Režie:
Petr VáclavScénář:
Petr VáclavKamera:
Štěpán KučeraHrají:
Klaudia Dudová, David Ištok, Mária Zajacová, Milan Cifra, Natálie Hlaváčová, Sára Makulová, Přemysl Bureš, Zdeněk Godla, Julius OračkoObsahy(1)
Filmy Marian (1996) a Paralelní světy (2001) vzbudil režisér Petr Václav velkou vlnu zájmu doma i v zahraničí. Po 13 letech přichází tentýž režisér s novým celovečerním snímkem Cesta ven – příběhem silné mladé matky, která se odmítá smířit s nepříznivým společenským statusem a snaží se vybojovat lepší život pro sebe a svou dceru Sárinku. Cesta ven z obtížné situace je lemována zklamáním, ale také nadějí. Odvaha a rodičovský cit pomáhají Žanetě překonat překážky v podobě dluhů, mantinelů většinové společnosti i problémů ve vlastní komunitě. Syrový snímek se vyhýbá soudům i patosu a k tématu přistupuje s věcným nadhledem a místy i svérázným humorem. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (304)
Původně jsem chtěl napsat "nejlepší český film od Rodina je základ státu (2011)", ale pak jsem si zkontroloval kolik jsem vlastně z té naší produkce viděl a opravdu toho nebylo mnoho, většinou jen ten nejchválenější snímek roku. Takže jinak - viděl jsem "pecky" minulých let Fair Play a Ve stínu (vizuálně sice na úrovni, ale dramaturgicky a dialogově neohrabané a polopatické) a tomuhle nesahají ani po kotníky. Přirovnání k realismu bratří Dardennů je na místě. Budu fandit na Lvech. ()
Po všech stránkách průměrný film. Chyběla mi tam su(y)rovost. Kritikům asi stačí málo. Pokud je vzorec k úspěchu: love story rozhádaných partnerů, výhružky na kameru, lámání rukou mimo kameru, střet s úředníky, zastavárna, prostituce, pak jsem výsledkem zklamán.-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Zařazení do programu ČT týden před udílením cen ČL vnímám téměř propagandisticky. ()
Naprosto dokonalé, realistické zpracování filmu, který se týká tak kontroverzního tématu jako je romská komunita a o jejich slastech a strastech. Žiji ve městě, kde žije velké procento rómů a s mnohými se znám, ani to nejde je neznat, když se s nimi setkávám tak často. Najít pracovní místo rómovi, to byl tady přímo ukázkový příklad, v tomto případě Žanety a našeho postoje a žel mnohdy i prázdných hlav a to nejen na úřadech. Sama jsem zažila příklad takového bezpráví víckrát a to jsem věděla, že se jedná o skutečné pracanty. Cesta ven je jako v případě Žanety téměř nadlidský výkon a proto se nedivím, že jsem svědkem jejich emigrace na jih Španělska a nebo do Velké Británie. A to píši jen o těch, co jsem znala a znám. Jsou mezi nimi velké rozdíly, to připouštím, sama po páté nevycházím ven, zkrátka každá mince má dvě strany a tahle byla depresivní, smutná a syrově reálná. Herecky zcela bezchybné, jako bych je slyšela pod okny a nebo v parku, kudy kolikrát procházím a nebo na oněch slavných úřadech. A to nemluvím o atmosféře, která byla tak sugestivní, že jsem nelenila a našla si na You Tube Nikolu s tátou, jak zpívají ty svoje písničky a když si pozvou na návštěvu ostatní příbuzné, tak to dokážou pěkně rozjet :-) Přesně jako ve filmu....... ()
Výborné sociální drama chytře a působivě pojednávající o jednom z nejzávažnějších dlouhodobých problémů české společnosti. Spolu s Hořícím keřem asi nejdůležitější český hraný počin za poslední roky. A i když se mi moc líbilo jak Fair Play, tak Pojedeme k moři (to obzvlášť, i přes jeho chyby), Českého lva za nejlepší film si podle mě nejvíce zaslouží právě Václavova evropsky vyspělá a velice empatická sonda do života rómské komunity... 85 % ()
Petr Václav mě vlastně spíš nasral než potěšil. I když jeho Cesta ven je velmi daleka toho být tendenční a nelze ji charakterizovat jinak, než že pouze „popisuje či zachycuje“, je v konečném výsledku spíše psychologicko-rodinným dramatem (vycházejícím samozřejmě ze sociálního základu), občas až nezvykle intimně emocionálním (a proto mě to tak nasralo, protože jsem čekal něco více zobecňujícího). Byly tu totiž chvíle, kdy jsem opravdu neměl daleko k slzám a kdy jsem musel sám sebe opakovaně ujišťovat, jak se vlastně suprově mám (vystudoval jsem VŠ, mám slušnou práci, auto, byt…). Jediné, s čím jsem naopak měl trošku problém, byla atraktivita hlavní hrdinky (Klaudia Dudová je bezpochyby velmi hezká) a pak její až nezvykle vysoké morální zásady. Možná je to důsledek mého vlastního omezeného rozhledu, ale Žaneta mi přišla někdy prostě až moc super. Jinak si ale dovoluji Petru Václavovi složit poklonu za to, jak sugestivně a citlivě toto stále velmi obtížně uchopitelné téma natočil. Neherci nevadili, naopak místy lehce nemotorně přirozené herecké projevy prohlubovaly autenticitu celého díla. ()
Galerie (15)
Photo © Aerofilms
Zajímavosti (13)
- Film byl podpořen Státním fondem České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. (willy1)
- Film mimo jiné natáčeli v mediálně nechvalně známé ostravské lokalitě Přednádraží a v jedné z nejproblémovějších ubytoven jménem Průkopník, na okraji Karviné, jejíž provoz byl k 30.11. 2013 ukončen. O rok později byla ubytovna srovnána se zemí. (peetriss)
- Snímek byl uveden na prestižní přehlídce nezávislých filmů na filmovém festivalu v Cannes. Český film se tak na věhlasný festival dostal po dlouhých 16 letech. (Zdroj: ceskatelevize.cz)
Reklama