Martin a Venuše

Nehleděla jsem na zdejší hodnocení, navnadily mě vtipné televizní upoutávky a zklamaná jsem rozhodně nebyla. Taclíka sladícího bílý jogurt prostě musíte vidět! A ta Hrůzova hudba byla naprosto famózní. Konečně se do našich kin dostala komedie, ve které pro posun děje nemusí žádná postava zemřít. Druhé zhlédnutí už ale tolik příležitostí k zasmání nenabízí, snižuji na lehký nadprůměr. (23.03.2013)

Seznámili se náhodou, zamilovali se okamžitě, děti přišly záhy. Jak plynul čas, a na předním skle milovaného mercedesu se přelepovaly dálniční známky, vztah uvadal. Teď mají Martin a Vendula dvě dcery předškolního věku a jednoho mrňouse. Konflikt cítíme pouze v tom, že on jí u televize bez talíře a před spaním si nechce povídat. Ona byla kdysi nadějnou malířkou, teď však nemá čas na nic. Uvízla v péči o děti, malířské ambice zahodila do kouta, svůj život vnímá nevyužitým. Vše navíc eskaluje nabídkou, že by Martin i s rodinou odjel za lepším výdělkem do Ruska. Co kdyby ale v době „před výbuchem“ děti nějakou dobu hlídal jenom on? Stačí pár vypitých panáků a dohoda je ujednaná. A naprosto jalová zápletka jakbysmet. Pohled na trable moderních mezilidských vztahů je to ryze povrchní. Tvůrci se zaměřují na publikum, které má rozesmát, když se tatík na pár minut stane balerínou, případně zažívá ony rozjuchané chvíle se zlobivými dětmi. Má popíchnout také divačky, kterým ujíždí vlak, a přesto mají šanci ještě naskočit do posledního vagonu, byť v něm sedí nadutý majitel galerie s tváří Jana Budaře. Postavy ovšem nikam nesměřují, dělají prazvláštní kroky, překonávání vztahových překážek svěže rozhodně nevypadá, divák se s ním pramálo ztotožní, hlavně pak ten, který už nějakou tu rodinu má. Cesta k tomu, že se dva začnou znovu respektovat, je skutečně mdlá. Přitom úvodních dvacet minut tomu prakticky vůbec nenasvědčovalo. Jenže pak se půvabná Kristýna Boková vrhá do podivných dobrodružství a Marek Taclík se jen omezuje na kroucení očima, co zase ty děti vyvedly. Bitva pohlaví se nekoná, cynická komedie o tom, jak je dnes obtížné udržet si fungující domácnost, také ne. Ve finále navíc tvůrci honí hned několik podzápletek a divák si oddychne, že závěr nakonec přeci jenom přijde. Dvě až tři hvězdy, ať jsem fér. A teď si pojďme zkrotit nějakého toho krokodýla. (09.10.2013)

Další z rádoby vtipných českých odpadů, v němž se postavy stále chovají jako naprosto nesympatičtí idioti a jejich děti jako největší rozmazlení fakani, jimž nikdo nevynadá, a my se jim máme smát. Smutné, jak je čím dál těžší u nás natočit aspoň průměrnou žánrovku bez zbytečného pitvoření. A docela by mě zajímalo, jakým způsobem jsou dneska do filmu vybíráni dětští herci, protože něco tak nesympatické a odfláknutého už jsem dlouho neviděl. Éra Tomáše Holého a spol. už je evidentně ta tam. (13.11.2013)

Děj je obyčejný, scénář nijak výjimečný. V dialozích často převládají dětské vtipy, scénky a nic až tak smysluplného tam není. Je to vlastně taková milá a vtipná komedie o ženské, rodině a krizi v manželství :-) Oddychovka u které se člověk pobaví. Druhá půlka mírně strádala.. Hudba je fajn. Objektivně to je takový průměr, ale za Kristýnu zvednu na 70%. (13.06.2013)

Ze začátku svěží film se v průběhu začíná zadýchávat, ale přesto na české poměry s přimhouřením všech očí celkem dobrá pohodovka s obstojným Taclíkem, zatraceně přitažlivou Bokovou a vynikajícím otcem Paulovičem. Martin a Venuše je film, u kterého jsem se vyloženě nenudil, umí urdžet divákovu pozornost, je však kalen rádoby cool prvky zahánějícími děj na hranu absurdnosti či prostřednictvím uřvaných neposlušných dcer ke křečovité novodobé variaci na S tebou mě baví svět. Objektivně jsem filmu jemně přidal, ale protože jsem si v něm přecejen něco dokázal najít, což není u české komedie pravidlem, ty tři mu dám. (22.10.2013)