České století

Veliké bourání (1918) (2013) (E01) 

Jako celek vnímám tento korpus rozporuplně, úroveň obsazení a řemeslného provedení je proměnlivá, úspěšnost vyrovnání se s psychologickými profily postav u jednotlivých perfomerů kolísá (ačkoli většina z nich předvádí svůj takřka životní výkon), stejně tak jako míra (byť jistě nutného) redukcionismu. Občas je konverzační a filozofický formát příliš přímý a rovinný pro vyjádření dynamičnosti tématu i historického kontextu. Tento díl ale považuji za nejpovedenější, zejména jsem doslova oslněna hloubkou dialogů – z úst Masarykovských oponentů (zejména doporučuji text pronášený M. Donutilem v roli D. L. Georgea) je obsažen pregnantní, nemilosrdný a nestranný politologický rozbor následků rozbití unie, která se jevila obsolentní překážkou tváří v tvář německému nacionalismu. Nejsou obviněním ani Masaryka ani těchto z dobového hlediska totiž naprosto logických snah, ale jsou jeho maximálně trefnou charakteristikou, včetně nevratných důsledků tohoto aktu. „Když vyžetene lidi z katolické církve, myslíte, že přidjou do té vaší? Nesmysl, stanou se z nich doživotní ateisté.“ „Musím bořit, aby bylo možné stavět.“ „Boříte určitě, boříte všechno. Ale jedno vám povím: vyvoláváte z té vaší minulosti duchy, kteří se jednou zmotní proti vám.“ „Co uděláte, když se dá Karel v Praze korunovat českým králem? Řeknu vám, co udělají vaši kamarádi doma. Všichni ti, kterým posíláte romantické dopisy zašité v knoflících, uspořádají hon na to, kdo mu jako první v katedrále políbí ruku. … Neprozraďte prosím nikomu ve vlastním zájmu, že jste tak strašně jiný než ostatní Češi. Kdybyste totiž zůstal doma, neudusil by vás Habsburk, ale vaši vlastní lidé. Proto jste odešel do zahraničí. Prchal jste před nimi. A potom jste si vymyslel ty vaše teorie. Nejčastěji o Slovanech – `Slováci jsou vlastně Češi`. Já myslím, že nejsou. A myslím, že ani nevědí, že to o nich tvrdíte.“ V neposlední řadě pak oceňuji velmi zdařilý výkon Martina Huby, v jehož pojetí je Masaryk velkým sympaťákem. (26.10.2018)