Godzilla tai Megalon

Značná splácanina -- Fukuda na tripu. Myšlenkově nejblíž asi Atragonu, což byl film, který se jeho předchůdci Hondovi povedl skoro nejméně z těch několika desítek, které jsem viděl. Život typické japonské miliardářské mládeže a roztomilých (ironie) chlapečků. Ještě robot, vypadající jako Power Ranger (dávno před Power Rangers). Recyklace záběrů ze starších Godzil byla neuvěřitelná (všechny destruktivní záběry už někde byly použity, identifikoval jsem s jistotou 6 filmů, ze kterých byly, ale asi jich bylo víc). Btw. pro japonsky nehovořící, ten mladík není profesor, jak mizerný překlad do angličtiny tvrdí. Někdo nerozuměl rozdílu mezi sensei (mistr, učitel) a zde použitému senpai, což je mírně uctivé oslovení mladšího studenta (apod.) směrem ke staršímu. Ale tyhle ztráty v překladu samozřejmě na debilitě (diagnóza, ne nadávka) filmu nic nemění. I když místy vedla až k zábavě. (12.05.2014)

Třináctého dílu se ujal opět režisér Fukuda a i přes mé neskrývavé znechucení se mu tentokrát povedlo kromě nového monstra předvést i nový prvek a to docela solidní porci akčních pasáží, které rozhodně vylepšili celkový kredit tohoto dílu (na to jsem u něj nebyl vůbec připravený). Rozhodně tedy víc než opakovací scény, na které jsem si už tak nějak zvykl. Přesto mne ani tentokrát nepřesvědčil, abych dal nějaké vysoké hodnocení. Záporných podnětů tu totiž bylo opět požehnaně a hlavně mi vadil ten malý spratek. Když jsem navíc zjistil, že se tento film během svého počátku setkal s velice kladnými ohlasy nejen v Japonsku, ale i Americe, šel jsem do kolen. Naštěstí postupem času nadšení opadlo, o čemž nakonec svědčí i momentální hodnocení nejen na IMDB, ale i jiných světových databázích (nepočítám CSFD). Příchod Megalona na scénu přitom vypadal hodně slušně a tenhle brouk s „vrtáky“ a chlustajícími „granáty“ se mi líbil. Především pak u scény s modelovou přehradou. Když to navíc tvůrci okořenili ukázkovou automobilovou honičkou začal jsem nabývat dojmu, že by skutečně mohlo jít o pecku. Jenže pak se zjevil „trapný“ Jet Jaguar a jeho plácačka s Gojirou, zas poslala všechno do kytek. Jo a ten finální souboj trval jen něco přes 20.min (Lima). Slabých 50% (23.10.2012)

„Gojira tai Megaro“ je snímek, který se snaží o to, aby měl příběh, aby nenudil, aby neměl hluchá místa. To znamená, že pořád jede, pořád se něco děje a nijak se zdlouhavě nevysvětluje. V tomhle směru jsou pro mě obecně Fukudovy filmy přínosné, ale on se chlapec snaží i o to, aby triková stránka nevypadala nijak zle. V konečné důsledku ta další nadprůměrná kaiju podívaná. (22.02.2015)

Je to sice pakárna a Fukuda jede na plné obrátky, ale bůhvíproč mě to nasralo trochu méně než Gian. Hromada recyklovaných záběrů, totálně ujetá zápletka, až nevkusná barevnost, ultranaivita a dětskost, Godzilla vypadá jako ten nejroztomilejší plyšáček pod vycházejícím sluncem-no šílenství... Na druhou stranu je tu pár dejmetomu hezkých scén(např. boření přehrady, na které muselo padnout aspoň 2/3 rozpočtu :D ), docela to odsýpá, hudba dodává bitkám atmosféru plážového odpočinku atd... Tři dát nemůžu, protože hodnotím v rámci Gfilmů a trojky u mě dostávají špatní Hondové a nejlepší Fukudové-kdyby to ale nebyl Godzilla film a jmenovalo by se to "Podzemní Monstrum vs Barevný Robot", hodnotil bych uřčitě lépe..Takhle je to ale jen a jen potupná degradace legendy. (09.08.2013)

Aj keď Godzillovská séria bola časť od časti stále detinskejšia a detinskejšia ( a to hlavne v 70. rokoch ), nemôžem nedať maximum. Je to kus môjho života, na kaiju filmoch som vyrastal ( každú Sobotu alebo Nedeľu som vysedával pri telke a sledoval ich na nemeckých satelitných staniciach ). A preto Godzilla, tvoje zlaté dni sú síce už v nenavrátne, ale aspoň po tebe ostali tieto skvelé a zábavné kúsky. (16.10.2010)