České století
Režie:
Robert SedláčekScénář:
Pavel KosatíkKamera:
Michal KrejčíHudba:
Michal RatajHrají:
Emil Horváth ml., Ján Gallovič, Ján Greššo, Jiří Zapletal, Petr Halberstadt, Alexander Podolkhov, Jan Vondráček, Zdeněk Černín, Peter Marcin, Igor Táborský, Petr Reidinger, Pavel Lagner (více)Obsahy(1)
Pražské jaro roku 1968 je definitivně zadušeno a naši představitelé odjíždějí na potupná jednání do Moskvy. Rok 1968, srpen. Intervence armád Varšavské smlouvy definitivně dusí Pražské jaro. Po pár dnech strachu, nadějí i zmatků odjíždí československá delegace na jednání do Moskvy. Prezident republiky generál Svoboda, šéf komunistické strany Dubček, šéf vlády Černík, šéf parlamentu Smrkovský, Husák, Mlynář a další smutní i rozporní hrdinové této tragické chvíle stojí před nejtěžším rozhodnutím svého života. Jak se k němu postaví? Jak se propracují k tomu, o čem tuší, že je nemine? Jak vypadá jejich cesta od statečného a čestného odmítnutí drsných sovětských požadavků až k podpisu tak zvaných Moskevských protokolů?
Různí lidé, různé charaktery, všichni mají své naděje a iluze – ale všichni, až na jednu výjimku, Františka Kriegla, nakonec podlehnou neúprosnému tlaku sovětské strany. Podlehnou neúprosné logice dějin, v nichž silnější rozhoduje a vítězí, bez ohledu na čest, pravdu či právo. Tento příběh se pokouší zrekonstruovat to, co se odehrávalo v kremelských sálech oněch dnů, pokouší se nalézt vnitřní motivy jednání vítězů i poražených. Jedno je divákům tohoto příběhu naprosto jasné – totiž jak skončí. Obsazením československé republiky sovětskými vojsky. Na víc než dvacet let. (Česká televize)
(více)Recenze (22)
Že tomu degenerátovi Brežnevovi nikto neoholil to obočie už pri slovách: My nie sme žiadni okupanti. Nikdy sme vám nič nevnucovali. Smutná doba, Dobre znázornená. Debata Dubček - Husák s veľmi zaujímavými myšlienkami. O roku 1968 ale vznikli lepšie filmy a samozrejme ešte lepšie dokumenty. ()
Nějak nevím co k tomu více napsat, díl všechno řekl. O tom, že nejdůležitější je komunismus a jediný dobrý je komunista, který poslouchá a dělá vše pro stranu. No a když náhodou nechce tak si ho přitáhneme za flígr a prostě mu otcovsky domluvíme a tak trochu pohrozíme , třeba válčičkou, protože na čem máme položenou chamtivou Ruskou pracku, to už za žádnou cenu nepustíme. ()
Ač rok 1968 sliboval podobné drama jako Zabíjení soudruha, opak je trochu pravdou. Ač je zde k řešení v rámci krize ČSSR se SSSR opravdu řada věcí, ne všechny jsou v této epizodě záživné. Po rozkoukání kdo hájí jaké politické pozice vám dojde, kdo na čem bude a výsledek je vám vlastně ukradený. I tak je ale zde řada velice dobře vystavěných dialogů. Ty drží toto vše nad hladinou a minimálně kvůli nim se rád na Musíme se dohodnout opět podívám. Škoda jen že název této epizody je zároveň i spoilerem tohoto dílu. O ničem jiném to vlastně není. 75% ()
Podle mě zase jeden z lepších dílů, protože při politických jednání lidé vyjadřují svůj názor nebo některé skupiny lidí. Proto je formát politického jednání vhodný pro to, aby jednotlivý hráči vyjádřili svůj postoj nebo názor. Navíc politická jednání odpovídají tomu, jako to probíhalo. Ne jako fiktivní rozhovor Moravce a Beneše. Akorát tento díl kazí opět jistá roztahanost děje. ()
Asi nejlepší díl celé série. Nejnapínavější, nejnapjatější, historie se láme (bohužel se nezlomila), fantastický výkon herce v roli Dubčeka. Díl, který každému ne tolik znalému připomene, že to s rokem 1968 bylo neskutečně těžké pro všechny zúčastněné, ovšem jen Čechům šlo o udržení míru a nezávislosti. Zbytku šlo jen o moc. ()
Na tenhle díl jsem se těšil asi nejvíc, ale nakonec mě vcelku zklamal. Chybí mu výrazná osobnost o níž by se děj opřel, nebo silná scéna jež by ho definovala. Vyjednávání, respektive "domlouvání" v Moskvě nic takového nenabízí. Každá ze stran mluví svým vlastním jazykem, což je sice krásná alegorie na probíhající situaci, ovšem po čase mi to přišlo hloupé a lehce absurdní. Debaty mi připomínaly slovní výměny mezi Hanem Solem a Chewbaccou, což byl pochopitelně hrob pro atmosféru a napětí. ()
Rok 1968 ukázal pravou realitu našemu národu. Vlastně jsme si vůbec nevládli sami. Stačil mírný odklon od toho, co si soudruzi v SSSR představovali, a hned jsme je měli tady...No a naší vládu zas u nich. Jak napovídá už název dílu, muselo se to nějak dohodnout. Bylo jasné, že dohoda padne, a s přibývajícím časem by opravdu pro nás mohla být ještě horší. Nezávidění hodná situace pro všechny zúčastněné. Opět lze v rámci filmového hodnocení vyzdvihnout výborné herecké výkony, tentokráte Slovenských herců, a už klasicky brilantně napsané dialogy. ()
Díl z hereckého hlediska slovenský a nutno dodat, že kvalitní. Ján Gallovič jako Dubček zajímavý, ale nejlepší mi přišel Ján Greššo v roli Gustáva Husáka. Nechápu, že zde tenhle hodně zajímavej herec nemá fanoušky ani biografii. 90% ()
Pán Robert Sedláček, musím sa priznať, že na tento diel som moc čakal. Nesklamal ma, famózne vytvorená dráma. Osobne si pamätám nápisy v Žiline po stenách " Dubček Svoboda to je naša sloboda" Pamätám si ruské tanky v meste a to som mal iba 6 rokov.. Osobný hold dávam p. Krieglovi. Aj keď ostatní uväznení predstavitelia to mali ťažké, no nakoniec podpísali... Herecky - výborné obsadenie.. Hodnotím 90%. ()
Asi nejlépe zfilmované okupační dny roku 1968 ikdyž jen v interiérech. ()
Vynikající! ()
"Nemysli na všechny, mysli na komunisty!" Výborně zahrané, obsahově samozřejmě velice nezáživné, protože politické filosofie a rozhovory jako by byly řečeny nějakým cizím jazykem, kterému na Zemi nikdo nerozumí... Ve srovnání se slovenským filmem Dubček, kde jsou de facto vyprávěny tytéž situace, je tohle drama jistě podrobnější, ale nevím, zda tvůrci doslova věděli, co vše bylo ve skutečnosti řečeno nebo co si domysleli či přibarvili... ()
Musíme se dohodnout (1968) (E06) za 70%. ()
Tato epizoda nepřináší nic objevného k tématu okupace v r. 1968. Je poměrně schematická, do předem nastavených políček jen fabuluje chování a reakce jednotlivých aktérů tak, aby se co nejvíc setřel rozdíl mezi reformními komunisty a těmi, kteří otevřeně s okupanty kolaborovali. Touto předpojatostí snad nejvíc utrpěla postava Ludvíka Svobody, která je zde ztvárněna ve značném rozporu s tehdejší realitou, kdy národem byl ve skutečnosti vnímán jako ten, kdo zabránil nejhoršímu. ()
I tato epizoda na mě zanechala velmi silný dojem a musím říci, že tento film patří rovněž k velmi zdařilým. Je věnovám problematice srpna roku 1968 a invazí vojsk Varšavského paktu do Československa. Čelní představitelé v čele s gen. tajemníkem ÚV KSČ Alexandrem Dubčekem jsou násilně internováni do Moskvy a donuceni podepsat Moskevské protokoly, čímž fakticky odsouhlasili "bratrskou pomoc SSSR" a nástup procesu normalizace. Opět zaujmou výrazné herecké výkony, zejména potom Ján Gállovič v roli Alexandra Dubčeka a Alexader Podolkhov v roli Leonida Brežněva. ()
Az na to ze Leonid hovori UKRAJINSKY a nie RUSKY perfektne...95% ()
Jasně 5 hvězd a 92 % . Vynikající je E. Horváth coby prezident generál Svoboda - stejná svině jako V. Bil´ak, D.Kolder, A. Indra a další a další. Ostatně (tehdy ještě plukovník) L.Svoboda kolaboroval se sovětskými bolševiky už v létě a na podzim r.1943, od té doby, co se jím vedený pěší prapor v SSSR rozrostl na (fakticky smíšenou - měla i tankový prapor) brigádu. Svědectví veteránů z východní armády, knižních i filmových, co to dokládají, je dost .... . A jeho významnou účast při poválečné komunizaci čs.armády (1945 - 1950 ministrem obrany) netřeba připomínat .... . ()
Poté, co jsem viděl film Dubček, musím zvednout hodnocení. V Dubčekovi bylo plno nepřesností, jako kdo byl a nebyl v Moskvě, kdo co řekl apd. Tady to má víc gradace a větší napětí a je to větší drama, které vás nutí přemýšlet. Obvzlášť v dnešní době. ()
Samozřejmě, že jsem nečekal, že nám tvůrci ukáží akční vpád vojsk VS to ČSSR. To ani není záměr tohoto projektu, ale laik podle mě nepochopí, proč sem ta vojska vpadla, takže se možná mohlo nějak začít jednáním v Čierné nad Tisou. Ale opět, to samo jak v prvním díle, to by musela být stopáž dvojnásobná. Takhle nám bez okolků ukázali, čeho jsou bolševici v SSSR schopní. Pokud to skutečně tak bylo, že Brežněv vyhrožoval válkou, když to nepodepíšou, tak je to jen další mrazivá ukázka toho, co opravdu znamená komunismus, srp a kladivo. Nejnesnesitelnějším pro mě je akcent prezidenta Svobody. Horváth je prostě Slovák a tady neměl vůbec hrát. Nebo aspoň ne roli českého prezidenta, byť mu teda je docela podobný vizuálně. A Brežněv měl málo chlupaté obočí, zato herecky byl ztvárněn geniálně. Tvůrci si dali záležet, aby vybrali pro tuhle roli Ukrajince, protože Brežněv byl taky Ukrajinec a ta, jak známo, nemá G, ale H, narozdíl od ruštiny. Což bylo při dialozích ohromně znát. ()
Zatiaľ som nevidel lepší film o udalostiach roku 1968, takže za 5*, časom možno názor zmením, ale ten pocit hanby a bezmoci Čechov a Slovákov, ktorý som videl tak skoro nevyprchá. ()