Režie:
Otakar FukaKamera:
Jiří HošekHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jan Kanyza, Eva Jakoubková, Karel Houska, Jiří Bruder, Vladimír Salač, Zdeněk Matouš, Václav Kotva, Miloslav Štibich, Dana Homolová, Jana Altmannová (více)Obsahy(1)
Do Prahy přijíždí tajuplný pan Jones, který tvrdí, že chce najít nějaké záznamy o svých předcích. Seznámí se s Marcelou, u níž začne bydlet a oba naváží milostný vztah. Jonese však zajímají spíše než genealogické věci sci-fi filmy a staré záznamy o neobvyklých a nevysvětlitelných jevech v Praze. (oficiální text distributora)
Recenze (59)
Zvláštní socialistické sci-fi o mimozemšťanovi (Jan Kanyza), který coby australský bohemista přiletěl do Československa hledat nějakého svého kolegu, jenž pobývá v českých zemích už od dob Johanesse Keplera. Kromě toho zjišťuje, že znal i Julese Verna a scházel se s Karlem Čapkem. Tyto sekvence včetně zakomponovaných ukázek ze známých československých snímků (BARON PRÁŠIL, VYNÁLEZ ZKÁZY, IKARIE XB 1, MUŽ Z PRVNÍHO STOLETÍ) dělají film přece jen zajímavějším. Jinak by to byla fakt nuda, která má víc společného s romantikou než se sci-fi. [494. hodnocení, 50. komentář, 55%] ()
Myslel jsem si že střihové filmy jsou doménou začínajících režisérů a kovaných céčkařů. Zpětně se mi ale rozhodnutí zdálo pochopitelné, protože scénář by vystačil sotva na ambicióznější kraťas. Otakar Fuka ho vycpal dlouhými ukázkami z pěti různých - a vesměs lepších snímků, ale ani tak hodinu a půl stopáže adekvátně nezaplnil. Je to škoda, protože si film udržuje lehce mysteriózní atmosféru, podporovanou slušnou hudbou a neproniknutelným Kanyzou. Na socialistický K-PAX to ale není, to by museli být oba jmenovaní jinačí borci. ()
Ze začátku (konkrétně u plus mínus desetiminutové ukázky z Barona Prášila) jsem měl podezření, že možná právě sleduju jeden z nejhorších braků v dějinách tuzemské kinematografie. Použité stopáže těch sci-fi bijáků, na který si Pegasan Jan Kanyza zašel během své návštěvy planety Země do kina, byly vážně daleko za hranou a lze je vnímat i jako pořádně silnou berli bezradného scénáristy. Kupodivu jsem ale později zjistil, že mě Kurýr začal bavit. Snad i díky těm recyklátům z dob, kdy se čeští tvůrci ještě nemuseli bát točit sci-fi. Byť byly některé triky a animace vážně úsměvné. ()
Tento snímek má zřejmě vyjadřovat jakousi poklonu starší československé sci-fi produkci, protože jinak si tak dlouhé sekvence z 5 jiných filmů, které se v něm objevují, nedovedu vysvětlit. Samotný příběh je velmi slabý, jednotlivým ukázkám se nemůže rovnat. J. Kanyza ani E. Jakoubková nemají šanci tento propadák s nesmírně hloupým námětem zachránit. Stručně řečeno : ještě horší než Akce Bororo. ()
Mám v oblibě podobné vícerozměrné žánrovky, které na pozadí ústředního příběhu ještě v další vrstvě dokážou nabídnout pro náročnějšího diváka cosi navíc, jak tomu bývá např. ve spoustě filmů od Clauda Lelouche. Ale vymyslet a natočit něco v tomto duchu vyžaduje obrovskou tvůrčí pílu a Otakar Fuka se ukázal jako tvůrce, který na něco podobného ani ve spojení se scenáristem Makovičkou zkrátka nevystačí. Ústředí příběh záhadného cizince a spisovatelky sci-fi povídek, který postupně vyvrcholení mysteriózní zápletkou, sice nepřekročí stín malé kuriozitky, ale i díky kouzelné Evě Jakoubkové na mě působil velmi mile a vyvrcholení ke konci se mi hodně líbilo. Mnohem horší je to s druhou vrstvou v podobě pocty sci-fi žánru v Československu. V rovině literárních odkazů a pocty spisovatelům to ještě funguje slušně, ale pocta filmovým sci-fi se zde koná tím nejprimitivnějším způsobem a dobrých 35 minut(!) snímku z celkových 82 min. zde tvůrci bez invence naplnili pouze promítáním ukázek z 5ti starších filmů. Ač jde o vesměs velmi zajímavé filmy (např. Vynález zkázy Karla Zemana), sledování někdy i 8-minutových ukázek uprostřed jiného filmu nudí a diváka, který je zná, nemá čím obohatit. Způsobů, jakým by Fuka s Makovičkou mohli více naplnit zajímavý potenciál filmu, by se zajisté nabízelo mnoho, ať už rozvinutí základního příběhu o další linky a záhady, příp. v rámci té střihové roviny to naplnit kratšími ukázkami z naopak mnohem více starších československých sci-fi (např. Krakatit, Na kometě, Slečna Golem či Zítra vstanu a opařím se čajem a další zde vůbec nejsou ani zmíněné) nebo ze zahraničí obsáhnout vedle literárního klasika Julese Vernea i filmového průkopníka George Mélièse. Nebo si Fuka místo zařazení dlouhých filmových ukázek mohl natočit alespoň jednu vlastní krátkou sci-fi povídku. Škoda, i když se mi tento film mimo výhradu ohledně dlouhých ukázek vlastně líbil, nemohu dát víc než 3*, protože jde o nenápadité parazitování tvůrců na starších filmech. Reklamu na svůj patrně nejlepší film si ovšem Fuka udělal skvělou, mám chuť si Akci Bororo (1972) zase někdy pustit... [55%] ()
Galerie (4)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jan Kuděla
Zajímavosti (4)
- Film je sestavený z velké většiny z ukázek českých sci-fi filmů. Postupně jak jdou za sebou Baron Prášil (1961), Akce Bororo (1972), Vynález zkázy (1958), Ikarie XB 1 (1963) a Muž z prvního století (1961), přičemž snímek Akce Bororo (1972) je režisérův film. (formelin)
- Film sa natáčal v Novom Měste nad Metují. (dyfur)
- Původní filmový námět je dílem spisovatele Josefa Nesvadby a Drahoslava Makovičky. (NinadeL)
Reklama