Odoru daisósasen The Final aratanari kibó

Zakončení něčeho, co v podvědomí diváků žije přes deset let, by mělo být velkolepé. Film velkolepý nebyl, žádné fanfáry, žádný ohňostroj, jen běh do zapadajícího slunce… Ale jako slušné zakončení něčeho, co mi v hlavě zanechalo tu vtíravou písničku a kvůli které jsem se pokaždé dívala na závěrečné titulky, to obstálo. Nic se za ty roky nezměnilo (pokud nepočítám kariérní postup), všichni jsou pořád stejní a to je na tom krásné. Hrála v tom spousta známých herců a bylo krásný je vidět pohromadě, ať měli jakoukoliv roli. Už od začátku čmucháte nějakou čertovinu a ona v tom je. Přijdete si, že konečně víte víc než Aošima a spol, což je teoreticky poprvé za celou dobu. Koukáte na to s napětím, jak se to vyvrbí. Kroutíte užjánevimpokolikátý hlavou nad nesmyslnou byrokracií v policejních sborech. Zasmějete se těm troubům policajtům. A jako vždy je to všední a „obnošený“ jako Aošimův kabát. Tak se mějte, bylo mi s vámi fajn a třeba zase někdy na shledanou, protože, ačkoliv jsem si to ze začátku jen stěží uvědomovala, teď to vím, přirostli jste mi všichni k srdci. Čest práci, ťulpasové! EDIT. 18/9/21 - Tak jsem koukla ještě jednou. A už vím, proč mi to předtím zase tolik nesedlo jako předchozí filmy. Je to prostě málo bláznivé, naopak je spíš dost vážné. Jasně, pořád se dělají skopičiny, ale není to úplně ono... První polovina filmu je taková hluchá, takový strašně dlouhý úvod k rychlejší druhé polovině, která má ale nakonec až moc dlouhý dojezd. Nemluvě o vpadnutí autobusu na tamto místo, to mi přišlo až moc, ale na druhou stranu to mělo důležitou dohru. Ano, partu z Wanganu zbožňuju a budu se k nim s láskou vracet, ale ne k tomuto filmu. Dvakrát a dost. Předchozí filmy si pustím raději a seriál ještě radši. Titulky. (01.08.2013)