Reklama

Reklama

Křižník Potěmkin

  • Sovětský svaz Bronenosec Poťomkin (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

25. prosince 1925 měl premiéru film (Броненосец Потёмкин), který o rok později získal cenu Americké filmové akademie, v dalším roce nejvyšší cenu Světové výstavy v Paříži a v letech 1952 a 1958 jej hlasování Mezinárodního výboru pro dějiny filmu určilo za nejlepší film všech dob Toto vrcholné Ejzenštejnovo dílo má pět kapitol: začátek vzpoury, povstání, pohřeb Vakulinčuka, masakr na schodišti Oděsy a vítězná plavba. Po pětadvaceti letech od svého vzniku-byl film ozvučen hudbou a zvuky (když hudbu k němu složil německý skladatel Edmund Meisel pro berlínskou premiéru). Ejzenštejn ve svém filmu uplatnil jednak avantgardní divadelní postupy masové pantomimy, jednak nové prvky montáže a dal Potěmkinem dělnické třídě celého světa nejen nádherné umělecké dílo, ale i doklad o síle její solidarity a výzvu k revoluci. V mnoha zemích bojovala buržoazní cenzura proti tomuto dílu ale film, podoben křižníku v závěrečné scéně, pokračoval ve vítězné plavbě, kterou nebylo možno zastavit. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer 2

Recenze (325)

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $-miliónovTržby USA $15,581Tržby Celosvetovo $224,000║ No neviem, že by som mal od toho až preveľké očakávania ale až na niekoľko slušne natočených záberov, scén mi ten film ubehol strašne rýchlo a nič prevratné neponúkol, z doby keď vznikol tento film som videl omnoho lepšie filmy ako Ben Hur(1925) a Zlaté opojenie(1925). /40%/ ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Skvělá, a dnes už dost netradiční, podívaná. Chvílema tomu sice dochází dech, ale scéna vzpoury na Potěmkinu a hlavně vzpoura v Oděse jsou opravdu nezapomenutelné. Ten herec co hrál toho popa na Potěmkinu by měl dostat Oscara. Tak hustě rozježenýho typa (co si navíc spokojeně mne ručky před popravou nevinných námořníků) jsem dlouho neviděl. Dále mě dostalo jak prchající dav udupe toho malýho kluka. Legendární a na můj vkus dost profláknutá scéna s kočárkem je ale opravdu super. Skvělá je i kamera jak detailně zabírá ksichty lidí. Hudba je kapitola sama o sobě, v "revolučních" scénách se mi tam hodila výborně, ale někdy mi tam nepasovala, celkově ale filmu dodává tu správnou šťávu. Možná že bych tomu filmu měl dát spíše 80%, ale ten beznohej mrzák co strašně rychle jumpoval, mě přesvědčil. ()

Reklama

Rimsy 

všechny recenze uživatele

No říkejte mi komunisto, ale ta ideologie mi nijak zvlášť nevadila, přišlo mi, že jí tam až tolik není... Alespoň tedy ve srovnání s filmy, které vznikaly o půl století později u nás. A ta úchvatná forma tu politiku natolik zastiňuje, že z toho nelze mít špatný dojem. Vadila mi snad jenom celkem vysoká nevyrovnanost záběrů, kdy některé (a to vskutku hodně) jsou geniální, jiné ale zbytečné a bezdůvodně natahující scénu. Ale celkově vzato to určitě stojí za vidění. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Nepochybně dílo nevyčíslitelné průkopnické a expresivní síly, které ještě dlouho po svém natočení hledalo ve svém oboru konkurenta. Ke scénám na schodech s kočárkem i na lodi, včetně závěru se není třeba vyjadřovat. Pro mě tu však navždy zůstane ta nepříjemná revoluční, kolektivistická, optimistická pachuť světlých zítřků, které si všichni společně vybojujeme. Formou jasných pět. Vyznění jednu sráží. ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Nina Agadzhanova, Sergei M. Eisenstein .. Brněnská část přehlídky Projekt 100 2006 mne nezastihla v zrovna příznivém období a tak jsem se dostal jen na jediný film, naštěstí ten nejočekávanější. A musím uznat, že tahle stará černobílá klasika má mnoho co do sebe a je uhrančivá i dnes. Obsah sice podléhá době vzniku, která už pominula - forma a práce tvůrců je nadčasová. Ukázka té nejlepší němé filmařiny, stále dokonalé kamery a skvělých, trvale působivých scén. ()

Galerie (75)

Zajímavosti (34)

  • V 70. letech byly jako hudební doprovod využity symfonie Dmitrije Šostakoviče, který se s Ejzenštejnem nikdy osobně nesetkal, ačkoliv režisér v roce 1948 zamýšlel natočit film s hudbou z jeho symfonií. Šostakovič se zase údajně inspiroval v případě své "Jedenácté symfonie" s podtitulem "Rok 1905" právě u Křižníku Potěmkin. (Trainspotter)
  • Celý název bitevní lodi byl křižník "Kníže Potěmkin Tauridský". (Trainspotter)

Reklama

Reklama