Solaris
Soljaris
Sovětský svaz,
1972, 167 min
Režie:
Andrej TarkovskijScénář:
Andrej TarkovskijKamera:
Vadim JusovHudba:
Eduard Nikolajevič ArtěmjevHrají:
Natalja Bondarčuk, Donatas Banionis, Jüri Järvet, Anatolij Solonicyn, Nikolaj Griňko, Vladislav Dvoržeckij, Raimundas Banionis, Bagrat Oganěsjan (více)Obsahy(1)
Snímek Solaris na motivy románu Stanislawa Lema pojednává o ovdovělém psychologovi Krisu Kelvinovi, který je vyslán na vesmírnou stanici obíhající kolem planety zvané Solaris pokryté oceánem. Má zde vyšetřit záhadnou smrt lékaře, stejně jako psychické problémy sužující kosmonauty, jejichž počet rapidně klesá. Kelvin se na stanici setká nejen se zbývajícími členy posádky vykazujícími podivné a odtažité chování, ale ke svému velkému překvapení i s vlastní ženou Khari, která je už sedm let po smrti. Záhy vyjde najevo, že Solaris oplývá něčím, co u kosmonautů na vesmírné stanici vyvolává potlačované vzpomínky a obsese, a Kelvin je tak nucen zpochybňovat vlastní vnímání reality. (Cinemax)
(více)Zajímavosti (25)
- Předloha Poláka Stanisława Lema nezajímala Tarkovského jako žánrový produkt a vize budoucnosti s blikajícími tlačítky režiséra dokonce až odpuzovala. Upoutala ho ale témata svědomí, mravního přerodu, soucitu, lásky a nostalgie, které procházejí celou Tarkovského filmografií. Film proto není tradiční oslavou dobyvatelů vesmíru, ale filozofickou úvahou o hranicích lidského poznání a především možnosti zůstat člověkem i v nelidském prostředí. (Zdroj: Letní filmová škola)
- K adaptaci vědecko-fantastického románu „Solaris“ přistoupil Tarkovskij ve vynucené tvůrčí pauze v době nekonečného odkládání povolení k distribuci historické fresky Andrej Rublev (1966). (Zdroj: Letní filmová škola)
- Tarkovského meziplanetární meditace byla ve své době přijata jako „sovětská verze“ Kubrickovy 2001: Vesmírné odysey (1968). Tou nicméně není už jen proto, že Solaris se víc než vizuální podmanivostí vesmíru zaobírá lidským a pozemským aspektem, k němuž odkazuje i závěr komorního díla. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Sám režisér považoval Solaris za svůj nejméně oblíbený film, protože se mu v něm plně nepodařilo eliminovat žánr sci-fi. „Hlavní smysl snímku vidím v jeho etické problematice. Průnik do skrytých tajemství přírody musí být nerozlučně spojený s pokrokem morálním,“ uvedl k jeho významu. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Roli Snauta ztvárnil estonský herec Jüri Järvet, který neuměl příliš dobře rusky (a byl nakonec dabován). Během opakování jedné scény jej režisér Tarkovsky požádal, aby určitou pasáž zahrál smutněji. Což se mu povedlo, režisér byl spokojen. Po skončení natáčení se jej ale herec těžce srozumitelnou ruštinou zeptal: „Co v ruštině znamená slovo ‚smutněji'?" (Carodej_pes)
- Obraz se zimním motivem v zasedací místnosti, který sledujeme v bezmála dvouminutovém záběru, se jmenuje "Lovci ve sněhu". Jedná se o obraz z roku 1565, jehož autorem je Pieter Bruegel starší, vlámský malíř, zakladatel dynastie umělců, jejichž vliv zasahoval až do 17. století. Maloval hlavně žánrové obrazy ze selského života, ale také biblické příběhy a další. (džanik)
- Tarkovskij původně uvažoval obsadit roli HareyIrmou Rauchovou, svou první manželkou. Po seznámení a prvních zkouškách s Bibi Anderssonovou v létě 1970 se ale rozhodl pro ni. Kvůli stálým odkladům natáčení ze strany Goskina se však již v říjnu ukázalo, že nebude moci hrát. Zjara následujícího roku do role definitivně obsadil Natalii Bondarčukovou. [Zdroj: Deník A. Tarkovského] (vypravěč)
- Ve filmu je mnoho odkazů na Cervantesův román o donu Quijotovi. V jeden moment mluví doktor Snaut o bojování s větrnými mlýny. Během beztížné scény proletí záběrem kopie dona Quijota zobrazeného jako bludného rytíře na koni Rosinantě. (Kulmon)
- Autor literární předlohy Stanisław Lem si stěžoval, že nepsal o erotických problémech ve vesmíru. (Kulmon)
- Ačkoliv je film často srovnáván s Kubrickovým snímkem 2001: Vesmírná odysea (1968), Tarkovskij jej prý před dokončením Solaris neviděl. (Kulmon)
- Kompletní a nesetříhaná verze v původním znění se v New Yorku veřejně promítala až v roce 1989, během znovuotevření tamějšího Film Forum, největšího newyorského kina s “nezávislým“ programem. (džanik)
- Prodloužená scéna Bertonova návratu do města se točila v Ósace a Tokiu. Japonská města z počátku 70. let působila obecně futuristicky, zejména pak na diváky v tehdejším SSSR. (džanik)
- V pokoji Krise Kelvina můžeme vidět ikonu namalovanou Andrejem Rublevem, malířem, který inspiroval jiný Tarkovského film. (džanik)
- Nejpopulárnější Tarkovského film za hranicemi Sovětského svazu. Na Tarkovského osobním režisérském žebříčku byl ale údajně úplně dole. (džanik)
- Rovnomennú románovú predlohu napísal najznámejší poľský sci-fi spisovateľ Stanisław Lem v roku 1961. (Maslord)
- Obrázok dona Quijota, ktorý sa objaví v jednej scéne filmu, nakreslil Gustave Doré. (TMNT)