České století
Režie:
Robert SedláčekScénář:
Pavel KosatíkKamera:
Michal KrejčíHudba:
Michal RatajHrají:
Jiří Vyorálek, David Novotný, Radek Holub, Jan Budař, Jaromír Dulava, Petra Jungmanová, Jan Hájek, Jan Bidlas, Lucie Polišenská, Roman Pomajbo, Roman Slovák, Jiří Nebenführ, František Skřípek (více)Obsahy(1)
Gottwald, prezident země, Slánský, generální tajemník strany. Muži, jejichž přátelství rozežere komunistická moc. Smrt jednoho jako jediné řešení, nechtějí-li zemřít i ostatní. Gottwald je čtvrtým rokem u moci. Mohl by být šťastný, ale není. Utápí se ve strachu a v alkoholu. Rusové se k němu i k nejvyšším představitelům země chovají jako k pomocnému personálu, nejde to přehlédnout. Teď se v řadách českých soudruhů začíná šířit strach, bude třeba obětovat jednoho z nich, aby dokázali, že nepřátelé socialismu nejsou trpěni ani ve vlastních řadách. Bude třeba čistit, protože v Sovětském svazu už se začalo. Tehdejším politikům – Gottwaldovi, Zápotockému a Čepičkovi – pomalu dochází, že pokud nezabijí Slánského, jsou v ohrožení sami. Bratrovražedný boj, doprovázený rozkladem osobností na vrcholu komunistické moci, začíná. (Česká televize)
(více)Recenze (33)
"Klémo, dúfam, že ti nemusím vysvetľovať, aký je rozdiel medzi človekom a stranou. Prvý je hovno a druhý je všetko." No a tak aj soudruh Slánský dopadol. Ako hovno. Suverénne najlepšia časť seriálu. Niektoré zábery sú hutné, silné, mrazivé. Od Horákovej až po politické debaty fantasticky zahratých postáv. Kléma večne spitý, Rudy stalinista jak sviňa a aj tak ho ten gruzínsky nedorobok nechal oddrbať. ()
Čiň čertu dobře, peklem se ti odvděčí. Slánský jeden z hlavních organizátorů komunistického teroru, takže mi ho není absolutně líto a s jeho soudní rehabilitací v roce 1963 osobně nesouhlasím (KSČ ho rehabilitovala v roce 1968), byl stejná lidská svině jako ostatní z tehdejšího vedení, ne li větší. Tento díl měl vysokou kvalitu odbornou i uměleckou a to po všech stránkách. ()
Nejlepší epizoda celé série. Všechnu moc Stalinovi je pohledem do Gottwaldovy prezidentské pracovny. Ta je pouhým stínem slávy z dob Masaryka a Beneše. Gottwald je namol opilý, vystrašený politik. Dokonce stín sebe sama. Bojí se Rusů, bojí se veřejnosti, bojí se i své vlastní strany. A v této atmosféře strachu se připravuje dle Stalinova scénáře monster proces s hlavami KSČ. A samotný Gottwald v tomto souboji kupodivu nebude vystupovat jako hrdinný šéf KSČ, ale jako ten který se vlastně bojí o svůj život. Po nastudování historických podkladů, velice věrně vykreslená psychika Klementa Gottwalda v závěru jeho života. Poprava Milady Horákové, jakýkoli dialog nebo chování postav, to vše zde je našponované v dramatické rovině k maximu. Jedna z nejponurejších epizod i zároveň nejzajímavějších. Tohle nešlo ani natočit lépe. Vrchol celého Českého století. 95% ()
Podle mě jeden z lepších dílů, leccos dokáže laik pochopit, ale je to dost roztahané. A až nesmyslně dlouhé rozhovory. Nevím, jestli to člověk, který téma nezná do hloubky, dokáže ocenit. ()
Další skvělý a zároveň drsný díl (např. začíná popravou dr. Milady Horákové), který hezky ukazuje přátelství Gottwalda se Slánským, které se po 25ti letech rozplynulo díky nátlaku Moskvy na Gottwalda. Jiří Vyorálek si Gottwalda přímo užil a David Novotný nečekaně dobře zahrál Slánského. Zbytek obsazení většinou už známe z předchozího dílu a není tu nijak zásadní. Tohle byla partie pro dva herce a ti ji dokonale využili. PS: Ano, scéna s Budařem je geniální a krásně ukazuje, jak arogantní a sprostý dokáže být politik ()
Kavka... ()
Epizoda je to parádní a místo abych se snažil vykreslit paranoidní atmosféru strachu, tak sem překopíruju text z hlubin internetu. Poměrně přesně vystihuje absurdní poměry v totalitním státe. "Jen co umřel Lenin, ukázalo se, že druhý muž ve straně, soudruh Trockij, je zrádce. Kameněv, Zinovjev, Bucharin a Stalin Trockého svrhli a vyhnali ho ze SSSR. Jenže za pár let se zjistilo, že Kameněv, Zinovjev a Bucharin jsou také nepřátelé a zrádci. A tak je udatný Genrich Jagoda zastřelil. A o něco později Ježov zastřelil zahraničního agenta Jagodu. Za další pár let se však ukázalo, že Ježov není soudruh, ale sprostý zrádce a zahraniční agent. Tak ho zastřelil Berija. Po smrti Stalina všichni pochopili, že Berija je taky zrádce. A tak Žukov svrhl a zastřelil Beriju. Ale Chruščov brzy pochopil, že Žukov je nepřítel a spiklenec. A poslal ho do penze. A o něco později se zjistilo, že dokonce i Stalin byl nepřítel, škůdce a zrádce. A spolu s ním i velká část politbyra. Takže Stalina vyšoupli z mauzolea a čestní straníci v čele s Chruščovem rozehnali politbyro i s Šepilovem. Uběhlo několik let a už nešlo nevidět, že Chruščov je voluntarista, bídák, avanturista a nepřítel. Tak ho Brežněv poslal do důchodu. Jen co Brežněv umřel, zjistilo se, že byl škůdce a překážka rozvoje. Pak přišli dva, jejichž jména si nikdo nepamatuje, protože padali jeden po druhém jak mouchy. Až se k moci dostal mladý a energický Gorbačov. A zjistilo se, že celá země je plná zrádců a nepřátel, ale on to prý spraví. A pak se SSSR rozpadl a zjistilo se, že Gorbačov je nepřítel a zrádce." ()
Tenhle díl je v něčem jiný, než dosavadní díly. Není to souboj ideologií, ale vidíme tu postupný úpadek dvou charakterů a jejich pozvolnou proměnu k absolutnímu zoufalství. Gottwald, minule vykreslený jako až geniální politik a stratég, je tedy pod silným tlakem ze strany SSSR, což se viditelně projevuje na jeho zdravotním stavu. Je opravdu zajímavé vidět to těžké období začátku padesátek z tohoto pohledu. Co všechno i straníci museli ze strachu před SSSR obětovat a překroutit. Slánský, sám určitě velký zločinec, se stal vlastně obětí svých vlastních intrik a kompotů, a dopadl úplně stejně, jako jeho vlastní oběti. Opět výborná práce se scénářem, kdy v rámci každého dialogu vidíme postupné odcizování se mezi Slánským a Gottwaldem, a opět výborné herecké výkony ústřední dvojice. ()
Nerob druhému to, čo by si nechcel, aby robili tebe... Dostal som to čo som si zaslúžil.... Famózny výkon Jiřího Vyorálka, a scéna ktorú zahral Jan Budař bola, zahraná tak, že som mal husiu kožu... Dávam 85%. ()
Jsem jediný, kdo má z tohoto dílu takový divný pocit, jakoby se mi režisér snažil sdělit, že ti čeští komunisti vlastně za nic nemohli, že byli vlastně jen vystrašení ze Sovětského svazu, a tak raději nic neriskovali a udělali přesně to, o co byli požádáni. Jediná scéna s Miladou Horákovou trochu ukazuje, jaké to byly ve skutečnosti svině, jinak tady vystupují jako zcela normální politici a to já nejsem schopen zkousnout. Prostě nejsem. Stejně tak i některé rozhovory Gottwalda se Slánským působí příliš strojeně a mají divákovi předat mnoho informací, které by si mezi sebou ti dva určitě nikdy ani neříkali. Ale to je nutná slabost celého tohoto formátu. ()
"Jasně že chci tu moc!" A pak zjistil, že vlastně žádnou nemá. Člověku by toho hajzla nakonec bylo skoro až líto, tak lidsky ho Vyorálek podal. ()
"Skutečnej nepřítel je ten, o kterým nevíš. Kterýho máš uvnitř. Zažere se ti do těla jako rakovina a než se naděješ, je po tobě!" Excelentní herecké výkony v tomto dramatu na základě skutečných totalitních událostí. "Takže my dva...jsme hovno... Ne, Klemo, my dva...jsme strana!" ()
Kvalitní inscenace odrážející poúnorové poměry a vztahy mezi komunisty na nejvyšších místech. Je to sice posunuto k dnešnímu divákovi, ale v zásadě to odpovídá. ()
Celé se to vleče, Vyorálek občas hrozně přehrává, dialogy šíleně dlouhé, nereálné a nic neříkající, strašně moc mi tam toho chybí. Přitom to mělo tak obrovský potenciál. ()
Tuto epizodu bohužel silně znetvořil do podoby propagandistické karikatury Kosíkův přepjatý antikomunismus. Všichni komunističtí pohlaváři jsou bez výjimky zobrazeni jako čiré zlo, banda zbabělých a zákeřných hlupáků a sociopatů bez jediné uvěřitelně obyčejné kladné lidské vlastnosti. Sice z toho mrazí, ale takovýto výklad historie je silně povrchní a zavádějící a zároveň i brání skutečnému pochopení historických a společenských souvislostí a hledání příčin. Není třeba samozřejmě tuto dobu temna a její aktéry nějak přikrášlovat, ale v tomto případě Kosík naprosto rezignoval na jakoukoliv snahu o objektivitu, o nějaký hlubší vhled, nemluvě o naprostém uměleckém selhání. Stvořil čirou režimní propagandu, za niž by ho profesně pochválil i sám Václav Kopecký, byť je dělána s opačným ideologickým znaménkem. ()
Zjevná inspirace legendárním filmem Ucho. A rovněž moc dobré. ()
Opět velmi nadprůměrná epizoda, která nám nabízí náhled do období mrazivých 50. let a tedy i náhled do období vykonstruovaných politických procesů, mezi nimiž padla za oběť i Milada Horáková. I zde můžeme pozorovat, jaká garnitura stála v čele naší republiky a co v inkriminovaném období byla schopna páchat na obyčejných, mnohdy i velmi uznávaných lidech. O charakteru Gottwalda a jeho soukmenovců netřeba dlouho mluvit, protože obrázek si jistě udělá každý sám. Nakonec se politické čistky dotkli i samotných čelních představitelů a Gottwald obětoval svého nejvěrnějšího spolupracovníka, a blízkého přítele, gen. tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského. Paradoxní na celé věci je to, že architekt těchto zvěrstev páchaných v padesátých letech nakonec skončil sám na šibenici. ()
Famózní. A děsivě pravdivé. Paradoxně v přehlídce komunistických sviní je Gottwald ve skvělém provedení Jiřího Vyorálka jedinou postavou s lidskou dimenzí. Právě jeho strach i třeba ona úvaha nad fotografiemi popravené Milady Horákové je dotažením jiné skvělé scény z předchozího dílu (trio Gottwald, Slánský a Zápotocký pod mostem), kdy ten Gottwald už v té době zatraceně dobře ví, do čeho se to namočil a nejraději by utekl pryč, nicméně absolutní zlo zde vystupuje v podobě Slánského (David Novotný je taky vynikající herec, to zdaleka není jenom Jarda Kužel z okresního přeboru), ze kterého se vám fyzicky dělá špatně ("My nejsme hovna, Klemo, my jsme strana...") a odpuzující konformizmus ve figurách pozdějšího prvního prezidenta - spisovatele Antonína Zápotockého či ministra propagandy Kopeckého. Díl je ohraničen dvěma popravami, při té první člověk cítí ještě dneska bezmocný vztek a lítost, ta závěrečná je naopak katarzí. Zrůdnost obecně ruského myšlení je předvedena dokonale v přednášce onoho sovětského poradce stran úspěšného vyšetřování a dvojka estébáků zase ukazuje postoje a přístupy těch "dole", těch "dělníků" revoluce, z nichž možná ještě někteří dneska berou nadstandardní důchody, o nějakém potrestání ani nemluvě. Nakonec, tak se přece Havel a spol. s tím Čalfou a spol. na konci roku 1989 dohodli, což je z dnešního vývoje tak zřejmé, jako to nelze dokázat....Metoda Pavla Kosatíka je pro tuto sérii skvělá, nemá cenu točit rádobyvelkofilmy, když na ně nemáte, lepší je ona pozapomenutá forma fiktivního dokumentu, založeného na perfektní a hluboké znalosti faktů v kombinaci s potřebnou mírou fabulace a stylizace a také hodně kvalitní realizace - tady bych vyzvedl režiséra a také casting celé série, kdy podoba herců se skutečnými osobnostmi i osobami nebyla rozhodně tím hlavním.....za dobrý "fígl" považuji i fakt, že většina scén, které jsou zde předvedeny jsou ty, které nejsou nikde zdokumentovány a naopak jsme ušetřeni "novovýroby" historických a zfilmovaných scén. Od filmu Člověk proti zkáze první poctivé dílo, snažící se ukázat naši nedávnou minulost. No, jsem zvědav na film Milada - uvidíme, jestli se jeho tým tomuto v dobrém slova smyslu veledílu aspoň přiblíží. ()
Někdy si říkám, jací tihle lidé byli doopravdy. Jak mluvili mezi sebou, co si mysleli. Třeba byli úplně jiní...ze záznamů jako je například proces s Miladou Horákovou na mě působí jako exponáty z muzea. Říkám si, jestli je to třeba záznamovou technikou, tím že prostě žili v jiné době, nebo obojím dohromady. Nevím. Každopádně herecké výkony Jiřího Vyorálka, Davida Novotného, Radka Holuba a Jiřího Budaře byly přesvědčivé. ()
K tomu mám ten samý komentář jako u 4.dílu (Všechnu moc lidu Stalinovi - 1948) . ()