České století
Bullet for Heydrich
Režie:
Robert SedláčekScénář:
Pavel KosatíkKamera:
Michal KrejčíHudba:
Michal RatajHrají:
Martin Finger, Ivan Trojan, Monika A. Fingerová, Richard Syms, Jiří Bábek, Michal Dlouhý, Aleš Procházka, Hartmut Krug, Marian Roden, Pavel Batěk, Jim High, Jared Doreck, Jiří Racek (více)Obsahy(1)
Londýn, válka. Prezident v emigraci Beneš a jeho šéf špionáže plukovník Moravec. Atentát na Heydricha aneb k čemu je dobrá vražda tyrana. Hlavní postavou tohoto dílu je spolu s prezidentem Benešem šéf československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec. Jeho rozhodnutí zlikvidovat Heydricha rozbouří hladinu adrenalinu londýnského odboje, orientovaného především na vyjednávání a politicko-strategické cíle přímo v Británii (v Čechách se válka nerozhodne, říkají). Moravec touží po činu, k čemuž je však prezident Beneš hluchý; na výzvy prostě neodpovídá, jako by je neslyšel. Vraždy nepatří do jeho myšlenkového světa, jakkoli cynický dokáže být k lidským osudům. Krok za krokem pak sledujeme zrod Benešova klíčového rozhodnutí z dob druhé světové války. Aby se nemohl opakovat Mnichov, je nutné „zjednodušit" národnostní strukturu obyvatelstva vyhnáním (ještě neví přesně kolika) milionů sudetských Němců. Aby toto bylo možné (tedy aby s tím nakonec souhlasily velmoci), je třeba vytvořit situaci, která z Československa jasně vytvoří nikoli jen oběť nacismu, ale spolubojovníka v boji proti němu. Vražda tyrana tento propagandistický záměr splňuje. (Česká televize)
(více)Recenze (52)
Beru, že jde o kapitolu z většího celku (i sám Sedláček v tomhle směru varoval), ale ani to neomlouvá mechanické řemeslo bez nápadu, papírem šustící dialogy, všudypřítomnou mrtvolnost, jíž se vymyká jedině vynikající Trojan (všichni ostatní jsou jako karikatury slavných), a především nechutné zplošťování historie, která je smrsknutá na pár nastrojených situací okolo Benešových dekretů. Tohle by neobstálo ani jako edukativní video pro mateřské školy! Natož jako ambiciózní projekt za prachy koncesionářů. Fujtajbl. ()
Existuje taková poučka, že film by vám měl příběh ukazovat, ne vyprávět skrz dialogy. A bohužel přesně to druhé dělá Kulka pro Heydricha. Namísto toho, aby se vám pokusila postavy představit skrz pečlivě vybrané scény, jen neustále posloucháte jejich rozhovory o tom, kdo je kdo a co se kdy stalo. Uznávám, že narvat historický příběh odehrávající se v období několika let do rozmezí sedmdesáti minut není zrovna nejsnažší, ale větší scénáristická nápaditost by tomuto filmu skutečně neuškodila. ()
Jak okomentovat a ohodnotit jednu episodu z celé série? Ona je totiž ta série docela nutná pro pochopení toho, jak je celý koncept pojímán, nebo jaké jsou některé postavy, protože Beneše si člověk užije snad jen pokud viděl předchozí část Den po Mnichovu. Technicky je to skvělé, dialogy jsou také fajn (i když na slovní střet Moravec × Beneš bohužel v tíživosti nedosáhnou). Ač jsem očekával něco jiného (alespoň trochu Háchy), tak jsem spokojen. Toť vše. Třiďte odpad! ()
Jestli je tento díl něčím lepší, než zbytek cyklu České století, tak za to nejspíš může Ivan Trojan. Jinak už jsem si asi zvykl na úsporný styl, kde se všechno odehrává ve formě dialogů. Aspoň, že už se tam prezident Beneš nemusel o ničem politickém dohadovat s manželkou v pyžamu, to v minulém dílu vypadalo jako špatný vtip. ()
Asi najhoršia časť celej série. Nič, len samé dialógy, často v angličtine či nemčine, hoci to nebolo nutné. Nakoniec nebola ani guľka, ani Heydrich. ()
Nemám chuť tenhle snímek známkovat. Plný počet bych dát nemohla a nižší dát nechci. Když se na to podívám ryze filmově, tak je to přehlídka mluvících hlav a Ivan Trojan hrající první ligu v družstvu okresního formátu. /22. 11. 13./ ()
I tento díl si zachoval dobrý standart, jsou zde vyřčena zajímavá a pro mne neznámá fakta. například postavení Beneše těsně po roce 38 , jeho vzkříšení a znovuobjevení na politické scéně, jeho strategické myšlenkové pochody (nutno říci,že jsem si upravila k jeho osobě postoj pozitivním směrem ), v neposlední řadě důvod odsunu Němců. Z hlediska dějepisného je tento díl přínosem. ()
Do páté hvězdy tomu chybí už jen kdyby byl ukázán i samotný atentát. ()
O Martinu Fingerovi jsem doposud spíše jenom slyšela, byla jsem tedy velice mile překvapena jeho skvělým výkonem v roli prezidenta Beneše. Trojan také nezklamal (samozřejmost). Ač mám výhrady k samotnému názvu (o atentátu jsme se příliš informací nedozvěděli), jedná se asi zatím o nejpropracovanější epizodu cyklu "České století". ()
Jedna z těch slabších epizod. A myslím že za to může ono pojetí českého exilu v Británii, kam se tato epizoda přesunula. Linka Gabčíka a Kubiše mi zůstala celkem mimo zájem (nebyla vykreslena zajímavě), hovory Beneše se zástupcem Německé menšiny u nás byly vrcholem epizody spolu s pár dialogy Beneše a Churchilla. Více nic. Slabší epizoda, která ale i tak si zaslouží palec nahoru a pochvalu za zpracování a scénář. 65% ()
V britském exilu se setkáváme spíše s politikou a diplomacií, než s nějakou akcí. Akci konec konců nevidíme ani v jiných částech. Lze ovšem dobře pozorovat rozchod Čechů a Němců na příkladu Beneše a Jaksche. V jedné chvíli je naznačeno, že Beneš je Stalinovým spojencem. A to ještě poměrně brzo před podepsáním smlouvy v roce 1943. Je škoda, že se tento moment nepovedlo více rozpracovat, schizofrenii odboje, západního a východního. Dále mohlo být více rozpracován proces oduznání Mnichova. ()
Je to jako učebnice dějepisu. Dialogy plné citátů a "moudrých slov". Klišé, klišé a zase klišé. Tuctová kamera. Make-up na čele pana Beneše. Nikdy jsem neviděla Fingera hrát tak těžkopádně. Není to zábavné, neodhaluje to nic nového, nemá to pražádný smysl. Alespoň pro mě ne. Tak teda proč vlastně? Jak řekla moje kamarádka: Spíš je to kulka pro diváka. ()
Dobré... ()
Tentokrát jsem se do děje nedostal. Spousta dialogů, navíc spousta titulků při anglicky či německy mluvených scénách, nulové vyvrcholení. Čekal jsem daleko více od scénáře, ten mě tentokrát hodně zklamal. Ale i tak horší než průměr rozhodně ne. ()
Možná by bylo lepší, kdyby se tento film jmenoval nějak jinak než "Kulka pro Heydricha", protože minimálně srovnatelně jako tomuto tématu (ve smyslu strategických plánů a příprav) se věnuje tématu politických plánů a příprav na poválečný odsun Němců. Obě tyto linky filmu mi přijdou určitě zajímavé a z historického hlediska zde jisté pojítko mezi nimi určitě je. Velmi zajímavě nastíněn je třeba vývoj debat mezi prezidentem Benešem a československo-německým politikem Wenczlem Jakschem. Přesto je docela škoda, že v samotném závěru získá navrch to druhé téma a že samotné úspěšné provedení atentátu není ve filmu vlastně ani zmíněno. Po herecké stránce je určitě třeba (ostatně jako vždy) vyzdvihnout Ivana Trojana, který tu postavu šéfa československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec hraje velmi věrohodně. A třeba ta scéna v závěru filmu, ony pohledy do očí mezi Trojanem a Fingerem (v roli Edvarda Beneše), prostě nemá chybu. ()
Zatím nejhorší díl celé série. Není se co divit, protože když se režie zřekla možnosti popisovat přípravu, průběh a následky atentátu, tak reálně není o čem vyprávět. Beneš je schovaný v Anglii a ta ho nejdříve mlčky trpí, poté vlažně podporuje. Úmorné čekání na zázrak se vleče a projevy sympatií ze strany britské vlády jsou sice potěšující, ovšem do vyhrocených událostí Mnichova, nebo boje o vlastní stát mají daleko. Paradoxně navzdory tomu, že se také bojovalo o vznik, respektive restart Československa. Naštěstí je tu Trojan, který i z obyčejných a nezajímavých scén udělal thrillerovou záležitost. Ty nesmělé náznaky dramatu a atmosféry má na svědomí jen on. ()
Zatím asi nejslabší díl, kdy se tvůrci snažili znárornit co nejvíc, a co za největší časový okruh, a tak ve výsledku ukázali vlastně hrozně málo, protože materiálu by bylo na celou sérii, a narvat to do jednoho dílu takto obšírně prostě nešlo. Takže se hodně skáče, vidíme Beneše jednat s Brity, a najednou konec války, a Beneš někde mimo záběr uzavřel dohodu s Ruskem. Potěšilo klasicky herecké obsazení a pestré dobové dialogy, znázorňující atmosféru exilové vlády, kdy jak vidíme, politika byla prostě vždy a všude, a stejně tak prosazování svých zájmů, pravd či metod. Zajímavá figura Františka Moravce, viditelně zapálený vlastenec, který by se nebál jít přes mrtvoly. ()
Má to svojí úroveň. Michal Dlouhý byl ještě lepší než Ivan Trojan. Dialogy nejsou tak strhující...70%. PS: Samotný atentát je sporný v tom, jestli byl pro český národ přínosem (lidé v protektorátu trpěli ještě více). ()
Pro někoho (Schwarzenberg) válečný zločinec, který patří před Haagský soud, pro jiného národní vůdce a spasitel. Myslím, že doba ještě nedozrála na to, abychom mohli bez omezení studovat a chápat, o co tehdy vlastně šlo. A tenhle TV projekt na tom samozřejmě nic nezmění, maximálně posílí nějaká ta národně pociťovaná klišé. ()