• otík
    ***

    Příběhy ze života, některé veselé, jiné smutnější, ale stojí to za pozornost. Výběr z hodně starých, starších i novějších bakalářských příběhů. Díl 1. povídka první - Samozvaný host, hudba: Milan Dvořák, povídka druhá - Je to jináč, hudba: Jiří Bažant, Jiří Malásek & Vlastimil Hála, povídka třetí - Sedm a jedna noc, hudební režie: Miloš Holeček. Díl 5. povídka první - Strašidlo, hudba: Jiří Stivín & Alfred Šnitke, povídka druhá - Úraz, hudba: Zdeněk Švarc, povídka třetí - Můj muž je Einstein, hudební režie: Václav Zahradník. Díl 6. povídka první - Ztráty a nálezy, hudební režie: Josef Spitzer, povídka druhá - Ctirad a Šárka, hudební režie: Miloš Holeček, povídka třetí - Generální zkouška. hudební režie: Josef Spitzer. Díl 7. povídka první - Host, hudební režie: Jiří Václav, povídka druhá - Listonošky, hudební režie: Václav Fiala, povídka třetí - Bedřich má psy rád, hudba: neuvedeno. Díl 9. povídka první - Pražák, hudba: Jiří F. Svoboda & Jan Přehnal, povídka druhá - Lakomec, hudba: Jiří F. Svoboda & Jiří Brabec, povídka třetí - Zlatá česká hlavička, hudba: Jiří F. Svoboda & Petr Janda. Díl 11. povídka první - Elixír mládí, hudební režie: Pavel Hrubec, povídka druhá - Řezník, hudební režie: Václav Zahradník, povídka třetí - Hřích faráře Ondřeje, hudba: Miki Jelínek. Díl 13. povídka první - Smolař, hudba: neuvedeno, povídka druhá - Poslední vlak, hudba: neuvedeno, povídka třetí - Jáma, hudba: neuvedeno. Díl 18. povídka první - Konečně v novém, hudební režie: Josef Spitzer, povídka druhá - Klika s klikou, hudba: neuvedeno, povídka třetí - Ponožky, hudební režie: Jiří Václav. Díl 19. povídka první - Překvapení, hudba: Vítězslav Hádl, povídka druhá - Facka, hudba: Vítězslav Hádl, povídka třetí - Jak jsme přečetli Čapka, hudba: neuvedeno. Díl 20. povídka první - Cesta do Paříže, hudba: Hudba: Zdeněk Procházka, Milan Dvořák, František Živný, Miloš Holeček & Štěpán Koníček, povídka druhá - Dovolená, hudební režie: Miloš Holeček, povídka třetí - Past, hudba: neuvedeno. Díl 21. povídka první - Svědectví, hudební režie: Miloš Holeček, povídka druhá - Rodinné šperky, hudební režie: Miloš Holeček, povídka třetí - Širák, hudební režie: Miloš Holeček. Díl 22. povídka první - Trapas, hudba: Marek Štifter & Kryštof Hanzlík, díl druhý - Milenka dvou pánů, hudební režie: Josef Spitzer, díl třetí - Svatba, hudební režie: Václav Fiala. Díl 23. povídka první - Vše pro dámu, hudba: neuvedeno, povídka druhá - Sponzor, hudba: neuvedeno, povídka třetí - Přehmat, hudební režie: Josef Spitzer. Díl 24. povídka první - O příliš malém zázraku, hudební režie: Pavel Hrubeš, povídka druhá - Kabát, hudba: Marek Štifter, povídka třetí - Skříň, hudební režie: Josef Spitzer. Díl 27. povídka první - Střelci, hudba: Luboš Fišer, povídka druhá - Pokušení, hudba: Jiří Václav & Luboš Fišer, povídka třetí - Žhářka, hudba: Luboš Fišer.(9.9.2012)

  • kingik
    ***

    Průvodce pořadem, s třemi povídkami zpravidla na jedno téma anebo věnovanému jednomu herci v hlavní roli, Viktor Preiss není Vladimír Menšík. A doba povídek na divácké náměty je definitivně pryč. Není však žádná pohroma připomenout si tu úctyhodnou přehlídku a nepřeberný výběr toho nejlepšího, co bylo v rámci tohoto kdysi velmi populárního pořadu, natočeno. Kvalita povídek je sice kolísavá a lépe řemeslněji z tohoto pomyslného souboje vycházejí starší povídky než ty novější, ale je z čeho vybírat. Plejáda herců to jistí. Mé hodnocení: 60%(13.4.2013)

  • Pepinec
    ***

    Kdo byl svědkem mých bravurních výkonů u srpnových státnic, ten dozajista stejně jako já nemůže pochopit, že jsem do Bakalářů nebyl obsazen... Jak potom chtějí být nejlepšími?(18.10.2012)

  • Darth Sidious
    ***

    Měl jsem možnost vidět zatím jen 3 díly a myslím, že u těch třech dílů asi skončím. No nějak nic moc extra. Sledovat jak se Simona Stašová hádá s Ivanou Chýlkovou kvůli šunce....no to byl gól. Stejně tak jako rozvod, kvůli polobotkám.....pfffffff. Jednou podívat a konec.(4.9.2012)

  • borohub
    ***

    Když to porovnám s nejlepšími trapasy, či s 3+1 s Donutilem tak tohle je asi nejslabší. Příběhy většinou nejsou originální a je jasné co se stane hned od první minuty, některé příběhy jsou vyloženě blbé a dobrých příběhů je tam opravdu žalostně málo. Jediné co nějak tak oceňuji je délka, protože každý příběh nemá většinou více než nějakých 20 minut, takže i ty nejnudnější příběhy jdou nějak protrpět. Za mě průměr a 55%(10.6.2016)

  • - Ke svému názvu přišli Bakaláři až o něco později. První pořad se jmenoval Kufr za dveřmi. O příběhy na toto téma tvůrci požádali psychiatra Miroslava Plzáka, Jaroslava Dietla a Vladimíra Menšíka. Vladimír Menšík tehdy napsal povídku o manželovi, který při banální hádce rozkopl dvířka od kredence a kufr, do něhož je jeho žena uložila, aby je odnesl opravit, považoval za vyhazov. Diváci byli nadšeni, psali a přáli si pokračování. (Paity)

  • - Když dramaturgyně Alena Berková připravovala výběr z nejlepších bakalářských příběhů, záměrně sáhla do archivu z let 1971–1980, kdy se na nich podíleli Jaroslavové Dietl a Dudek. Když oba odešli, protože jim začala být těsná dramaturgická klícka, která striktně Bakaláře tlačila nejen do veselé noty, ale navíc čím dál tím více do politických námětů, přestal být pořad tím, čím býval v dobách svého největšího lesku. Potvrdilo se rčení, že se dvakrát nevstoupí do téže řeky. Připravit šest pokračování, které obsahuje tři povídky, představovalo nejen neskutečné množství hodin strávených prohlížením archivních snímků, ale také hodiny práce ve střižně. „Říkala jsem si, že tu jsou velmi dobře – scenáristicky, režijně i herecky – zpracované příběhy a že by stálo za to vybrat ty nejúspěšnější a znovu je přinést divákům. Napadlo mě, že by je mohla moderovat Martina Menšíková. Aby to byl takový dialog dcery s otcem, který už bohužel není mezi námi,“ vzpomíná Alena Berková na podnět, který ji před lety vedl k tomu, znovu oprášit Bakaláře. Tehdy ještě žil Jaroslav Dudek a s jejím nápadem po krátkém váhání souhlasil. Jenomže třicet let staré příběhy přece jenom potřebovaly určité úpravy, aby byly zajímavé i pro současného diváka. A tak přišla na řadu ona střižna, kde se třeba patnáctiminutový příběh upravil na osmi devítiminutový. „Žijeme v jiné době a jiném tempu. Vyžaduje ho i film. Když jde žena z kuchyně do ložnice, nemusíme už ji sledovat, jak prochází předsíní a obývákem,“ zdůvodňuje to Alena Berková. „Noví“ staří Bakaláři pod zkušenou střihačovou rukou omládli, tak jako omladí odbornou rukou zahradníkovou přistřižený keř. V této svěží podobě se objevili roku 2001 v obnovené premiéře na obrazovkách. (Paity)

  • - Jaroslav Dietl svolil, že bude pro nově vznikající pořad psát scénáře, ale nevěděl, kde neustále brát témata. Další nápad si poradil i s tímto problémem. Výzva, aby diváci psali své příběhy, vyvolal až nečekanou reakci. Dopisy, které během následujících let přišli do televize, by se daly počítat na desetitisíce. Pořad dostal název Bakaláři vědy manželské. „Bakalář byl ve středověku učitel, člověk, který předával zkušenosti. Řekli jsme si, že našimi bakaláři budou právě diváci. Ať se o své zkušenosti dělí, ať je předávají druhým,“ prohlásila Libuše Pospíšilová. (Paity)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace