Grandhotel Budapešť

Cekal jsem teda drobet vic, ale i tak jsem se slusne bavil. Dej je sice docela jednoduchej, je to vlastne takova trochu zahadna komedie, ale diky hravosti Andersona to pusobi desne originalne a zajimave. Navic vizualni styl a hudba jsou vazne skvely. Herecky elity tu je jak nasrano, ale vetsina ma jen stek, ze si jich pomalu ani nevsimnete. Ale tech par hlavnich postav hraje skvele. Vtipu by tu sice mohlo byt vic a neni to nic, u ceho by se clovek valel po zemi, ale i tak dokaze film vykouzlit na tvari usmev prakticky neustale. Takze za me v podstate spokojenost. (15.06.2014)

Další zajimavá pohádka, rozhodně. Ale... Co mi kdysi přišlo zvláště hezký na jeho hezky zvláštních filmech, byl ten zázrak, že mi byly blízko a zároveň po všech stránkách vzdálené. Příjemně jsem se v nich ztratil, aniž bych to chápal, nesmál se navenek, ale uvnitř. To už se změnilo a GRANDHOTEL mi svoji 'celebritostí', okoukaným trademarkem a nedostatkem nových nápadů připomněl Tarantinova Djanga. Jelikož ale jak MOONRISE, tak toto, kolem sbírá chválná procenta, možná to není Wesem, ale čistě mnou a tím, jak jsem v průběhu let pohřbil intelekt pod hromadou mainstreamu a braku. Sněhová honička ale přesto měla jak to absurdní, tak to kouzlo, tak tu hravost... (09.02.2014)

Tak jsem podruhé vstoupila do Wesovi filmové dílny a spoustu nářadí, které tvůrce použil se mně moc líbilo. Krásné obrazy se sytými barvami, kde převládala červená, poslíčkově fialová, oranžová a určitě jich bylo daleko víc. Bez kameramana Roberta D. Yeomana by to ale také určitě nemělo to správné grády a to udělalo s Grandhotelem Budapešť něco zvláštního, unikátního, co se hned tak nevidí. A když do té dílny přizvete hned několik vynikajících hereckých osobností, je téměř jisté, že nebudete odcházet zklamaní, tak jako jsem nebyla ani já. Wes je prostě svůj, který ne každému sedne, tak jsem ho i brala a vychutnávala jsem si každý detail. Přiznávám, že obrazová složka na mě působila skoro víc, než obsahová, ale i tak to byl požitek a já se musím podívat ještě na nějaké jiné jeho dílo. (03.02.2015)

V GRANDHOTEL BUDAPEŠŤ dotáhl Anderson svůj vytříbený smysl pro nejmenší detail na maximum. Jeden z mála filmů, kterému můžu vytknout pouze to, že není dostatečně dlouhý, v Grandhotelu Budapešt a potažmo v Zubrowce bych klidně zůstal o chvílí déle. (14.04.2014)

Originální, svěží podívaná, která se pyšní neuvěřitelně pestrobarevnou kompozicí, až chut'ově sladkých kulis a atmosféry Luhrmannových rozměrů. (18.11.2014)

Neláká mne souložit s dámami o tři generace staršími a patrně proto dosud nejsem majitelem žádného grandhotelu, penzionu ani pařezové chaloupky. Pokud to však M. Gustava uspokojuje, tak považuji jeho konání za počestné a chvályhodné. Přesto jsem k dalšímu snímku Wese Andersona přistupoval s nedůvěrou získanou jeho předchozími počiny, ale buď je to tentokrát jiné nebo jsem si na jeho styl humoru zvykl. Od této chvíle budu zkrátka právníkům vyhazovat psy z oken, budu za jízdy přestupovat mezi lanovkami, budu využívat církevních intrik k utajení svého pobytu a rozhodně se poperu s každým uniformovaným oficírem, který mne bude otravovat ve vlaku. Tento snímek má v sobě skutečně dostatek inspirace. (25.06.2014)

Wes už nám pomalu začíná inscenovat sám sebe a tak Grandhotel Budapešť je především nekonečné defilé jeho nezaměnitelného rukopisu, které už se postupně přetavuje do výnosného trademarku. Atrakce střídá atrakci, a tak není čas některé scény a postavy nechat nadechnout a pořádně doznít. Byla to natolik zběsilá jízda po starém dobrém lunaparku, že dá docela zabrat se na film pořádně naladit. Zato se však Wesovi nedá upřít vypravěčský talent a atmosféra předválečné Evropy - navoněné, zásadité a na prahu války vyšinutých maniaků. A zato upřímný dík. Ale příště ať si radši znovu uvede své předešlé filmy, než abych zas za dva roky chodil na v kostce to samé. (18.03.2014)

Ale jo. Nejsem nadšen, ale pořád to se mnou Wes umí. Jeho Život pod vodou je jeden z mých nejoblíbenějších filmů, Budapešť co do podvratnosti a kašlání na "normálnost" stojí hned za ním, ale vlastně už je to moc trademarkové, aby si to zachovalo tu pravou sílu, čímž to trochu ztrácí význam. A především mi chyběly stejně silné emoce, které si s Wesem prostě spojuju. Jeho minulé filmy jsou hravé, aby zakryly kruté jádro - mám pocit, že tady už jde jenom o hraní pro hraní. (27.02.2014)

Barvité, košaté a vznešené vyprávění nostalgického příběhu o jednom luxusním, ale stále skromném hotýlku v horách ve válečném obdobní... Jakkoli vážně tato věta zněla, film má náladu opačnou. Díky nezaměnitelnému rukopisu Wese Andersona vše působí neskutečně lehce, nadneseně a vtipně. Ne, tak vtipně, že byste se váleli po zemi, ale nenápadně-inteligentně vtipně, zkrátka zábavně. S přibývajícimi minutami pochopíte, že je vlastně jedno, kam až vás příběh dovede, hlavně, když si zachová svého lehce-šileného ducha a svěží tempo. Musím podotknout, že ne vždy to funguje a je lepší, když se necháte unášet, než abyste začli přemýšlet, ovšem závěr to zase uvede na správnou kolej. 8/10 (10.06.2014)

Bavila jsem se, některé scény mi přišly geniálně vymyšlené. Mělo to spád a velmi padnoucí hudbu. Herecké výkony byly velmi kvalitní a Fiennesova výslovnost jednoduše lahodila mému uchu. Ačkoliv pod slupkou komedie se skrývá hořký příběh, užila jsem si to a z kina odcházela spokojená a bavila se znovu nad některými replikami. Jediné, co mi trochu vadilo, byl prázdný pocit na konci, ale asi to tak mělo být. Slabší 4* a určitě mohu doporučit ke zhlédnutí. (15.03.2014)

Já snad ani nic lepšího nečekala, tohle je prostě brilantní filmové řemeslo - a přestože to není typ filmu, který bych vyhledávala, okouzlil mě - postavami, scénářem, zápletkou, barvičkami a hlavně kamerou. Btw. Ralph Fiennes exceluje a jeho role Gustava se nyní (pro mě) stává nejgalantnější filmovou postavou všech dob. (16.08.2014)

(1001) Na film jsem šla s migrénou jako bič a stejně jsem se smála nahlas jako praštěná. Hádám, že čím míň je Wes reálný, tím víc mě baví/ve mně vzbuzuje sympatie. Možná je pravda, že idea se pod povrchem vytrácí, ale když vidím ostatní režiséry, kteří už ve svých nových filmech nedávají ani formu (moje zklamání z poslední doby, která si takhle zfleku vybavuji, představují Jarmusch, McQueen, Burton, Jackson), tak jsem ráda, že pořád o někom můžu říct, že "umí". - 2018: Ale zpětně si ani nemyslím, že by byla pravda, že se idea ztrácí pod povrchem. Není nic špatného na tom, že existují různé žánry vyprávěných příběhů. (A ještě musím udělit čestnou zmínku Saoirse Ronan, kterou jsem hned od dob Pokání podvědomě nenáviděla kvůli její tamní postavě. Díky její zdejší roli moje nenávist vyvanula a už si i v ostatních filmech všímám, že je to vlastně velmi zajímavá herečka.) (10.05.2014)

Intertextuální mnohovrstevnatá záležitost a z mého pohledu asi nejdiváčtější hraná andersonovka. Otázka je, jestli je to dobře nebo špatně? Možná druhá projekce napoví... (04.04.2014)

Jde o mé první setkání s tvorbou pro mnohé kultovního režiséra Wese Andersona. A musím napsat, že setkání příjemné a zvoucí k objevování dalších snímků z jeho dílny. Úspěch filmu nespočívá v zápletce - kdyby totiž kostra příběhu měla nést obratlovce, ten chudák se prakticky nehne z místa. Nevím, jak jinde, ale v tomhle případě Andersonova síla spočívá v karikatuře a groteskní nadsázce. Režisér pojal své pátrání po zdroji bohatství majitele hotelu jako fantasy převyprávění moderních dějin střední Evropy od předehry k 1. světové válce a vzniku fašismu po společenské změny plynoucí z politického pohybu doleva. Půvab Grandhotelu vychází mj. i z obsazení epizodních rolí slavnými tvářemi hereckého světa a jejich využití v pro ně netypických pozicích. Tak např. Tilda Swinton si střihla o několik dekád starší postavu zvadlé nestorky nestydatě prachatého rodinného klanu, který usiluje o její život a majetek. Grandhotel Budapešť, to je řada komických postaviček, úsměvných gagů, honiček a krkolomných situací, chytře napsaných a zahraných s nezaměnitelným šarmem. Celkový dojem: 80 %. (05.06.2014)

„Požadavky byly vždy stejné. Musely být bohaté, staré, nejisté, marnivé, povrchní, blond a chtivé.“ – „Proč blond?“ – „Protože všechny byly.“ Konečně! Před projekcí jsem si říkal, že pokud to nevyjde ani tentokrát, Wes u mě asi zůstane navždy nedoceněn. Jenže ono to vyšlo a i já alespoň jednou spatřil záblesk geniality mnohými obdivovaného režiséra. Proč? Nebudu pořád dokola vypisovat všechny ty silné stránky Andersonových filmů, nicméně zde byly všechny tak nějak „vymazlenější“. Pravda, dlouho mě snímek nedokázal zcela pohltit, tak jak to obvykle s Wesovými filmy mívám, jenže nakonec se právě tenhle stal výjimkou, sice si mě získával pomalu, ale jistě. Definitivně mě pak dostal směrem k závěru. Nevím, jestli tomu ve výsledku nejvíc pomohl pro mě osobně zajímavější (a napínavější) příběh, životnější postavy (skvělý Fiennes, styloví záporáci Dafoe a Brody) nebo více zapamatovatelných pasáží (typu honičky na sněhu, přestřelky v hotelu či veškerého dění ve věznici), nicméně celkově mám z filmu (i přes to zdlouhavější „ladění“ se na něj) takřka plnohodnotný zážitek a s radostí mu sice slabší, ale plný počet dám. „Tento zločinec sužuje naši rodinu již skoro 20 let. Je to bezohledný dobrodruh a podvodník. Přiživuje se na bezbranných, nemocných, starých dámách. A pravděpodobně je i šuká!“ – „Spím se všemi svými přáteli.“ (08.08.2015)

|| Scenár: Wes Anderson | Hudba: Alexander Desplat | Distribúcia: Fox Searchlight Pictures | Štúdio: American Empirical Pictures, Indian Paintbrush, Studio Babelsberg | Rozpočet: 31 miliónov $ | Tržby: 174,6 milióna $ | Ocenenia: Oscar - 4 výhry: Kostými, Masky, Hudba, Výprava. 5 nominácií: Film, Réžia, Kamera, Strih, Scenár. Golden Globes - 1 výhra: Najlepšia komédia. 3 nominácie: Film, hr Ralph Fiennes, Scenár. Spolu: 90 výhier a 129 nominácií || Najsilnejšiou stránkou filmu je fakt, že je úplne iný, než všetko ostatné okolo. Vyumelkovaný obraz mi občas prevrátil žalúdok, jak tomu bolo v The Great Gatsby, no tu je to obhájené hravou formou používania obrazových presunov. Herci sú vynikajúci, príbeh dobrodružný, s občas totálne nefunkčnými, patetickými scénami, ktoré kazia celkový zážitok. Anderson je výnimočný tvorca, avšak nikdy nebude mojou primárnou šálkou filmovej studne nadšenia. 75% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (07.08.2014)

Musím říct, že jsem lehce zklamána. Asi jsem čekala o trochu více. Vizuál je vymazlený, kamera opět precizní a vždy dokonale vyrovnaná a symetrická, postavičky groteskní a hudba lahodná. Od samotného příběhu jsem však čekala o něco více. Možná větší hloubku nebo propracovanost. Děj mi přišel takový... prázdnější oproti Moonrise Kingdom, které se mi tedy líbilo mnohem více. Ale... to je věc názoru. Pro mě v tomto případě výrazně zvítězila forma nad obsahem. Ale herci se vyřádili, stejně jako četní pracovníci "art department.":) (01.03.2015)

Je to dosť dobrá historická kriminálna komédia od Wesa Andersona. Má celkom dobrý príbeh odohrávajúci sa vo fiktívnej krajine medzi svetovými vojnami, kde funguje prvotriedny hotel a jeho svojrázny šéf s najlepšou povesťou práve prijme mladého sluhu. Čoskoro ale po svojej vplyvnej zákazníčke a milenke zdedí vzácny obraz vysokej hodnoty, s čím sa ale jej najbližší nehodlá zmieriť a pomocou svojho vraha urobí všetko preto, aby mu skomplikoval život. A tak sa z hotelového šéfa a sluhy stáva nerozlučná dvojica a spolu sa snažia zachrániť celú situáciu. Spracovanie sa mi páči, síce opäť o nejakom plnohodnotnom príbehu, pri ktorom by som mohol byť zvedavý, ako sa to skončí sa tu dá hovoriť len ťažko, no to pri tomto režisérovi nie je ani najmenším problémom. Hlavne, že tu opäť predvádza svoj výnimočný štýl, vďaka ktorému sa pomaly každá scéna stáva zážitkom, tu je skutočne radosť sledovať celé to hravé prevedenie, perfektnú prácu s detailami, vďaka ktorej sa je na čo zamerať aj pri scénach, pri ktorých sa na prvý pohľad nič výnimočné nedeje, páčili sa mi všetky tie vycibrené dialógy a sadla mi aj táto skvelá kombinácia prakticky až rozprávkovej atmosféry a čisto dospelých prvkov. Jedine ma trochu mrzí, že tu nie je až tak moc nezabudnuteľných scén a výrazných vtipných momentov, ako v niektorých predchádzajúcich režisérových filmoch, ale aj tak je tu toho stále dosť, úsmev z tváre mi behom celého sledovania nezmizol a minimálne na taký útek z väzenia alebo naháňačku na zimných dráhach len tak nezabudnem. Herecké obsadenie je perfektné, tu sa ani neoplatí menovať všetkých, keďže pomaly každú výraznejšiu postavu hrá nejaký výborný herec, ale okrem hlavného dua, ktoré tvoria Ralph Fiennes a Tony Revolori potešia hlavne perfektná Saoirse Ronan, Willem Dafoe a Adrien Brody. Réžia a technická stránka sú vynikajúce, Wes Anderson mi skvelo sedí a jeho štýl ma len tak neomrzí. A nesklame ani hudba. Síce na mňa Grandhotel Budapešť už nezapôsobil až tak moc, ako napríklad Až vyjde mesiac alebo Život pod vodou, ale aj tak je to stále nadmieru vydarená zábava a určite som to nevidel naposledy. 76% (08.06.2014)

Bezpochyby jedna z lepších bizarných Andersonoviek a nepochybne nekonvenčná, svojská a svojim spôsobom jedinečná. Nakoniec ako každý jeho film oplýva množstvom originálnych myšlienok, neobyčajných kulís, svojráznych charakterov a kvalitných dialógov. Všetka tá výnimočnosť a odlišnosť je však natoľko preexponovaná, že namiesto smerom ku kvalite má skôr tendenciu inklinovať ku gýčovitosti a to je škoda. Anderson zjavne až príliš tlačí na pílu, alebo som ja ten podivín, ktorý nevie povoliť uzdu fantázie. Neviem, každopádne s Wesom by sme si spolu asi dlho nepokecali. 65%. (30.11.2014)