Lilja

LILJA BYLA VŽDY NECHTĚNÉ DÍTĚ A PROTO SE O NÍ JIŽ DÁLE ODMÍTÁM STARAT. TÍMTO JI PŘEDÁVÁM DO PÉČE STÁTNÍCH ORGÁNŮ.... /// Ze života sovětské ,,děvočky“, na kterou maminka (po odjezdu do Ameriky), tak nějak ,,zabudla“. Příběh bez špetky optimismu, (JDI DO MĚSTA, ROZTAHUJ NOHY, VYDĚLEJ PRACHY…) ruská realita opírající se o ten jedinej (ale spolehlivej) nástroj, stavějící na síle depresiva ruskýho sídliště a naivity 16ti letý holky, která nechápe životní realitu a hledá štěstí tam, kde není (a nikdy nebylo). Další z (mnoha) příběhů ze světa, kterej stojí za hovno. Věřím na chvíle, kdy smrt je vysvobozením. Bohužel ŽIVEJ JE ČLOVĚK JENOM MALEJ OKAMŽIK, ALE MRTVEJ CELOU VĚČNOST. Lidi jsou odpad, a tenhle film je hnusnej hlavně tím, že se to opravdu děje. Sami rusové prej říkaj, že narodit se jako Rus, je trest. Přesto se nenechám strhnout Liljiným osudem a fláknu ,,jen“ 3*. Von totiž i příběh ze zkurvenýho života jde natočit líp. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nechápu, proč všichni v Rusku nosej po kapsách lepidlo. 2.) Dostala jsem na výběr: buď sirotčinec nebo ulice. V Rusku! 3.) Chystám se pást (pro změnu ve Švédsku). 4.) Thx za titule ,,divobij“ a ,,kafeid“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (05.10.2012)

Hned první scéna, oživená hudbou Rammsteinů, slibuje moderní a drsný film, jenže Lukas Moodyson se drží při zemi a vcelku nenabízí žádné formální ani obsahové zpestření. Jako by chtěl natočit film realistický, ale ne naturalistický, film o hnusných věcech, ale přitom film vizuálně pěkný, film pro otrlé diváky, ale přitom pro všechny. Lilja neopatrně osciluje na mnoha hranách. Touha praštit nás do oči nepřikrášlenou skutečností se bije s melodramatickými gesty (roztrhání matčiny fotky, vyhození „špinavých“ peněz), nevěrohodným chováním postav a mimořádně špatnými hereckými výkony. První hodina zcela postrádá nějaké drama, jde o násilné vršení „škaredých“ pravd o světě „tam někde na východě“ (ač vlastně za humny), bez náznaku změny jedním či druhým směrem. Teprve po přesunutí děje do Švédska začíná vše neodvratně směřovat k na začátku naznačenému tragickému konci. Ale ani s ním nepřichází žádoucí katarze, naopak budí nechtěný smích (umělá křídla jako znak padlých andělů a naivní představa „co kdyby…“). Lilja chce být současně dokumentem a dojemným příběhem jedné dívky, ale vlivem své vlastní urputnosti nedokáže být ani jedním. Sledoval jsem ji bez zájmu a svým vyzněním mě z letargie nevytrhla, naopak přesvědčila, že je lepší sedět doma na zadku a o zbytek světa se nestarat. 55% Zajímavé komentáře: Radko, rawen (06.02.2008)

Neobvyklý film, ke kterému jsem si dokázal během chvíle udělat velký vztah. Jenže časem to začalo uvadat, a samotný vrchol už mě absolutně nepřekvapoval. Na druhou stranu, to tak zlý taky není, mohlo by bejt daleko hůř. Zásadní ale na tomhle filmu je, že se odehrává v jedné zapomenuté čtvrti kdesi v obrovském Rusku. Na západě maj holky problémy s tím, co si koupí, a ona je ráda, že vůbec žije. Je to těžký si představit, kór když to neznám ze skutečnosti. Ale tenhle film mi to podle mě ukázal dost syrově i když mohl přitvrdit. Určitě mě dál potěšila hudba. Dlouho jsem ve filmu neslyšel Rammstein a nějaký ten ruský trance. Proto i v tomhle případě hodnotím kladně. Ale víc jak tři hvězdy tomu stejně nedám. Poslední půl hodina a příjezd do Švédska už byly trošku mimo. Krom toho nechápu, proč film je v koprodukci Švédska a Dánska, když se celý odehrál v Rusku, s ruskými herci a ruskou mentalitou. Divnejch věcí je na tomhle filmu ale víc. To ale neznamená, že je nějak extra špatný. To určitě ne, jenom jsem při těch smutných scénách nedokázal být smutný i já. Spíš jsem z toho všeho měl dost zvláštní pocit. (15.03.2010)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $184,023║Tržby Celosvetovo $2,500,000║ Toto nebola moja parketa. /20%/ (11.01.2007)

Zijeme v prisernom svete. To je vsetko, co k tomu mozem napisat. (10.09.2009)

Přílišné tlačení na pilu & další film do mé osobní nemilované škatulky "proč se nechává tak hnusně vojebávat a něco s tim proboha neudělá?!" (zde to navíc platí nejen metaforicky). Za zhlédnutí snímek s přimhouřením obou očí stojí (mj. např. díky scéně loučení s matkou), leč zároveň si u něj bohužel nelze nepovšimnout nepěkné předpony "pseudo-", která mu samozřejmě poněkud sráží reputaci... P.S.: Oksana má jeden z nejkrásnějších úsměvů. (08.02.2008)

V prvé řadě mám problém pochopit, proč film, jehož hlavní postava je Ruska, jehož děj se ze dvou třetin odehrává v Rusku a jenž je natolik odvážný, že život nemajetných v Rusku spojuje s amorální bídou, proč tento film natočili Švédové. Stál na začátku motiv natáčet o švédském obchodu s bílým masem, kritika ruských poměrů nebo jen přání prostě vyprávět jeden životní příběh? Ve výsledku je to jedno, protože ve všech třech záměrech jsou díry (první je odbytý, Moodysonova povolanost k takovémuhle angažovanému vymezování je přinejmenším sporná a na osobní příběh je tu málo osoby a příliš snahy o společenskou kritiku). Nabízí se srovnání s Rosettou; i tady ztvárnění a charakteristika postavy ustupuje popisu společenských poměrů, je tu ovšem ten podstatný rozdíl, že Lilja se aspoň snaží fungovat jako film a trochu experimentuje se stylem, není to jen prodloužená hyperrealistická verze televizních novin. Veškerou munici si ovšem Lilja vystřílí hned na začátku (působivá expozice a rozloučení s matkou, po kterém by člověk ten pokus o sebevraždu sám doporučil), pak začne Moodyson honit zmíněných příliš mnoho zajíců a podbarvovat to neskutečně naivním důrazem na náboženskou oddanost, kvůli čemuž se i závěrečný potenciálně dojímavý kontrast mezi snem a realitou mění v prachsprostý kýč. Já nevím, po mně prostě nikdo nemůže chtít, abych brečela u filmů, kde jen všichni svěsí ruce nad svým údělem a nepokouší se sebeméně mu vzepřít. (08.09.2009)

Lilja je Švédsko-Dánský film odehrávající se v Rusku v malém městě po pádu socialismu a sledujeme znepokojivý příběh 16 leté Lilje, která zažívá hotové peklo a snad nejhůře možný osud, který ženu vůbec může potkat. Jakmile Lilju opustí Matka se svým novým přítelem, její život jde střemhlav ke dnu a dostává se z horší situace do druhé a Vám jako divákovi je úzko, nepříjemně a smutno zároveň. Bezvýchodní, znepokojivý, autentický, nepříjemný a velmi smutný film ( na konci slzy tečou). Severská síla je zde hodně znát a obchod s bílým masem neumí podat nikdo tak syrově jako Seveřané. Jako velké plus vnímám i hudbu v podobě tehdejších hitů jako Rammsten či Nas ne dogonyat. 8.5/10. PS: Rybízkovi díky za Tip. (12.12.2019)

Spoilery - Jenom lidé ze stejné vrstvy si umí dát navzájem lásku. V ráji se nakonec všichni nešťastní dočkají svého štěstí. Bohatí nám, chudým, smutným existencím, nikdy vlastně nechtějí pomoci. Ne, díky, takhle radši ne. Zatímco na začátku jsem se dlouho nemohl zbavit pocitu, že se scénář marně snaží o autenticitu a v její výsledné nedomrlosti je téměř až směšný, musím na druhé straně přiznat, že ve chvíli, kdy se na scéně objevil Andrei, jsem si uvědomil, že mi na Lilye opravdu záleží. Tenhle pocit je ale poškozen tím, že je úplně jasné, že se všechno nepovede, všichni budou zlí a Lilye bude ještě mnohokrát ublíženo. Nekompromisnost života opuštěných dětí se dá určitě ukázat barvitěji než za pomoci triviálního obrazu "na konci si spolu můžeme hrát". 50% (08.02.2008)

Až na pár momentů by to mohl být film podle skutečné události. Bylo vcelku předvídatelné jak šestnáctiletá a zranitelná Lilja skončí. Smutné drama, o to smutnější, že svět takový je a mnozí mladí také. "Každý člověk zkraje mládí ví, jaký je jeho Osobní příběh. V té době je všechno jasné a možné a lidé se nebojí snít a přát si všechno to, co by v životě rádi dělali. Jak čas plyne, jakási tajemná síla se snaží dokázat, že Osobní příběh uskutečnit nelze." (23.02.2012)

Tvrdá realita šestnáctileté Liljy. Drsný příběh, který ukazuje na neutěšenou a otřesnou situaci v mnohých částech postsocialistického Ruska. Musím přiznat, že mne jedna z úvodních pasáží filmů dost dostala... tehdy jsem si říkal, že pokud bude celý film naplněn takovými momenty, tak to bude pořádná citová ždímačka, a to v tom nejlepším i horším smyslu. Bohužel zbytek filmu se mnou již téměř nic neudělal. Nepopírám, že v něm nebyla tvrdě zachycena realita. Ta však byla na můj vkus podaná tak, že ve mně nevyburcovala to, co měla. Škoda. Shrnuto a podtrženo: Dobrý a zajímavý film, který určitě stojí za shlédnutí. Bohužel do 4 hvězdiček mu stále jeden krůček chybí. (04.06.2005)

Co mi na tomhle filmu vadilo úplně nejvíc byla obrovská nevyváženost. Některé momenty se mi opravdu líbily, třeba švédský pracovní maraton přímo z pohledu hlavní hrdinky, ale na druhou stranu umělá andělská křídla a modlení pod hezkým obrázkem, kašli kašli a pohled stranou, to už je zase přece jenom moc. Taky jsem měla osobní problém s tím, že mi nesedla dívčina osobnost, nemohla jsem s ní sympatizovat a proto mi bylo celkem jedno, co se s ní vlastně stane. Plusové body tedy dávám za formu. (28.09.2009)

Ale jo, dobrá podíváná. Ke konci mě trochu sralo že se tam pořád objevoval ten malej kluk - a ten konec samotnej mohl bejt trochu lepší, ale jinak OK. Kdyby se ta herečka někde prodávala, tak bych se s ní taky rád vykurvil ! (08.09.2009)

Lucas Moodysson se režijně snaží o vyprávění naturalistického příběhu, který by dokázal diváka patřičně šokovat, ovšem to se mu nedaří zejména z několika důvodů. Tím prvním je zcela jasně scénář, který si napsal sám. Zatím co ve snímku samotném tlačí na pilu - ne však nijak výjimečně -, ve scénáři se spíše drží pozadu, čímž vzniká nepěkná inverze. Příběh začíná vcelku slušně, nechává diváka naskakovat do rozjetého vlaku a snaží se zapůsobit vykreslením života v chudých částech Ruska. To se mu daří jen do chvíle, než Moodysson ve svém scénáři začne vršit jeden nekonstruktivní prvek za druhým (obvinění kamarádky z prostituce a následné jednání zbytku obyvatel) a díky některým nevěrehodným částem též značně podlamovat uvěřitelnost příběhu. Chvíli se až nepříjemně dlouho zaměřuje na detaily, zatímco za okamžik vypráví některé části zkratkovitě. Lilja je až příliš pasivní hrdinka a nechává se vláčet životem do všech jeho temných zákoutí, aniž by projevila byť malou snahu logicky zauvažovat a něco s tím udělat. Po přemostění do druhé části děje, odehrávající se ve Švédsku přichází na řadu to, na co jsme dlouho čekali. Lilja se dostane tam, kde by nikdo skončit určitě nechtěl. Mimořádně drsná část je však oprostěna od veškerých emocí a působí tak nějak všelijak... Z Moodyssonovi režie je až příliš cítit snaha o uměleckou působivost, která celku vůbec nesvědčí. Z příběhového hlediska je tento snímek velmi dobrý, mladá Lilja zůstane sama v Rusku, matka se jí - nejspíše vlivem současného přítele - vzdá a ona je tak nucena starat se o sebe sama. Jedinou společností jí je mladík, vyhozen z bytu, který čichá lepidlo a marně se snaží někam zapadnout. Z témné situace ji vytáhne movitý přítel, který se zád být splněním snu. Lilja podlehne svým touhám a představuje si svého nového přítele jako anděla, který ji pomůže stanout na vrcholu. Je jím odeslána do Švédska - příčemž stejně jako jí matka i ona opouští toho jediného koho má -, kde by si měla vytrháváním zeleniny vydělat mnohem více než lékař v Rusku za rok. Jenže ouha, ve Švédsku na ni sice čeká nový zaměstnavatel, jenže se ukáže, že místo bohatého zelináře se jedná spíše o pasáka, který to s ní rozhodně nemyslí dobře. Nakonec ještě tvůrci přidali symbolické poselství z andělíčky, které bohužel působí spíše směšně, než aby dokázalo dojmout. Můžeme jen doufat, že se panu Moodyssonovi ještě někdy podaří natočit natolik dobrý film, jakým byl i u nás uvedený Fucking Amal. (16.02.2008)

„Zabere to jen pár minut.“ - „Ok, pokud jsou to mladý kluci, ale pokud jsou to odporný starci...“ - „Na druhou stranu, je to rychlejší. Jedna, dva a je konec! Pak dostaneš peníze a můžeš si koupit oblečení, nebo něco.“ - „Ne, nikdy! Je to strašný!“ Ale nedostatek peněz udělá své…S Liljou začnete rychle soucítit. A prožíváte vše s ní. Od příslibu ráje, který se během chvíle vypaří, jak pára nad hrncem. Přes nepříjemné poznání jejího okolí, které se následně nepěkně vybarví, a to tak, že ona zůstane na vše sama. Dále život v Rusku, který nabízí pouze šeď, bezvýchodnost, chudobu obyčejných lidí a takovou nudu, během níž je největší zábava čichat lepidlo. Až po občasné nutné zlo v podobě prostituce, pak nový, nadějný příslib budoucnosti a následné drsné vystřízlivění, když si uvědomí, že se stala otrokem, matrací pro každého, kdo si zaplatí (těžko ale zazlívat mladé, naivní holce, že začala věřit a přestala vnímat varovné signály). Zbývá pak ještě hlavní hrdince nějaká naděje na lepší život? Depresivní, autentické, emocionálně náročné, za mě solidní 4*. (21.08.2022)

Hodnotila bych mezi 4 a 5 hvězdičkami. Severská nadílka, která je čistá, pravdivá, neumělá. Bez komerce, kýče či patosu. Drsný a pravdivý snímek o životě, jeho nástrahách, a o tom, jak se s tím dokáže vypořádat dívka, která je ještě dítětem, ale zároveň v ní možná uvidíte silnou ženu, která bude mít odvahu s tím vším bojovat. Lilya 4ever je něco jako očistná kůra proti neustálému a stereotypnímu filmovému náporu převážně americké produkce. Již úvod filmu, doprovázen písní od německých ďasů Rammstein Vás přichystá na to, a dává tušit, že Liljin příběh rozhodně nebude žádná pohádka. (08.02.2008)

Skvelý film, naozaj, no je to jeden z tých, pri ktorom sa vôbec nečudujem, keď dá niekto aj dve hviezdičky a ich reakcie úplne chápem. Mne však v momente, keď som ho videl perfektne zapasoval. Dlho som totiž nevidel poriadnu drámu, ktorá odráža krutosť a zlo ulice, najmä v okrajových častiach spoločnosti. Navyše je to poriadne moderné, s dosť dobrými mladými predstaviteľmi a s ničím sa nemaznajúcim scenárom. Tu musím však naozaj vytknúť tie anjelske krídla, na film to pôsobí ako výsmech a potom ešte hudbu. Tá je na niektorých miestach dobre sa hodiaca, no keď zrazu strihnú Rammstein a ódou pre umierajúcich, to moc dokopy nejde. Takže pre tieto dve veci nemôžem dať plné. 80%. (12.02.2008)

Pochmurný a nepříjemný film s výborným hereckým výkonem Oksany Akinshimi. Tak silné téma mohlo dostat zručnějšího režiséra, i tak dokáže tento film zesmutnit den. Mé hodnocení silné 3 hvězdičky... (29.07.2010)

Ten Moodysson je ale pěkný dryáčník! Když už máte tu potřebu se sebemrskat drsnou sociální realitou, tak si pusťte GUMMO. Tohle je pseudo-umělecká, pseudo-poetická levárna s diagnózou vycucaného prstu. (18.03.2004)

Neveselá paneláková postkomunistická realita, kde sa všetko dobré z čias optimistického budovania rozpadlo, všetko zlé zostalo a veľa dobrého ešte neprišlo. Čo zostáva osamoteným dievčatám ako Lilja, ktorú navyše opustí matka s milencom, ktorému prívesok v podobe dospievajúceho dievčaťa príliš nevonia. Teta, ktorá sa stane jej poručníčkou, sa na ňu totálne vyprdne, ponechajúc ju po výmene bytu v poloplesnivej kutici. Peniaze sa pomaly míňajú a ostáva len vlastné telo ako prostriedok obživy. Jediná blízka bytosť je malý chlapec z ulice, čmuchajúci lepidlo. Ako vybŕdnuť z tohto svinstva? Riešenie, zdá sa má v rukách sympatický mladík, ktorý Lilju po jednom nočnom ťahu zoberie autom, zaľúbene ju navnadí na brigádu vo Švédsku, zaobstará i falošný pas. Naivka Lilja sa teší. Výstižne zobrazená šedivá realita panelákových komplexov. Niektoré osudy ľudí v nich žijúcich bez existencie sociálnej siete často končia v sieťach úplne inej spoločnosti. Drsné, výstižné, smutné. (23.02.2005)