Reklama

Reklama

Kolébka bohů

  • Velká Británie Cradle of the Gods

V jihovýchodním Turecku byl objeven chrámový labyrint, který je zřejmě starý přes jedenáct tisíc let a mezi podobnými památkami nemá obdoby. Mnozí vědci věří, že by tato lokace mohla být spojena s počátky naší civilizace a že její výzkum zcela změní poznatky o tomto zlomovém období.
Jeden z největších archeologických objevů na světě, spojení s úplnými počátky lidské civilizace. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (10)

Zeck 

všechny recenze uživatele

Největší eso z rukávu se vytáhne hned v první minutě dokumentu kdy je představeno naleziště a popsáno období jeho vzniku. Pak už následuje jen nutná vata plná dohadů a střílení od boku. Jinými slovy, tuna nezaručených hypotéz, které tam pronáší nějací vědci, kteří sice vždy nabízí několik možností jak to mohlo být, přesto to nic neměnilo na skutečnosti, že hlavní aktér měl o výsledku jasno téměř okamžitě. Film nám tedy na konci nabídne pouze jednu myšlenku a nějakou ucelenou informaci. Náboženství bylo děsně důležité a stálo za kulturní revolucí, která učinila z poloopice, člověka létajícího na Měsíc. Dokumentaristé zkrátka spláchli do hajzlu vědecké bádání za poslední stovku let jedním příkladem z Turecka a okamžitě (a demonstrativně) zařadili historickou důležitost náboženství před schopnost člověka obdělávat půdu. Chápu, že tvůrci byli zřejmě věřící, ale aby své názory podporovali návštěvou křesťanských kostelů v Istanbulu, které vznikly 11 000 let potom ve Východořímské říši... No, nevím jestli v dokumentu nešlo spíše o tichý apel na diváky, že náboženství je pro člověka extrémně důležité a měli by si ho udržovat, než o návštěvu do bizarních schopností "opic" postavit tuto epickou stavbu v době, kdy ostatní šoustali v jeskyních a lovili klacky jeleny. Jak dokázali postavit tuto stavbu, jaké techniky pravděpodobně použili (když k dispozici žádnou technologii neměli), případně jaké nástroje měli, o tom nezazní za celý film ani slovo. Dokument je tedy překvapivě spíše teologický než vědecký či historický, a s tím mám problém. 60% ()

Jirka_Šč 

všechny recenze uživatele

Mohli to o 20 minut vykrátit a dělat menší šou. Myšlenky, v dokumentu nastíněné, potřebuji "přežvýkat". Ale z nadšení k tématu (o Göbekli Tepe jsem dosud netušil) a unikátnosti objevu (pravděpdobně nejstarší chrám na světě, vybudovaný lovci doby kamenné) neřeším kvalitu dokumentu a nemohu dát méně, než 5*. Plastika (pravděpodobně) levharta je na svoji dobu (- 12 000 let) tak dokonalá, až se tomu věřit nechce (uvažoval bych nad podvrhem - dokument však obsahuje ukázky sice méně monumentálních, ale velmi stylově podobných prací z podobné doby). Úžasné. ■ Objevitel bohužel před týdnem zemřel: http://tech.sme.sk/c/7300948/zomrel-muz-ktory-objavil-prvy-nabozensky-chram.html ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Chrám 12 tisíc let starý to je slušné. Končila doba ledová, všude bujná vegetace, hodně ryb a zvířat. Lidé se začali usazovat. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Začátek mi přišel ještě zajímavý, ale jak se na sebe začaly vršit nesmyslné a protismyslné teorie, aniž by se někdo zeptal na to podstatné, začínal mne dokument stále více štvát. Např. na začátku dokumentu dovozují, že některé ty místnosti byly sýpky, aby v polovině dokumentu řekli, že stavitelé neznali zemědělství, jež vzniklo jaksi až post scriptum, tedy spíše po stavbě. Nebo se mluví o tom, že jde o první formu náboženství, že zobrazená zvířata byla považována za božstva, a vzápětí je vlastně proti tomu postaven argument, že se lidé zobrazili nad zvířata, začali jim tak vládnout a začali tam hospodařit. Nezlobte se na mne, Göbekli Tepe je zajímavé místo, ale spousta těch teorií mi přišla nejen nepodložená, ale prostě protismyslná, včetně té ústřední o náboženství. Protože k náboženství potřebujete bohy, ale tady žádní bohové zkrátka nejsou, jen rytiny zvířat a podivné sloupy s rukama. Sice se nám snaží podsunout příklad s křesťanským chrámem, že by taky neandrtálci netušili, vo co go, ale on ten příklad mohl být taky třeba o zde v komentářích zmíněném urychlovači částic nebo o silážní jámě. ()

kaposlav 

všechny recenze uživatele

Škoda, že sa nedržali viac faktov a začali špekulovať, teoretizovať a všetko klasicky spájali s náboženstvom. V tomto dokumente z málo pravdepodobných teórií spravili históriu. Okolo 30 až 32 minúty to začalo spadať z nadpriemerného dokumentu do hlbokého priemeru. Mali vystrihnúť pár úvah a stopáž skrátiť na 35 minút a bolo by to lepšie. Na záver už blbček s náušničkami kecal o býkoch a všeličom úplne od veci. Súhlasím s komentárom uživatela Zeck. ()

sator 

všechny recenze uživatele

Dokumentů a vědců kteří se nebojí přiznat že ví kulový je hrstka a tak díky za tenhle... Uvědomění si že je člověk na ostatními tvory a přírodou nám dal obrovskou výhodu...dobrá věta...:-( ()

Kosmik 1 

všechny recenze uživatele

Tenhle dokument mi normálně vyrazil dech. Nechápu, že jsem o tomto chrámu ještě nikde nečetl nebo o něm aspoň neslyšel. Celou dobu jsem vstřebával všechny informace s neskrývaným nadšením. Moc pěkné. 90% ()

Desmi 

všechny recenze uživatele

Zajímavé je to velmi. Mám čím dál větší pocit, že dějepis jsme se učili zbytečně, protože všechno se neustále mění. Nejspíš se ale úplné pravdy nedobádáme nikdy. =) ()

Caesius S. 

všechny recenze uživatele

Archeologové mají hodně omezenou fantazii, za vším vidí náboženství a nesmyslné rituály. Až někdy v budoucnu vykopou urychlovač LHC, tak se asi taky budou divit, proč jsme uctívali božstva v tak obrovském tunelu... ()

Reklama

Reklama