poster

Alexandr Něvský

  • Sovětský svaz

    Alexandr Něvskij

  • Sovětský svaz

    Александр Невский

  • Sovětský svaz

    Aleksandr Nevskiy

  • Slovensko

    Alexander Nevský

  • USA

    Alexander Nevsky

Válečný / Historický / Drama / Akční

Sovětský svaz, 1938, 112 min

  • Mi Nü-Chai
    ***

    Jako komedie celkem použitelné, film je sice asi sebeparodický nechtěně, ovšem zato důkladně - a ve chvílích, kdy není legrační, je poněkud nudný, naštěstí těch chvil zas tolik nebylo. Celkem nemile mě překvapila špatná obrazová stránka, jestli byl Ejznštejn skutečně "mistr obrazové kompozice", tak tohle asi natáčel se zavřenýma očima.(15.8.2010)

  • Anderton
    ***

    Sergejovi zakázali príliš inteligentnú montáž na sovietske publikum, dali mu do ruky prácu s dialógmi a hneď bol oheň na streche. Alexander je v podstate zameniteľný socialisticko realistický film s akýmkoľvek režisérskym rukopisom tej doby. Ak by tu samozrejme neboli tie úchvatné megalomanské bojové scény. Ak by tu nebola tá prelomová Prokofjevova hudba. Pokiaľ sa ale od naivných patetických dialógov odosobníte, dozviete sa niečo o historickom pozadí legendárnej bitky, ktorú podrobne Ejzenštejn popisuje v svojej knihe Kamerou, tužkou a perom (alebo nejak podobne). Niekedy pred koncom prvej hodiny je situácia dostatočne pripravená nato, aby sa film akčne rozbehol a on tak činí a musí to baviť každého. Výrazne pomáha prostredie akejsi nekonečnosti horizontu, akejsi neukotvenosti v priestore. Podľa Alexandra sú strihnuté aj dnešné (a včerajšie) historické veľkofilmy s jednou ústrednou bitkou. Patetické preslovy, divácka príťažlivosť, doslovnosť. Pri topení Nemcov som mal pocit, že ich pod vodu vťahuje nejaká obrovská chobotnica.(14.4.2014)

  • curunir
    ****

    Nespomínam si, že by som niekedy videl tak propagandistický film ako je tento. Avšak na druhej strane to až tak nevadí, veď pojednať túto tému bez obrazov hrdinstva o oslobodení ruskej zeme by jednoducho nešlo. Celý film sa sústreďuje na slávnu bitku na Čudskom jazere, ktorá sa odohrala 5. apríla 1242. Ejzenštejn nám tu ukazuje kolosálne obrazy armád a je z nej naozaj cítiť vlastenectvo s ktorým Rusi bojovali. Kameňom úrazu je, že bitka je dosť dlhá a postupne začne nudiť no všetko sa potom zmení slávnou scénou, keď sa pod nemeckými rytiermi prelomí ľad. Potom nasleduje posledných zhruba 20 minút filmu, ktorý je už iba o tom ako sa všetci radujú z víťazstva. Pochváliť treba vtedy prelomovú hudbu Sergeja Prokopfjeva (aj keď tie stále dookola sa opakujúce pesničky o obrane matičky Rusi mi začínali liesť na nervy) a kameru Eduarda Tisseho, ktorý výborne nasnímal davové scény. Pre zaujímavosť uvádzam, že najmasovejšie scény filmu boli použité v animovanom Pánovi prsteňov z roku 1978. Režisér Ralph Bakshi ich vystrihol, zafarbil a vyriešil tak bojové scény na ktoré už nemal peniaze.(14.10.2007)

  • Sarkastic
    **

    Nějak zde (ale i na imdb) chybí v kolonce žánr „komedie“. Jinak si nedokážu vysvětlit, jak je možné, že jsem se po většinu filmu smál…ano, snímek nabízí několik vtipných momentů a taky je tak doopravdy myslí, ovšem drtivá většina humoru je (silně) nechtěná (i k když v případě „házení dětí“ či „lišky a zajíce“ jsem si neodvážil tipovat). Čekal jsem něco na způsob historického „velkofilmu“ a dostal téměř jeho nevyžádanou parodii. Od „exteriérů“/kulis (nejvíc mě sejmuly „kusy ledu“) přes hudbu (Prokofjev?! Některé motivy snad, ale „to“, co hrálo třeba k příjezdu nepřátel, fakt složil on?), kostýmy (hlavně ty německé…a obecně „papírové“ helmy), kameru (ty typické záběry na hrdiny proti nebi), choreografii soubojů (vzhledem k roku vzniku jsem nečekal zázraky, ale takový amatérismus také ne), postavy (kladné i záporné, skoro všechny k popukání), režimní příspěvek (bez sedláků to samozřejmě nejde!), heroický patos (obcházení mrtvol mě nutilo obracet oči v sloup asi nejčastěji), až k „důraznému“ poselství (které jsem málem nepostřehl a tudíž bych prosil pro mě, tupce, zopakovat), hodně z vyjmenovaného působí více či méně nechtěně směšně. Nechybí samozřejmě sem tam i nějaký ten podařenější moment a kupříkladu takové davové scény se podařilo ukočírovat slušně, ale to jediné, co na filmu skutečně oceňuju, je dobový podtext, a chtělo by se říct skoro až vizionářství (nikoliv však filmové). Avšak ani to (podobně jako úcta k režisérovi, která v tomto případě vůbec není na místě), mě nepřiměje přidělit snímku víc než 2*.(13.4.2015)

  • MikO_NR_1909
    ***

    Jeden z najžiarivejších príkladov vratkosti geniality kinematografie, kedy vynikajúci tvorca, akým aj dnes Ejzenštejn rozhodne je, bol napriek svojmu ohromnému talentu režimom totálne zdiskreditovaný. Z vizuálne-orgastického masakru historickej udalosti teda vidíme obsahovo triviálny príbeh. Ale že aký. More pátosu, tuposti, propagandy, divadelné preslovy by sa dali maximálne akceptovať pre detskú hru na maškarný ples. Preto som sa snažil aspoň oceniť dramatickú rovinu ruských bratov, ale tá príde rovnako márna a nestráviteľná. Rasistické Zrodenie národa je oproti tomuto drahokam...(27.8.2014)

  • - Neobvyklou technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer, byly některé bitevní scény z filmu překresleny a následně recyklovány do snímku Pán prstenů (1978). (mr.filo)

  • - Oficiální počty bojovníků se liší. Zřejmě to však bylo 300 na straně "německé" a 2000 na straně ruské. (Kulmon)

  • - Stalin chtěl film využít k propagandě, a sice aby se Sověti měli na pozoru před německou agresí. Nápad byl ale zprvu zamítnut, jelikož film byl "příliš protiněmecký" a bylo krátce před uzavřením sovětsko-německého paktu o neútočení (1939). (džanik)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace