Grandhotel Budapešť

Tak jsem podruhé vstoupila do Wesovi filmové dílny a spoustu nářadí, které tvůrce použil se mně moc líbilo. Krásné obrazy se sytými barvami, kde převládala červená, poslíčkově fialová, oranžová a určitě jich bylo daleko víc. Bez kameramana Roberta D. Yeomana by to ale také určitě nemělo to správné grády a to udělalo s Grandhotelem Budapešť něco zvláštního, unikátního, co se hned tak nevidí. A když do té dílny přizvete hned několik vynikajících hereckých osobností, je téměř jisté, že nebudete odcházet zklamaní, tak jako jsem nebyla ani já. Wes je prostě svůj, který ne každému sedne, tak jsem ho i brala a vychutnávala jsem si každý detail. Přiznávám, že obrazová složka na mě působila skoro víc, než obsahová, ale i tak to byl požitek a já se musím podívat ještě na nějaké jiné jeho dílo. (03.02.2015)

Wes Anderson je režisér, který má svůj svět. Jeho svět jsem už párkrát shlédl a nikdy mi nesedl tolik, jako v tomto filmu. Zřejmě za to může atmosféra druhé světové války, ale spíš bych se přiklonil k absurditě jako takové, s jakou si režisér v rámci této války pohrává. Je to trošičku podobné jako Hanební parchanti od Tarantina, jen v daleko osobitějším a pozitivnějším stylu samotného režiséra, na což zřejmě asi nikdy nezapomenu. A musím se přiznat, že po shlédnutí tohoto filmu budu mít okamžitě důvod se podívat na všecky jeho ostatní filmy, co jsem viděl...ale i ty, co jsem zatím ještě neviděl. Až tak mě Grandhotel Budapešť ovlivnil. (10.06.2014)

Anderson opět originálně, a opět jinak než jsme i u něj samého mohli předtím vidět, a opět se zcela unikátní atmosférou, která by se dala krájet. Kombinace absurdního humoru, grotesky, karikatury, lidských tragédií (kdyby to nebyla taková kůlna, skoro vždy), a to všechno tak nasnímané a nastříhané, že z toho oči přecházejí. A nejen ze superhvězdného obsazení. 80% (05.10.2019)

Tohle bylo tak zvláštní a jiné, až to bylo zajímavé a milé. Od filmu jsem nečekal nic a sledoval jsem ho s velkou zvědavostí, přičemž přiznávám, že nebýt tolika nominací na Oscary, tak bych si ho i možná nechal ujít. Nicméně svým pojetím, příběhem i odlišností mě dokázal zaujmout natolik, že mi s ním čas utekl hodně rychle. Připadlo mi, jak kdybych sledoval příběh z nějakého jiného světa, kde jsou postavy oproštěny od běžných lidských povahových rysů, kde mohou budovy vyrůstat na těch nejvíce netypických místech, kde je prostě téměř vše jiné, než jak to znám nebo si představuji. Ani jsem během filmu nepobíral všechna ta slavná herecká jména, teprve při závěrečných titulcích jsem zíral, kolik známých herců tam účinkovalo, a já byl přitom během filmu schopen poznat asi jen tři z nich. Prostě film je pro mě hodně netypickým zážitkem a zase jsem si díky němu jednou o něco rozšířil filmové obzory. Po všech směrech to prostě stálo za to a jsem rád, že jsem si nakonec k tomuto zvláštně barevnému dílku tu cestu našel. Je to za čtyři hvězdy. (16.02.2015)

Wes je original hračička u kterýho nikdy nepřestanu obdivovat schopnost vyprávět a rozesmívat obrazem. Ze začátku jsem měl trošku problém spokojeně vegetovat v dalším Wesově specifickým minisvětě, ale s každou přibývající minutou jsem byl s tímhle světem víc a víc spokojenej až se stalo to, co je u Wese už tradicí, nechtělo se mě tuhle hravě absurdní zábavnou genialitku opouštět. (13.03.2014)