F... comme Fairbanks
Režie:
Maurice DugowsonScénář:
Maurice DugowsonKamera:
André DiotHrají:
Jean-Michel Folon, Patrick Dewaere, Miou-Miou, John Berry, Michel Piccoli, Yves Barsacq, Thierry Lhermitte, Christian Clavier, Diane Kurys, Jean Lescot (více)Obsahy(1)
Mladý André Fragman (Patrick Dewaere) dostal od svého otce, promítače v kině, přezdívku Fairbanks po dávném slavném herci (takoví se dnes už nerodí, říká otec). Odchází z armády s diplomem inženýra chemie, hledá práci, ale nedaří se mu to ani s pomocí známého Etienna (Michel Piccoli). André se setkává s dávným přítelem Jean-Pierrem (Jean-Michel Folon), který právě dokončuje režii divadelní hry. Při jedné ze zkoušek se André setká s Marií (Miou-Miou), mladou herečkou, která se snaží prosadit se v Paříži. Zamilují se do sebe, ale postupně se jejich vztah rozpadá a André se propadá do beznaděje.
Druhý hraný film režiséra Dugowsona se stejnou trojicí hlavních herců, jehož natáčení bylo složitější i proto, že Miou-Miou se s Patrickem Dewaerem rozešla těsně před zahájením natáčení a on to velmi těžce nesl. Miou-Miou dostala za herecký výkon v tomto filmu Cézara (hlavní francouzská filmová cena).
(Peabody)
Recenze (5)
Zlatý Medvěd - výběr ()
Zde Patrick Dewaere uplatnil svůj hudební talent a složil pro tento film hudbu. ()
Jo, hochu drahý, doba velkých hrdinů ze stříbrného plátna již pominula. Jseš teď sám strůjcem i nositelem svého štěstí a neštěstí, i v překážkách, jaké ti život v prudkém běhu připraví, stejně jako společnost a lidé kolem tebe... Excelentní smutné drama o dospívání v škole života, okořeněné navrch nebývalým humorem, stojí především na hlavním protagonistovi, který se oddal ve ztvárnění postavy životem nezralého Andrého „Fairbanksa“ Fragmana celým tělem i duší, schopen i v zcela obyčejné postavě ze života odzbrojit diváka strhujícím způsobem. Tady postačí jedno jméno: Patrick Dewaere, a tím je řečeno vše. A jenom tato poameričtělá databáze na reklamy si může dovolit v obsazení na prvním místě nejdřív uvést J–M. Folona coby představitele ryze vedlejší role. Patrick D. svým výkonem krásně naplňuje emocemi celý film, navíc tento snímek oproti jiným obdařil i svým hudebním talentem, když pro něj složil zásadní skladbu. Režiséra Maurice Dugowsona jsem do včerejška neznal, ale první setkání dopadlo u mě na výbornou, navíc mě v něm velice pozitivně překvapila i Miou-Miou. Já se omlouvám, ale dosud jsem jí na základě viděných filmů bral především jako tu herečku, která bývala ve své době hojně obsazována, protože se nebála na plátně být zcela nahá či přímo souložit. Ale zde mi dokázala, že v případě potřeby skutečně umí hrát a dokonce se bez potíží svým výkonem vyrovnala i Dewaerovi. Tady nemám výtek a navíc tak perfektní a symbolicky výstižný závěr jsem už dlouho v žádném filmu neviděl. [90%] ()
Tento film si myslím, je dost příznačný pro celý Dewaerův život, hrál tak, že vlastně nehrál, myslím, že v soukromém životě byl takový jako v tomto filmu. Proč se s ním před natáčením Miou-Miou rozešla? Protože s ním patrně nebylo jednoduché žít. V závěrečné scéně filmu vykřičel celou frustraci, ze svého života a z rozchodu s ní. Miou - Miou je ve filmu excelentní tak jako Dewaere, ale protože jsou to mí nejoblíbenější francouzští herci, není můj komentář patrně objektivní. ()
Příjemný film ze života, ukazuje, jaký je. Tématicky dnes možná ještě aktuálnější, než kdysi. Tak dobře sehraní herci, to se jen tak nevidí. Miou-Miou považuji za dobrou herečku, ale zde zahrála (nazval bych to spíše vtělením do role) o třídu výš. Patricka Dewaereho ani nezmiňuji, to je legenda sama o sobě….škoda ho kluka jednoho. Zkrátka jeden z mála filmů, kde hodnotit herecké výkony jest zcela zbytečné, prostě tomu věříte… ()