) (S03E01)
Stella Gibson opět nastavuje zrcadlo kultuře patriarchální mužské hegemonie Manžel unesené: „Proč nebrečela? Nekřičela? Proč s ním nebojovala? Proč s ním šla? Víte, že je Nancy viděla, jak spolu přecházejí ulici a vedou se za ruce?“ Stella Gibson „Tome, teď mě dobře poslouchejte. Muži vždycky myslí jen z pohledu bojovníka. Ve skutečnosti, když lidé čelí takové hrozbě, nejsou ničeho schopni. Pokud nebojovala, pokud nekřičela, jestli byla v tichosti a otupělá, tak proto, že ji zcela paralyzoval. Šla s ním v tichosti, protože se bála o život. A nejen o ten svůj, taky o váš, o život Nancy a miminka. V tomto stádiu strachu mohla klidně spolupracovat… Mohla se mu poddat… Ale to neznamená, že by s tím souhlasila. Tome, jak se teď zachováte, jak přistoupíte ke své roli toho, kdo jí má pomáhat… To učiní její zkušenost lepší nebo horší. Pokud se zachováte špatně, zničí ji to. Nebo můžete být součástí jejího léčení a uzdravení. Potřebuje od vás slyšet, že už je v bezpečí a že je milována. Buďte trpělivý a něžný. Zítra je další den.“ Proto pro mě vždycky byly vzorem spíše ženy, než muži. Muži nic nenabízeli. Jen šablony a jednorozměrnost. Jejich síla byla jen kašírovaná, hraná, vnější, závislá na tom, zda přistoupíte na jejich hru (patriarchátu/mužské hegemonie). Když život nešel podle těchto pravidel, byli bezmocní. Stella Gibson je kompetentní, výkonná, přímá, komplexní, přitom ženská a lidská… A tak, když svleče blůzu od krve, když odchází z místnosti sériového vraha, tak jeden z nejintenzivnějších momentů v závěru epizody „Ticho a utrpení“ na JIPce bylo, když na odchodu zaslechla neznámý hlas ženy, která ji „poznala“, protože ji potřebovala znát, protože potřebovala nebýt sama, protože potřebovala vědět, že někdo jiný je v bezpečí, protože když je v bezpečí někdo, na kom nám záleží, jsme v bezpečí i my, přestože možná právě umíráme sami nemocnici. Tak si vybrala Stellu, která tuhle roli přijala. „Jsi to ty? Díky bohu, že tady jsi. Tolik jsem se bála. Díky bohu, že jsi v bezpečí. Zlatíčko… Jsem ráda, žes přišla.“ ()