Váňa

Ne. Opravdu špatný dokument. O střihu a zvuku škoda mluvit, zbytečně dlouhé nicneříkající záběry na kopce... Navíc od dokumentu čekám víc, než návštěvu pár dostihů a staré záznamy Velké Pardubické. Žádné záběry z tréninku či nějaký soukromý život. Váňa je sice úspěšný žokej, ale to je pro mě tak vše. Mluví jako kanálník a ke koním se chová také hrubě. (Neříkám že si občas ránu nezaslouží, ale všeho s mírou). Není mi sympatický a jeho sprosté výroky tento dokument dělaly ještě horší, než je. (16.10.2013)

,,ŘEKL JSEM, ŽE AŽ VYHRAJU VELKOU PARDUBICKOU, TAK TOHO NECHÁM. I KDYŽ TEDA SI MYSLÍM, ŽE V SOUČASNÝ DOBĚ JSU NA ROZKVĚTU PLNÝCH SIL A CHTĚL BYCH SI TO VÍTĚZSTVÍ JEŠTĚ ZOPAKOVAT...“ (l.P.1987) /// O geopatogenních zónách, zlomeninách (že by akční hrdina záviděl), Železníkovi… Josef Váňa je sportovní legenda, která zaslouží obdiv. A ten dokument měl dělat někdo, kdo dokáže vystihnout víc, než jen to, že jde o člověka lidovýho a oddanýho životu s koňma. Nebažím po životopisu. Ten chlap má v sobě přece víc, než jen zásobu sprostejch slov. Škoda… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Železník. Nic? Tak Tiumen? 2.) Chci vzpomenout, jak jsem tenkrát v r.1992 demonstroval. (02.07.2014)

Pripadalo mi to ako dokument o človeku robený na rýchlo, kde na mňa hlavná postava nemá čas a ani presne neviem, čo chcem dosiahnuť a ako to robiť, ale je to veľká postava, tak nás predsa pobaví, tak ho nafilmujeme pri močení, či ako nakupuje kone. Bol som rád, že som sa o ňom dozvedel, lebo doteraz som o ňom vedel len, že je niekoľkonásobný víťaz rôznych dostihov a tiež som bol rád, že to bol dlhší dokument, ale ak ho porovnám napríklad s dokumentom Občan Kurčatov: Otec stalinových bômb, ktorý som sledoval v ten istý deň, tak tu ani autenticita a prítomnosť hlavného hrdinu nepomohli k dobrému výsledku. Úprimne povedané mám pocit, že to bolo dosť amatérske a že možno aj študenti by urobili niečo lepšie. (30.03.2013)

Začátek byl mrazivý: autentické volání záchranné služby se přece jen často neslyší. Jenže pak zjišťuji, že pan Váňa je zvyklý, v nemocnici je jako doma a vše, co se dá zlomit, už měl zlomené několikrát. Takže k tomu na začátku také mohl přistupovat profesionálněji. Vždyť je to přece střídavě žokej a pacient. Dostihový sport jsem nikdy nesledoval a hodina ve společnosti člověka, co si nedá pokoj, dokud se nezabije, mi bohatě stačila. (05.01.2013)

Dokument to není dobře natočený, jsou tam špatné zvukové stopy, je to tak zvláštně poskládané, že to sice vypadá, jako kdyby to mělo gradaci, ale ve skutečnosti ji to nemá. Osobnost Josefa Váni ale celkem hodně zachraňuje a divák se alespoň pobaví, protože je vidět, že on prostě zůstává svůj. To úvodní audio s vámi ale zamává. (04.02.2015)