Bankéřka

"Odi profanum volgus [et arceo]" (Quintus Horatius Flaccus, Carmina III, 1, 1) - "Nenávidím sprostý lid [a vyhýbám se mu]." - to zazní ve filmu a je to také jeho motiv a možná i jeho smysl. Já zase nemám rád ty povznesené, ať šlechtické nebo buržoazní, a také celou tu jejich společnost. Ale i kdybych v ní zálibu měl, nemohl bych říct nic jiného, že se jedná o nezdařilý film ve všech svých aspektech, urousaná režie, nemastné výkony slavných herců atd. Tady by si i Hitchcock musel povzdechnout: "Dyť to nemá žádnou suspension (napětí z očekávání)!" (24.06.2015)

Romy Schneider film samozřejmě táhne, ale nejen kvůli ní stojí za shlédnutí. Atmosféra meziválečné Fancie je podána věrohodně, že by se na ni dalo sáhnout, příběh má napětí, nepředvídané obraty, zpočátku nepříliš sympatické hlavní postavě vás v průběhu děje donutí držet palce, i ostatní herci jsou skvělí - radost pohledět. (04.12.2011)

Romy Schneider a Jean-Louis Trintignant se potkali už v Boji na ostrově, v Pekle, ve Vlaku, ve Vrtohlavé ovci a naposledy je společně v jednom filmu můžeme vidět zde, v Bankéřce. Tento příjemný příběh jedné ženy, která si ze základní potřeby luxusu vytvořila živnost, je rámován lety 1908-1931 (některé zdroje zacházejí až ke korpusu let 1886-1935) - dává tedy Romy velkou příležitost interpretovat Emmu Eckhert během výrazného úseku jejího života. Po formální stránce je film velice snaživý, secesní úvod je černobílý, jednotlivé dějové kapitoly překlenují rádoby retro montáže, nechybí vyfabulované díly Pathé Journalu a samozřejmě jsou neustále přítomny titulky z prvních stránek novin. Z pohledu uvěřitelnosti jde Bankéřka mnohem dále, než předchozí filmy s Romy, které se odehrávaly za 2. světové války nebo před ní, k zobrazení skutečnosti by bylo však stále zapotřebí mnohem více. Leč Romy se moderní doby, které je často precizní výprava vlastní, nedožila a toto bylo za jejích časů maximum. Dnes je tedy možno Bankéřku zařadit mezi top historických filmů, které Romy vytvořila během své druhé kariéry ve Francii. Ti z vás, kteří dávají přednost filmům postavených na tváři jediné ženy budou spokojeni maximálně, protože všichny ostatní postavy nesahají Mme ani po paty. (17.11.2011)

Zpočátku nezáživný pomalu plynoucí děj postupně diváka vtáhne a graduje do překvapivého konce. Film vypráví o vztazích ve vysoké politice a peněžnictví. O vzájemném propojení, mocenských ambicích, intrikách a špinavých praktikách, ... prostě o tom, co dodnes vidíme i v naší současné době sobecké a bezcharakterní "tzv. demokracie". Sledujte, jaké praktiky se používaly a používají dodnes k odstranění vlivu jistých nepohodlných postav ve světě vysokého finančnictví, byznysu či politiky. Přesvědčte se, že nemorální praktiky lze očekávat i od uhlazených a usměvavých politiků. Za umírněnější obdobu tohoto zfilmovaného likvidačního procesu by se dalo považovat v současnosti (06/2012) účelové odvolání ministra spravedlnosti ČR z funkce s tím rozdílem, že filmovou bankéřku nešlo pouze jednoduše a sprostě odvolat s vylhanými odůvodněními, ale bylo potřeba nasadit páku toho nejhrubějšího kalibru. Ano, jak se říká, ryba vždy smrdí od hlavy. :-) O tom jsem se opět přesvědčil z tohoto stále obsahem aktuálního filmového snímku, přestože mi občas unikal význam dialogů i děje. (28.06.2012)

Film, v ktorom sú (takmer) všetci bezcharakterní, respektíve, presnejšie povedané, sú to "iba" finančníci. Ich slizkosť zobrazuje Girod prostredníctvom otravnej naleštenosti interiérov a najmä vizáže všetkých chlapov, kde aj cez tv obrazovku cítite nechutný pach dobovej kolínskej. Bankérka (myslím film) by tak nemala na vás pôsobiť pozitívnym dojmom, o to Girodovi vážne nešlo, takže ak podobný zástup nesympaticky pôsobiacich mužov a jednej (a viacerých) silnej ženy proti nim bojujúcich vám robí problémy, bude vám robiť problémy aj prijatie filmu. A záverečný dojem nebude závisieť od technickej stránky veci. Osobne som niekde uprostred, oceňujem Schneiderovej výkon aj všetko ostatné, ale je to ten typ filmu, ktorý už nikdy nechcem vidieť. (12.02.2019)