Reklama

Reklama

Utajené dětství

  • Argentina Infancia clandestina (více)

Dvanáctiletý Juan žije v utajení. Stejně jako jeho rodiče a obdivovaný strýček Beto, kteří bojují proti režimu argentinské vojenské junty, nesmí ani on mimo zdi domova prozradit svoji pravou identitu. Ve škole si pod jménem Ernesto najde kamarády a svou první lásku Maríu. Kvůli odbojovým aktivitám se však rodina ocitne v ohrožení a bude se muset nečekaně a bez rozloučení stěhovat… Debutující režisér B. Ávila vypráví dramatický a současně úsměvný příběh vlastního dětství, odehrávající se v Argentině sedmdesátých let v době poslední vojenské diktatury. (MFF Cinema Mundi)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (19)

emma53 

všechny recenze uživatele

Když jsem byla v Juanových letech, tak vím, že jsem spoustu věcí kolem sebe nechápala a mé občasné dotazy směrem k rodičům zůstaly bez odezvy. Tak jsem například nevěděla, proč se dělají takové štráchy kolem příjezdu našeho příbuzného z Kanady a nesměla jsem o tom mluvit ani ve škole a to mně vadilo, protože bych byla okamžitě někdo ! Nicméně jsem v tomhle případě čekala trochu víc informací, ale zřejmě byly postačující ty v úvodu a pak už jsem sledovala jen Juana alá Ernesta a jeho stěhování, první lásku Mariu (to bylo milý) a tápání vzhledem ke stávajícímu režimu a chování jeho rodičů. Nic si z toho Juane nedělej, já jsem taky tak trochu tápala. Těšila jsem se na Natálii Oreiro, která nám už trochu povyrostla, ale měla tak málo prostoru, že ani vzhledem k ní nemám v podstatě co říct. Tak doufám, že bude příště Benjamin trochu víc sdílnější a konkrétnější. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Moc zajímavý příběh z jednoho pro mě dost neznámého období argentinské historie. Odvyprávěno to bylo hezky, ale prakticky nic navíc jsem se o té době nedozvěděl. Bylo to bráno z pohledu dítěte, čímž si režisér odvyprávěl i svoje dětství. Na druhou stranu neměl problém neříct nic víc, než to, co cítí dítě. Na druhou stranu to zase ale tak decentní nebylo, občas si tam vyzkoušel pár uměleckých vychytávek, které mi úplně neseděli. I z toho důvodu nakonec hodnotím takhle. ()

Reklama

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

První dětská láska versus politické napětí argentinských sedmdesátých let. Zatímco osobní linie dvanáctiletého Juana je propracovaná, úsměvná, citlivá, události druhé linie se dějí jakoby mimochodem. Asi tak, jak je v oné době vnímal hlavní protagonista (tedy onen dvanáctiletý chlapec). Vzhledem k tomu, že je celý film vyprávěn jeho očima, je to pochopitelný a ospravedlnitelný přístup, ale přesto mi z pozice diváka trochu vadilo, že v podstatě nevím, co se v oné "rodičovské" linii vlastně děje. Celkově hezké, ale chybí mi tam moment, kvůli němuž bych si film zapamatoval. (Cinema Mundi 2013, Brno) ()

Traffic 

všechny recenze uživatele

Jako dětský film, respektive film z perspektivy dětského protagonisty, je to velmi důsledné a vlastně zdařilé. Problém je, že Ávila snímek zároveň otevřeně uvozuje jako historicko-politické pojednání, kde už omezený pohled malého kluka selhává. Od násilí se utíká do kreslených komiksových impresí, umírá se zásadně mimo záběr a pak už se kolem toho jenom hodně namluví a navzlyká. Film nám navíc ani nedá možnost se o postavy reálně bát, takže veškeré drama se takzvaně vaří z vody. Jako výpověď o rozbouřeném období argentinských dějin je to až příliš hezoučké, milé a divácky nekonfliktní. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Poézia prvej detskej lásky v inkognito žijúcom živote bojovníkov utajeného perónistického odboja v Argentíne koncom 70. rokov. Permanetné dusno možného odhalenia verzus túžba nerušene si užívať chlapčenské časy. Obraz obohatený o komixové vsuvky. V podstate niet čo vytknúť filmu, až na to, že ide o svojím spôsobom typický produkt o túžbe žiť normálne napriek vonkajším neradostným podmienkam (sociálnym, či ako tuná politickým). Festivalmi nadšene prijímaný typ filmu, toľkokrát v podobných variáciách videný vo večernom vysielaní filmového klubu na čt 2 či stv 2, že ma na ňom neprekvapilo v podstate nič. Ani očakávané záverečné dopovedajúce titulky. Taký typický dobrý film. Za tri. ()

Galerie (36)

Zajímavosti (4)

  • Film je inspirován dětstvím režiséra Benjamína Ávila, nětkeré skutečnosti jsou však pozměněny. Snadno lze zjistit, že režisérovi bylo pouhých 7 let v době, ve které se film odehrává. Místo mladší sestry měl staršího bratra a pouze jeho matka byla angažovaná v boji proti režimu a byla i zabita. Film je jí věnován. (Fugas.cz)
  • Benjamín Ávila si ve filmu sám zahrál, a to postavu vyšetřovatele, který vyslýchá Juana (Teo Gutiérrez Moreno) v závěru filmu. (Fugas.cz)

Reklama

Reklama