poster

Stávka

  • Sovětský svaz

    Чертово гнездо

  • ruský

    Stachka

  • ruský

    Stačka

  • Sovětský svaz

    История стачки

    (Sovětský svaz)
  • ruský

    Стачка

  • slovenský

    Štrajk

  • anglický

    Strike

Drama

Sovětský svaz, 1925, 82 min

Kamera:

Eduard Tisse

Komentáře uživatelů k filmu (28)

  • Matty
    *****

    Ejzenštejnova montáž by zburcovala i nebožtíka. S hudbou Alloy orchestra pak jde přímo o zbraň hromadného ničení (ve smyslu ničit něco ve velkém davu). Dnes už doufejme není, kdo by jí zneužil. 90% Zajímavé komentáře: dwi, Pacco(9.12.2010)

  • Kulmon
    ****

    Ze všech Ejznštejnových děl mě právě toto chytlo za srdce nejméně. Horší byl asi jen Alexandr Něvský. Jak mi nevadila agitka v Křižníku Potěmkin či Deseti dnech, které otřásly světem, tak tady je opravdu nepříjemná. Ale možná to tak působí jen na mě. První část je průměrná, druhá nudná a až závěr je zase strhující, jak jsme u tohoto režiséra zvyklí. Zejména příznivci zvířat si dvě minuty před koncem přijdou na své ;-)(8.5.2009)

  • dwi
    ****

    Při vyslovení jména Ejzenštejn většinu z nás napadne okamžitě jeden film – Křižník Potěmkin. Ten zastiňuje mistrova další díla, kterým se nedostalo takového uznání, leč určitě stojí za zhlédnutí. A to je právě případ tohoto filmu. Ten vznikl při příležitosti výročí revoluce z roku 1905 a natáčením byl pověřen tehdy poměrně neznámý začátečník (předtím natočil jen jakousi filmovou vložku jedné Ostrovského divadelní komedie – Pochiscenije dnevnika Glumova). Byla to určitě velká sázka do loterie, zadavatelé se mohli obrátit na prověřené tvůrce. Neudělali tak a umožnili režisérovi zúročit své zkušenosti z divadla. Často se bere v potaz Ejzenštejnova politická orientace, která zřetelně vystupuje z některých jeho děl. Já však radikálně odděluji politiku od filmu a laicky pozoruji jen jeho zpracování. Děj se odvíjí kolem jedné stávky v továrně, vypráví o jejím průběhu a o konečném potlačení. Ve své době měl snímek velký divácky ohlas, což autora nejen těšilo, ale hlavně motivovalo do další tvůrčí práce. Experimentuje zde jak s obrazem, tak i s dějovou výstavbou, jenž je často zmatená (inspiruje se i Griffithem). Jak už sám název vypovídá, jedná se o silně antikapitalistický a proticarský film. Kapitalisté ve vedení podniku jsou vykresleni s odpudivou arogancí a carské složky tehdejšího Ruska jako chladné a bezcitné elementy, udržující pohromadě celé soukolí. Můžete nadávat na propagandistickou stránku, avšak vezmete-li tuto prvotinu průkopníka sovětské kinematografie jako celek, nemůžete ji odsoudit.(20.9.2003)

  • xxmartinxx
    ****

    Nejdřív to dobré - Ejzenštejn vypráví neskutečně rychle, aniž by jeho film ztratil přehlednost. Možná až příliš rychle vzhledem k dnešním standardům. To horší je, že jsem čekal sugestivní agitku, ale tou Stávka rozhodně není. Sugestivní možná byla ve své době, ale není v ní nadčasová sugestivnost, jaké dosahovala ve svých obludných monumentech Riefenstahl.(25.7.2012)

  • Eddard
    ****

    Jak hodnotit film, který člověka hrubě nebaví, ale uznává jeho technické kvality, které byly ve své době základem pro mnhoé další montážní postupy? Mám ho podle pravdy označit za dávno přežitou, nudnou komunistickou agitku nebo jako technický majstrštyk jednoho z nejtelentovanějších režisérů všech dob? Zvolím to druhé s tím, že vy kdo nestudujete film, nezajímá vás práce se střihem a filmovými figurami (paralelismus, asociace) a nezajímáte se o politické agitky a vůbec ideologický podtext uměleckého díla tenhle film moc neshánějte.(20.7.2006)

  • Lavran
    ****

    Od té doby, co jsem poznal Pudovkina, mi Stavitel mostů leze krkem. Nicméně ze všech jeho montážních filmů je Stávka s přehledem nejzábavnější - a to na vrub bizarnosti. Funguje stejně dobře jako agitka i jako ztřeštěná komedie. V deseti minutách se zde objeví tolik geniálních zjevů, kolik by jich člověk nenapočítal ani v Browningových Zrůdách. Pokud však něco postrádám, je to Pudovkinova empatie, schopnost nahlížet za povrch, vidět svět jako živoucí organismus, v němž bez ustání probíhají stovky a tisíce magických jevů...(15.1.2011)

  • Radko
    *****

    Skvelé vyobrazenie majiteľov podnikov ako prísnych, lakomých a nenažraných podnikateľov/ podvodníkov maximalizujúcich zisk na úkor chudákov-robotníkov. Záujmy pánov realizujú ľudské typy sadistických vedúcich a majstrov, vyžívajúcich sa v ponižovaní otrokov a nepriznaní žiadnych práv. Ejzenštejn veľmi presnou skladbou záberov zosilňuje efekt charakterovej špinavosti akcionárov-majiteľov fabriky a rastúcu nespokojnosť robotníkov či podrazácke spôsoby štrajkokazov, spolupracovníkov polície (špicľov) no aj polície samotnej a požiarnikov, stojacich plnými nohami na strane zderských vydriduchov. Kdeže ideologicky zastaraný film! Metódy pracovného ponižovania, otrockej a zároveň žobrácky platenej práce, nútenie do neplatených cezčasov, práce cez víkend či na domov, obmedzovanie prestávok a dovoleniek - to všetko a omnoho viac sa veľmi často deje aj dnes. A zhruba s rovnakým výskytom všetkého schopných riťolezov, pucujúcich radostne všetky orgány svojich nadriadených. V súkromnej sfére i v štátnej. Náznaky nespokojnosti s predstavenými sa ale vďaka naimplantovanému individualizmu neriešia dnes heslom "Jeden za všetkých,všetci za jedného" ale skôr "Pomôž si sám", čoho dôsledkom je veľmi časté zbavenie sa nepohodlného rebela v radoch zamestnancov. Výpoveďou, dohodou, zrušením fleku. A odbory? Tie sú stále utiahnutejšie. Idea anarchosyndikalizmu, znamenajúca vybojovanie si svojich prirodzených zamestnaneckých práv bez úhybných dohôd s mocnými, stále trvá. A hoci Stávka od Ejzenštejna bola prvá, verím, že zďaleka nie posledná filmová verzia sebavedomejšieho vyjednania práv od bossov.(23.7.2014)

  • Webb
    ****

    Jeden z nejdůležitějších filmů vůbec. Ejzenštejn byl průkopníkem nových druhů směru v dynamice filmu, jako např. montáž a střih, konflikty a rozpory, marxistická filozofie, vizuální kontrasty a konstruktivistická estetika. [8/10] (Goskino, Proletkult) (Němý čb. /// Produkce: Boris Mikhin /// Scénář: Grigorij Alexandrov-Mormoněnko, Sergej M. Ejzenštejn, Valerij Pletněv, Ilja Kravčukovskij /// Kamera: Vasilij Chvatov, Vladimir Popov, Eduard Tisse) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](31.12.2011)

  • Sobis87
    *****

    Kino-pěst ve své čiré formě. Sergej Ejzenštejn se zde projevuje jakožto vůdce sovětské avantgardy a mistr montáže. Vykresluje zde pro něho typické kolektivní hrdinství a celý film ústí v krvavé potlačení dělnického povstání, který pomocí střihu přirovnává k masakrování dobytka, což je přirovnání více než příznačné. Vyprávění pouze pomocí obrazu je zde vskutku fascinující. Z historického hlediska nemohu hodnotit jinak než plným počtem. Tenhle film je součástí filmových dějin a měl by ho vidět každý, kdo to s filmovým uměním myslí vážně.(1.3.2010)

  • Fingon
    *****

    Odmyslíme-li si propagandistický náboj, tak má první třetina filmu velmi slušný spád a dokonce se dá mluvit o akčnosti. Zpodobnění všech postav (či spíše typů) je velmi ploché a zavádějící, ale o to v tomhle filmu zas až tak nejde. A přestože film zvláště v posledních dvou kapitolách velmi ztrácí dech, tak bychom jej neměli zatracovat.(22.2.2007)

  • Pacco
    *****

    Mírný výcuc z (mojí..hm raději nemojí, sousedovic líp) naratologické analýzy. Pro silné povahy, jinak nebrat. //////// Ejzenštejnova Stávka je dramatem o boji „Proti diktátu – série filmů o dělnických osudech v Rusku“, jak oznamuje divákovi trvale otevřená a komunikativní narace již na začátku filmu. Film neposkytuje klíčové informace jako historický kontext nebo politickou argumentaci, protože předpokládá divákovy znalosti širšího pozadí události. Sebevědomá narace zmiňuje strukturu a trvání filmu („Jedna stávka v šesti dílech.“), která je typická pro historicko-materialistické filmy, mající fabuli syžetem rozdělenou do jednotlivých tematických kapitol, které mezi sebou budou variovat a jejich kauzální schémata umožní testování diváckých hypotéz. Úvodní Leninův citát vyzvedávající organizaci lidu je zdůrazněním hlavního motivu filmu – jednoty proletariátu v boji. V citátu se také naznačuje schematická šablona, kterou Susan R. Suleiman přisuzuje „naučnému románu“ (romàn a thèse): struktura schvalování (structure of confrontation) – psychologicky neměnný kolektiv bojuje proti nepříteli. ..... Rozdělení fabule Stávky do šesti tematických kapitol umožňuje díky stabilitě kauzálních schémat testování diváckých hypotéz. Když v druhé kapitole Stávky vyvezou dělníci svoje předáky na trakaři do stoky, je tato scéna variována analogicky ve třetí kapitole s jejich dětmi, které si hrají na své rodiče (Ve šlépějích svých otců.) a vyvážejí z vesnice na trakaři kozu. Prezentace fabule může být i protikladná. Např. začátek třetí kapitoly zobrazuje mír, klid a blahobyt dělníků, kteří už nemusí vstávat do namáhavá práce – otec si hraje s dítětem, lidé hodují, vaří a kouří tabák. Čtvrtá kapitola parafrázuje tento začátek kapitoly v návaznosti na události, ke kterým v předešlé kapitole došlo a ukazuje negativní důsledky pokračování stávky – zavřené obchody, bídu a muž z minulé kapitoly si nehraje s dítětem, ale zlostně ho odstrčí. Divák musí být schopen spojovat a rozlišovat, vnímat podobnosti a rozdíly. Podobně variují i samostatné záběry v průběhu jednotlivých kapitol – ony tovární komíny z úvodu první kapitoly se objevují znovu ve třetí kapitole, kdy k nim – tentokrát reálně – vzhlíží ředitel a je znepokojen, že díky stávce nekouří a jeho továrna tak neprosperuje. V následujícím záběru pak prochází i chodbou, která je na rozdíl od první kapitoly vylidněná. Navíc rozdělení filmu do samostatných kapitol umožňuje naraci vytvoření přechodných vnitřních norem, platících i pro více než jednu kapitolu - viz první kapitola a v ní montážní sekvence „představování“ tajných policistů či zkrácení části fabule čtvrté kapitoly na večer, noc a další ráno, kdy je takto pregnantně zdůrazněno trvání, protože sebevědomá narace na diváka apeluje, aby si všimnul za jakou dobu vyzradil dělník identitu jednoho z hlavních stávkujících. Na konci filmu komunikativnost a sebereflexe narace dosahuje vrcholu, když vytváří (ne)diegetického diváka (samotného filmu nebo závěrečného masakru), jehož oči zděšeně přihlíží zobrazovanému. Jsou to pak jeho neviditelná ústa, skrze která narace volá memento: Nikdy nezapomeneme, dělníci! ////////(15.11.2008)

  • Flego
    ****

    Účelovo natočená ideologická agitka sa miestami potáca na hranici politickej grotesky, hoci to tak určite nebolo myslené. O charakteroch postáv sa vôbec nedá hovoriť, lebo vo vtedajšom kolektívnom poňatí hrdinu boli len dobrí pracujúci a zlí vykorisťovatelia, bezcitní kapitalisti s cigárami a cylindrami na hlavách, ktorí sú vykreslení ako to najhoršie na svete. Vzhľadom k politickej objednávke pri natočení tohto filmu to nemohlo dopadnúť inak. Po filmovej stránke sa jedná o určité experimentovanie s obrazom, skladba príbehu je miestami divoká a strih je kapitola sama o sebe. Ak sa potrebuje zvýšiť dynamika príbehu, tak je na najvyššej úrovni, ale pri bežných scénach sú viditeľné chyby, čo ma veľmi prekvapilo. Záverečné podrezanie kravy akoby symbolizovalo koniec stávky. Keďže sa jedná o Ejzenštejnov prvý celovečerný film, treba to brať ako rozbeh k sľubnej kariéry. To sa podarilo.(29.9.2010)

  • Revanx

    Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(21.1.2009)

  • -Ravee-
    ****

    Šílená bolševická agitka v rukou filmového mistra. Uhranutě jsem zíral na nádherně komponované, živé a působivé scény, ale účel, který film plní, se mi bytostně hnusí (laciné vyjadřovací prostředky, které se občas objevují, navíc Stávku řadí o stupínek níže než Křižník Potěmkin). Politická prasárna, která je bohu(dík/žel) natočená naprosto nádherně..(12.4.2015)

  • Hejtmy
    odpad!

    {21/1001} Nikoliv Stačka, ale totální Sračka... 0%(4.3.2010)

  • Anderton
    *****

    Rozčulovať sa nad ideológiou Stávky by bolo podobne nezmyselné, ako pozastavovať sa nad nezmyselnosťou existencie mauzólea Vladimíra Iljiča Lenina. Veď Ejzenštejn predsa nemohol vedieť, ako to celé neslávne dopadne a on predsa bojoval proti cárskemu Rusku. Nás ale zaujíma jeho konštruktivistická fascinácia industrializmom, hraničiaca s fetišom, mohutné davové a bojové scény a silné emócie. Predovšetkým ale zábavnosť Stávky na tej najelementárnejšej filmovej úrovni. Mňa najviac zaujali pasáže z montážnej haly, kde sa divák môže kochať v jednom zábere množstvom konštrukčných detailov strojov. Ejzenštejn sa im venuje po celý film, napríklad pri záberoch na hasičské zariadenia. V Stávke režisér umne kombinuje grotesku s drámou s maximálnym kontrastom bez toho, aby sa tieto dva prístupy vzájomne bili. Hudobný doprovod ich skvelo podkresľuje a je dokonalý, rovnako ako emocionálny vrchol v podobe záverečného záberu, ktorý vás môže dostať ľahko na lopatky. Samozrejme, že z praktického hľadiska by sa dve protichodné strany radšej dohodli, aby im neušli zisky, resp. mali sa začo najesť, že história sa písala asi trochu ináč, ale film hodnotíme inými kritériami a Stávke nie je príliš čo vytknúť.(12.3.2013)

  • Wiliem
    ****

    Svým obsahem a režisérsky nápaditým střihem patří tento snímek k tomu lepšímu v tvorbě S.Ejzenštejna. Opravdu hodně silný snímek zachycující bezmocnost obyčejného člověka vynutit si lepší životní podmínky. Díky obsahu rozhodně nenudí, tím spíš že je pojatý poměrně akčně. Závěrečné vyvrcholení, to je prostě masakr. 80%.(9.3.2010)

  • Aleee89
    ***

    Do tohohle němého filmu se mi moc nechtělo, ale co nadělám, musím, navíc Ejzenštejn je prostě světový režisér, jehož filmy by měl mít filmový fanda nakoukané. Křižník Potěmkin se mi docela líbil, ale Stávka už moc ne. Po technické stránce sice dobré, skvělé, ale jinak nuda a nuda. U Potěmkina jsem tu agitku a propagandu nějak vydýchala a moc mi nevadila, tady to ale bylo o poznání horší. Konec sice nabere grády, ale ani ten u mě nedokázal tento film spasit.(15.6.2013)

  • corpsy
    *****

    Groteskný pohľad na jeden z mnohých vtedajších továrenských štrajkov, podaný ako akčný príbeh. Ejzenštejn, ako vidno, bol v plnej forme už pred POTĚMKINOM. Jeho strih a práca s kamerou nás bombarduje v neskutočnej intenzite.(20.2.2011)

  • SoolenJV
    *****

    Enzenštejnova prvotina a přesto naprosto zralé a dokonalé dílo. Na svou dobu neuvěřitelně nápaditá práce se střihem (bodejť!), tempem vyprávění, s pohybem na scéně. Naprosto uchvacující podívaná. Škoda jen, že se Sergej dal do služeb špatné ideologie.(27.12.2009)

<< předchozí 1 2
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace