poster

Křižník Potěmkin

  • Sovětský svaz

    Bronenosets Potyomkin

  • Sovětský svaz

    Bronenosec Poťomkin

  • Sovětský svaz

    Броненосец Потёмкин

  • Československo

    Krížnik Potemkin

  • Nový Zéland

    Battleship Potemkin

  • Austrálie

    Battleship Potemkin

  • Velká Británie

    Battleship Potemkin

  • USA

    Battleship Potemkin

  • Irsko

    Battleship Potemkin

  • Kanada

    Battleship Potemkin

Drama / Historický / Válečný

Sovětský svaz, 1925, 75 min (Director's cut: 137 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Gwaihir
    *****

    O kvalitách tohoto, ve všech směrech naprosto dokonalého, snímku asi není třeba hovořit. Jednoduše nezapomenutelný zážitek. Při některých scénách jsem, stejně jako mnozí jiní, snad ani nedýchal. A stejně, jako mnozí jiní, ani já nechápu to, čeho se na tomto skvostu dopustila cenzura tehdejšího "demokratického" světa. Samozřejmě, že dějiny se v každé době interpretují trochu jiným způsobem, ale některé historické události, mezi něž také vzpoura na křižníku Kníže Potěmkin Tauridský, kterou zde Sergej Michajlovič zachytil, bezesporu patří, se prostě překroutit nedají. A proto je zážitek z jeho filmu tak silný, protože všichni v nitru tušíme, že právě takhle vždy probíhal, v některých koutech světa teprve probíhá, začátek boje za lepší život. 100%(15.11.2008)

  • Mahalik
    ***

    .......to by musela stát vedle televize domina s bičem, abych nezačal u němého filmu klimbat. Ani kafe a burácení smyčců při vzpouře na Potěmkinu mě nedokázali probrat. No teď možná kecám, ta hudba byla vážně úderná a líbila se mi, ale to mi nestačí. Určitě teď zuříte a říkáte si, co bys chtěl od filmu z dvacátýhopátýho ty satanáši co nenávidíš němou kinematografii. A já odpovídám, že bych potřeboval něco, co bych mohl vyprávět dětem až budu starej nemohoucí dědek. Nějakou scénu ze které by se zježili vlasy i Kojakovi. Pravda, když dojde na schodišťovou scénu, moje srdce zaplesá. Navíc geniální scéna kočár vs. schody vs. beznohý bojovník je to co dělá film nesmrtelným a kdyby se podobné scény objevili vícerokrát, byl bych spokojen. Na druhou stranu mě zase napadá, že by z toho byl nesmyslný guláš nicneříkajících obrazů a duch té doby by byl v lautě. Tak sakra, proč hodnotím jak hodnotím....? Stydím se to přiznat, ale já vážně nevím!(27.8.2008)

  • lamps
    *****

    Když budu objektivní, musím na Potěmkinovi nechat všech pět hvězd. Jedná se o obrazově naprosto odzbrojující majstrštyk, po technické stránce nesmírně vyspělý a scénicky natolik dobře vystavěný, že i bez dialogů dokáže opakovaně vyvolat mrazení a evokovat odpovídající, velmi okatě propagované emoce i myšlenky. A aby bylo úplně jasno - scénu "masakru na schodech" stavím stylisticky na stejnou úroveň jako to nejlepší od Kubricka a Spielberga.. 90%(9.4.2014)

  • Terva
    *****

    Dramatické černobílé restaurované dílo Sergeje Ejznštejna sleduje osudy vojáků na křižníku Potěmkin a hlavně osudy lidí z městečka Oděsa. Zde se nedá komentovat herecký výkon jakéhokoliv herce, ani komentovat prostředí nebo akci....zde je jenom děj a nádherná hudba. Vše je totiž podpořeno dílem Dmitrije Šostakoviče, což v původním snímku z roku 1925 není. Film je němý a proložený pouze ruskými titulky ( České jsou taky k mání ). V roce 1975 byl film zrekonstruován a jako hudební podklad byla použita hudba Dmitrije Šostakoviče. Konkrétně jeho Čtvrtá, Pátá, Desátá a Jedenáctá symfonie. Já viděl tuto " novější " versi, která má vloženy ty části filmu, které byly tenkrát cenzurované. Film je dělen na pět částí. Část první - LIDÉ A ČERVI - " Revoluce je válka. Je to jediná zákonná, oprávněná, spravedlivá, opravdu velká válka ze všech válek jaké dějiny znají.....v Rusku je tato válka vyhlášená a zahájená.....Lenin 1905. Část druhá - DRAMA NA KURTU (LODI ). Asi nejnudnější část filmu před katastrofou. Boršč jí vládne. Část třetí - MRTVÝ VYZÝVÁ ( SPRAVEDLNOST ). Oděsané !!! Před vámi leží tělo bestiálně usmrceného ( dále by to byl spoiler, tak nepíšu ).....smrt utlačovatelům !!! Část čtvrtá - ODĚSKÉ SCHODY - Zde je vložena ta největší část vystřižených scén. Hlavně ty z dětmi. V ty památné dny město žilo.... a v této části jsou i ty nejkrvavější záběry. CITÁT - Pojďte, uprosíme je. Slyšíte !! Nestřílejte !! Část pátá - STŘETNUTÍ S ESKADROU ( SETKÁNÍ ). Obyvatelstvo Oděsy čeká na osvoboditele.....a nastala noc plná neklidu. Bál jsem se tohoto snímku, ale nakonec jsem vydržel a nenudil jsem se. V tom filmu je část historie, jak filmové tak Ruské.(16.1.2010)

  • sportovec
    *****

    Dvojí verze slavného filmu doznívající leninské éry dvacátých let úzce souvisí s dnes již historickým rozmachem Ruska v první čtvrtině minulého století. Nejen Ejzenštejn, ale i Tatlin, Blok, Majakovskij, Mandělštam ... podlehli kouzlu sloganu sociálního experimentu a vložili do jeho prosazování z přesvědčení, dobrovolně své nejlepší síly a schopnosti. Právě tato verze vzmachu prvního období bolševického státu byla později buď cenzurována, nebo ikonizována ve své stalinské dezinterpretaci. Zhruba tak lze podat vysvětlení zázraku, který způsobuje, že film, vzniklý vlastně na základě tendenčního zadání, zůstává a zůstane vrcholnou uměleckou událostí nejen doby svého vzniku, ale i sto let poté. Zejména původní rekonstruovaná verze, přesně zachycující skutečný ráz první ruské revoluce, její demokratická východiska, je nenapadnutelnou apotéozou pokroku a revolučního zvratu jako přirozeného řešení excesů stále hloupějších a krutějších lumpenelit kolem carského dvora. Obrazová báseň - tak se jeví nevšední dílo i téměř nepoučenému divákovi - strhává od prvních obrazů, okének filmu. Opakovat opakované o slavných scénách, skvělé kameře, invenčním střihu, strhujícím hudebním doprovodu rekonstruované verze se jeví jako nošení dříví do lesa. Prospět hůře filmu, který si své diváky nachází - a nadále nacházet bude - by už asi nešlo.(2.12.2007)

  • - Nový hudební doprovod se zakládal na symfoniích Dmitrije Šostakoviče, který se s Ejzenštejnem nikdy osobně nesetkal, ačkoliv režisér v roce 1948 zamýšlel natočit film s hudbou jeho symfonií a Šostakovič se zase údajně inspiroval v případě své Jedenácté symfonie Rok 1905 právě u Křižníku Potěmkin. (Trainspotter)

  • - Charles Chaplin prohlásil, že Křižník Potěmkin patří k jeho oblíbeným filmům. (Kulmon)

  • - Přestože Josef Goebbels choval ke komunismu nenávist, snímek pro jeho propagandistickou sílu obdivoval a doufal, že v Německu vznikne podobně intenzivní film, vyjadřující nacistické ideje. (LINKIN)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace