Nezvaní hosté

Film „Nezvaní hosté" vypráví příběh polské mládeže, bojující hrdinsky proti nacistickým okupantům za druhé světové války. Ústředními postavami jsou dva kamarádi Jašo a Stach. Jejich cesty i jednáni se od sebe z počátku naprosto liší, ale během času docházejí oba k poznání stejné pravdy, pro níž jejich přítelkyně, milá a příjemná Dorota, soudružka v boji a vedoucí partyzánské skupiny, obětuje svůj život, aby její vlast byla opět svobodná. — Stach i Jašo vyrůstali ve stejných podmínkách, ale jak rozdílné jsou cesty, jimiž přicházejí k poznání opravdového vlastenectví. Stachova cesta je přímá a cílevědomá. Neustálé nebezpečí a tvrdý život vytvořili z tohoto syna ulice čestného a statečného bojovníka. Má své jasné proletářské chápání sociálního práva, povinnosti i nespravedlnosti. Nepatrný zlomek jeho pochyb ustupuje před životní pravdou. Jašo je naprosto odlišný. Vytvořil si pro sebe svou vlastní filosofii v krutých okupačních poměrech. Chce, aby ho nechali v klidu pracovat a čekat na lepší časy. Jeho krédem je nevěřit nikomu, nepřátelit se s nikým, nevměšovat se do ničeho, co by ho mohlo připravit o draze zaplacený klid a snad i o život. Jašo je tragicky osamělá lidská bytost. Nikdy se nemůže zbavit strachu před nebezpečím boje. Tato jeho povaha, kolísající mezi váháním, strachem a impulsy bláznivé odvahy ho dožene do posledního boje. Jeho smrt odhaluje Jašovo pravé hrdinství. „Nezvaní hosté" je příběh, nabitý dramatickými konflikty a lidskými tragediemi, který vystihuje naprosto věrně temnou dobu poroby a útrap, jež navlekli na šiji polského lidu fašisté. Filmový přehled 34/1955 (08.10.2009)

Film je pejoratívne poukázanie na nový zrod novej generácie. Vo filme ide o začiatky komunizmu a otváranie vzťahov medzi robotníkom a kapitalistom. Pokračuje to v hľadaní si vlastnej identity v odbojovom hnutí proti nasledujúcemu utlačovateľovi, nacistické Nemecko, až sa ocitneme v prenesenom obraze, v období uvoľňovania vzťahov po Stalinovej smrti a nástupe Chruščova k moci. Ten odsúdil kult osobnosti v Rusku a aj v Poľsku sa začala rodiť úplne nová generácia s nádejou na demokratizáciu života aj medzi umelcami. Tento priemerný film hovorí príbeh poľskej mládeže, ktorá si hľadá miesto v spoločnosti pri objavovaní skutočného vlastenectva. Aj tu sa predstavujú poznania rovnakej pravdy na nerovnakých základoch. (06.07.2017)

Pokolenie - Generace: je to pozoruhodný a současně též zrůdný celovečerní filmový debut Andrzeje Wajdy. Jde o filmovou adaptaci stejnojmenné knihy polského spisovatele Bohdana Czeszka (sepsal i scénář), věrný v uvědomění poetiky socialistického realismu. Jistě, Wajda sice provedl určitější změny, ale rovněž podléhal schválení ideologickým dozorem. Výsledkem je rozpolcenost mladých Poláků, narozených v meziválečném období, a občas i s jejich psychologickou nejednoznačností přesně tak, jak si to nevlídné období nacistické okupace zaslouží. Uchvátí neorealistická poezie obrazů kameramana Jerzyho Lipmana a hudební symfonie skladatele Andrzeje Markowskiho, stejně tak potřeby a hledání vlastního místa či zodpovědnosti generací mladých, nebo průběhy akcí. Ale co je opravdu odporné, to je ta znásilňující stalinistická ideologie, jež przní historii a skutečnost a za jedinou pravdu vydává komunistické evangelium o jediném obětavém, nezištném domácím odporu proti okupaci komunistickou organizaci a na všechny ostatní vulgárně plive. Výchovná to propagace za každou cenu! Hrdinou filmu je Stach Mazur alias Bartek (zajímavý Tadeusz Łomnicki), mladík, jehož tíha doby přivádí zpět ze scestí mladické nerozvážnosti do spořádanosti, šťastná náhoda ho správně ideologicky vychovává, dává mu pocit sounáležitosti a hrdost spoluzodpovědnosti při aktivním vytváření té zářivější budoucnosti. Nalézá své místo, úděl a náruč lásky. Druhým hrdinou je Jasio Krone (pozoruhodnější Tadeusz Janczar), tovaryš nábytkářské dílny spolu se Stachem, s utajeným židovským původem a zásadnější pochybností o přijmutí své aktivnější role v nelehké době. Váhání a nejednoznačnost musí býti vykoupena. Příkladnou hrdinkou je Ewa alias Dorota (zajímavá Urszula Modrzyńska), schopnější velitelka čety odbojové komunistické skupiny ve Varšavě. Výraznější postavou je také Sekula (příjemný Janusz Paluszkiewicz), vzorně uvědomělý komunista po všech stránkách, dělník nábytkářské dílny a správný vychovatel mladých. Z dalších rolí: kamarádi Stacha i jeho mladí spolubojovníci Jacek (Ryszard Kotys) a Mundek (Roman Polanski), zajisté vypočítavý majitel truhlárny a nábytkářské dílny Waldemar Berg (Bronisław Kassowski), jeho bratr a vedoucí dílny Ryszard Berg (Janusz Sciwiarski), charakterově vadný předák dílny a velitel nekomunistické odbojářské skupiny Ziarna (Zygmunt Zintel), major nekomunistického odboje Władek (Jerzy Krasowski), u Jasia marně pomoc hledající Abram (Zygmunt Hobot), starostlivá Stachova maminka Antoniowa (Hanna Skarżanka), či Jasiův otec a hlídač dílny (Stanislaw Milski). Film Generace neboli Nezvaní hosté má sice určité kvality, ale pro svoje nepokryté prznění komunistickou ideologií si chválu nezaslouží. (12.11.2021)

Ideologický přerod statečného Staška z postu neuvědomělého rebelantského mladíka v kovaného údernického komunistu mě nezaujal. Pár světlých momentů se tu najde, ale jinak mě Wajdova prvotina nechala chladným. Tvrdě socialistická agitka formálně šmahlá neorealismem, zajímavá snad jen pro studenty Wajdova díla jako celku. 40% (23.10.2007)

Raný Wajdův film, zatím ještě plný rozporů - jak v hledání osobitého stylu prosyceného moderními italskými i oficiálními sovětskými inspiracemi, tak ve scénáři místy poklonkujícím režimnímu výkladu polského odboje, místy celkem nezávislém a originálním. Ale přes značnou tendenčnost příběhu chlapce nacházejícího stranu i uvědomění může film nabídnout řadu dramatických sekvencí, které vysoce vystupují z ideologizujícího průměru. Prvních pět minut seznámení s prostředím a hlavní postavou, stejně jako objářská akce - geniální scéna přepadení německé dodávky a obrázek prázdné ulice a vyhazovaných kejhajících hus - opravdu stojí za to i samy o sobě a v paměti asi utkví nejpřesvědčivěji. (25.10.2007)