poster

Stalker

  • Sovětský svaz

    Stalker

  • Sovětský svaz

    Сталкер

  • Slovensko

    Stalker

  • Nový Zéland

    Stalker

  • Austrálie

    Stalker

  • Velká Británie

    Stalker

  • USA

    Stalker

  • Kanada

    Stalker

Drama / Sci-Fi / Mysteriózní / Poetický

Sovětský svaz, 1979, 162 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Falko
    **

    Cely film som premyslal skor nad tym, ake dam hodnotenie a hlavne ako to vysvetlim v komentari. Nemam nic proti mysterioznym sci-fi filmom, ani proti takym, ktore maju nejaku myslienku. Tu by mi ani nevadilo to, ze som tomu nepochopil, lebo tomu vlastne nepochopil nikto, ale pre mna to bolo az na par zaberov jedno velke nekonecne utrpenie plne monotonnych dialogov, ktore mi nic nehovorili, skor ma uspavali. Mozno sa cudujete, preco som si to chcel teda pozriet. Odpoved je jednoducha. Nechcem sa vyhybat filmom, ktore su v topke na CSFD alebo na IMDb a tento film sa ocitol v oboch topkach. Najväcsi problem tohto filmu u mna bol hlavne v minutazi. Nastastie som vedel, ze trva takmer 3 hodiny, ale ak by trval o polovicu menej, dal by som mu hviezdicku navyse. Pre mna to bola jedna velka nuda, ale do odpadu ho zase tiez nechcem dat. _______ Aleksandr Kaidanovsky - (Stalker) +++ Alisa Frejndlikh - (Stalkerova manželka) +++ Anatoli Solonitsyn - (Spisovateľ) +++ Nikolai Grinko - (Scientist) +++ Natasha Abramova - (Martha, Stalkerova dcéra) +++(11.8.2011)

  • Radek99
    *****

    Geniální obrazová stránka, famózní práce s kamerou, vyprávění rozčleněné na černobílou a barevnou část, kompozičně i výtvarně nádherné záběry, svévolně rozvolněná dynamika do pomalého plynutí, film jako řeka, která vás pomalu unáší, ty předlouhé jízdy kamery, filosofické zkoumání lidí a věcí, silný mystický či náboženský podtext, filmové přemítání a úvaha o víře, o nedostatku pokory, Stalker coby symbol neexistence Mesiáše v současném světě, reakce na nihilismus dominujícího ateismu, mizanscéna coby apokalyptická industriální krajina, sama Zóna jakási metamorfóza industriálních center Sovětského svazu (a východního bloku) i předzvěst Černobylu, možná alegorie dysfunkčního civilizačního systému, který svým občanům upírá právo na smysluplný život, na naději, filosofická úvaha o cestě jako cíli poznání, ale i sci-fi, kde se za celou dobu ani jednou nic nestane a jehož stopáž je neúměrná k rozvolněné dějové lince... Film, jehož procentuální hodnocení pozbývá smyslu...(6.1.2008)

  • Mahalik
    ***

    "Bože chraň! Já vůbec moc nepřemýšlím. Nedělá mi to dobře." Film spěje ke konci. "Bohudík.." říkám si a prásknu s sebou na postel a děj už nijak výrazně nesluduji. Pak přijde zpověď Stalkerovo ženy. Neznám její jméno. Nevím o čem mluví. Zapaluje si cigaretu a donutí mě vrátit se do původní polohy plodu, která mi byla přes dvě hodiny jedinou pohodlnou pozicí. Její oči sledují upřeně do kamery, mluví, mluví, mluví. Je zvlaštní, že mě upoutává postava, která do děje nijak výrazně nezasahuje a je tam, dalo by se říct, jen pro okrasu. Vstane a přejde k oknu. Popotáhne z cigarety. Je to ona, kdo řekne závěrečná slova. Má do té doby pohodlná pozice, začíná mi býti nepříjemnou, ale sakra ta ženská je tak pozoruhodná bytost, že risknu amputaci končetin. Konec. Tečka. Tarkovskij. Jsem vděčným pozorovatelem, když jde o nějaké psycholigické, filozofické filmy. Rád nad nimi přemýšlím, téměř do zmagoření, ale Stalker vám (nebo podle hodnocení ostatních, jen mě) přivodí zvláštní pocit v žaludku. Čert vem to, že jste to nepobrali, ale když vám uniká i příběh, je fuška pak naskočit do rozjetého vlaku. Andrej Tarkovskij je jednoslabičný expert, který rád mate divákovo myslí. Tak ať, ale ať tomu dá tvar a dávku spádu. Možná je na vině můj věk. Prostě nekoukej na filmy pro dospělé, když sám máš problém pobrat Trigonometrii. Učím se za pochodu a Stalker byl na můj vkus až příliš rychlým skokem do světa, který je hloubavý a do jisté míry i praštěný. Knihu čtu a doufám, že nebudu mít nutkání zaklapnout ji v polovině jako u filmu.__ Stalkerovo žena típla cigaretu a zmizela. Já spadl z postele s otazníkama v hlavě a v tu chvíli jsem si připadal jako malé dítě, které nedokáže pochopit, proč mu máma nekoupí žvejku, když ji o to ustavičně prosí. Chci to vidět s inteligentnějším člověkem, než jsem já. Chci to pochopit!!!!(10.5.2009)

  • tron
    ****

    „Pre mňa je všetko väzenie.“ Keď som raz ležal v úzkej izbietke na St. Dunstan Road v Leicestri, o ulicu ďalej od Ima a pankáčov Stonyho, Rudyho, Paliho, Paliho a Gunsmokea, jeden človek mi hovoril o tom, že ak je niečo nekonečnejšie, ako ruská krajina, je to už len ruská duša. Asi odvtedy k ruskej kinematografii pristupujem s obavami a ak si raz za sto rokov nejaký ruský film pozriem, hneď si na to sychravé anglické mesto spomeniem. STALKER, ktorý mimochodom prišiel do kín v roku APOKALYPSY a VOTRELCA, je klasika (nielen ruskej) sci-fi. Rusi vedia robiť (viď. SOLARIS, tiež od Tarkovského) výborné sci-fi, kde nejde o mechanické hračičky, raketoplány ani laserové delá, ale o reálne postavy, stojace zoči voči šialenej situácii, vymykajúcej sa pravidlám logiky, prírodných zákonov a fyziky. Stalker je mladý muž, ktorý za poplatok pašuje ľudí do neobývanej takzvanej Zóny, ktorá sa vytvorila pred niekoľkými rokmi uprostred krajiny a nikto nevie prečo. Jedni hovoria, že to spôsobil meteorit, druhí mimozemská civilizácia. Ľudstvo každopádne Zónu radšej oplotilo a prísne stráži, pretože tam miznú ľudia (teda ak sa tam nejaký blázon rozhodne vybrať stoj čo stoj) a pozemské charakteristiky času a priestoru v nej dostávajú na frak. Pričom sa hovorí, že ak máte dobrého sprievodcu, dovedie vás v Zóne na miesto, kde sa plnia vaše najtajnejšie sny. Famózna fantazijná atmosféra, jedinečná výprava/kamera a originálny scenár.(11.12.2008)

  • dobytek
    odpad!

    Tak se mi zdá, že jsem právě objevil žánr, kterej je ještě horší než buzikály a rodinný komedie dohromady. A ten žánr se nazývá poetický. Stalker je absolutně nekoukatelná blbost. Mam z toho podobný pocity jako u Kubrickova filmu 2001: Vesmírná odysea. Zase vysoký hodnocení a většina komentářů ve stylu "Vůbec nechápu, o čem to je a co tam ten maník celý 3 hodiny dělal a navíc jsem se u toho strašně nudil(a), ale dávám 5 hvězdiček, abych si nepokazil(a) těžce vybudovanou image intelektuála." Já se přiznám, že jsem ten film ani nedokoukal a cca po hodině jsem to vzdal. Mam takovej pocit, že vrcholem sovětský kinematografie je kreslenej seriál Jen počkej, zajíci. Jestli je na tomhle filmu něco dobrýho, tak snad jedině komentář, kterej tady napsal verbal.(19.7.2011)

  • - V knižní předloze sloužily matky k odhalování komářích mýtin neboli gravikoncentrátů. Jsou to ostře ohraničená místa s extrémní gravitací, která zachytí vše, co se dostane do jejich dosahu. V předloze je ale více pastí různých typů a žádná nemění své místo. Jde jen o volnou inspiraci a přiblížení nebezpečnosti Zóny divákovi. (Xeelee)

  • - Ke konci filmu je scéna, kde Stalkerova žena kouří cigarety z krabičky, na které jsou ta samá písmena, jako na policejní helmě. Jsou to opět režisérovy iniciály AT. (becki_tu)

  • - Ve scéně s vjezdem do Zóny projíždí džíp po kolejích koridorem z pletiva a ostnatého drátu, na který nebyly peníze. Materiál dokonce ani nebylo odkud ukrást, i kdyby tvůrci chtěli. Nikdo pořádně nevěděl, jak a odkud se tam dostal. (Xeelee)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace