poster

Eurocrime! The Italian Cop and Gangster Films That Ruled the '70s

Dokumentární / Akční / Krimi

USA / Itálie / Francie, 2012, 137 min

Komentáře uživatelů k filmu (2)

  • Lima
    *****

    Vynikající dokument, krásně přehledný, přehledně strukturovaný, i díky zajímavě podané grafice, kterou často v dokumentech nevídáme. Ze začátku se dozvíte, v čem byli Italové v 50.-70.letech mistři, na celém světě (ne)chvalně proslulí jako ti, co kopírují filmové žánry, co zrovna frčí v Americe a na západním trhu. Takže hollywoodské westerny nahradily SPAGHETTI-WESTERNY (Sergio Leone by mohl vyprávět, nebo těch x-klonů Djanga, které se potom staly inspirací pro Tarantina), sandálové filmy v 50.letech byly zkopírovány do žánru s názvem PEPLUM (všichni ti Herculesové, Maciste atd.), potom následovalo GIALLO a začátkem 70.let, jako odpověď na Coppolova KMOTRa a FRANCOUZSKOU SPOJKU vypukla v Itálii móda žánru zvaný EUROCRIME!, nebo také italsky POLIZIOTTESCHI. Jsou tu zmíněny všechny zásadní filmy, např. EXECUTION SQUAD (1972) a HIGH CRIME (1973) s Francem Nerem, jehož ohromný úspěch odstartoval tu produkční mašinérii žánru (poliziotteschi filmů se dá spočítat na stovky). Vysvětluje se společenského pozadí toho úspěchu, kdy v Itálii 70.let bylo cca 13 tisíc kin a točilo se 400-500 filmů ročně, o které byl zájem, protože italská TV byla uzavřena světu (to ještě nebyly satelity a VHS), měla jen 2 celostátní kanály, které vysílaly pouhé 2 premiéry týdně. Návštěva kina se tak stala společenským fenoménem, kdy průměrný Ital chodil do kina i čtyřikrát až pětkrát týdně. Jsou tu představeni největší hvězdy žánru té doby (Franco Nero, Henry Silva, Richard Harrison, Tomas Milian, Lee Van Cleef a také Maurizio Merli, po Nerovi největší hvězda, která ho připomínala vizáží i tím, jak ho ve všem napodobovala), mluví se tu o významných režisérech (Ferdinando Di Leo, Enzo Castellari, Sergio Martino), z nichž největší prostor dostane Umberto Lenzi, nejúspěšnější režisér poliziotteschi té doby. Jsou tu jasně vysvětleny výrazné aspekty žánru, tj. společenská kritika (Itálie 70.let byla pěkně divoké místo, jen v roce 1977 se tu událo 2080 teroristických útoků, ať už od fašistických bojůvek, či třeba tzv. „Rudé brigády“), dlouhé prsty mafie a to všechno ve znamení NÁSILÍ (na rozdíl od Hollywoodu se Italové neštítili ničeho, takže např. mrtvé děti, zohavené genitálie a mučení a znásilňování žen nebylo nic vyjímečného). Itálie 70.let byla macho společností, takže ženy ve filmu byly pouhými oběťmi, znásilňované, mlácené a jen vyjímečně vzaly právo do vlastních rukou. Jsou zmíněni i italští kaskadéři, kteří co do umu převyšovali ty z Ameriky a zajímavým faktem je to, že hlavní hvězdy se nenechaly zastupovat, po vzoru v celé Evropě populárního Belmonda. Vyprávění se končí faktem, že s příchodem VHS a lepší technologie TV antén (a tedy rozšířením nabídky) návštěva kina přestala být koncem 70.let společenským fenoménem, 10 a pů tisíce kin v Itálii se zavřelo a poliziotteschi žánr pomalu vymřel.(16.9.2017)

  • špaček421
    *****

    Skvělý a vyčerpávající dokument, který se věnuje nejen kriminálním filmům, ale i pozadí jejich vzniku, včetně působení mafie a politických událostí. Drobné výtky bych měl, ale vzhledem k celku je přehlížím. Nejvíc mluví Nero, Silva, Saxon, Mann a Sabato, naopak Borgese, Machiavelli či Steiner se ke slovu dostanou jen zřídka.(17.11.2015)