Cartouche

"...seno nebude dražší. A ke štěstí nám stačí kupka sena !" Jeden ze zástupců francouzských filmů, bez nichž by bylo cítit prázdno. Kongeniální Tříska a neskutečně hravá Hlaváčová v českém dabingu (+Ráž, Bohdanová). Prostě poctivá aristokratická zbojničina svůdně casanovsky-prášilovského Belmonda. -" Zbabělče ! Ničemo !" - "Nemohl jsem připustit, abyste vraždila." (07.07.2012)

Pravda...Belmondo mi nikdy nic neříkal a francouzských dobrodružných filmů jsem zase tolik neviděl, ale Cartouche je na mé gusto rozvláčný a natažený, jako když namažete málo másla na velký krajíc. Velkým štěstím pro film je zapřažení hudebního skladatele jménem Georges Delerue, jehož hudba uměla s ušima to, co čokoláda s jazykem... Claudia Cardinale byla nádherná baba, takže na ni se taky dívá jak na Monu Lisu, jen by potřebovala mně sympatičtějšího herce. (30.12.2009)

Neměla jsem vůbec tušení, že král pařížských zlodějů Louis-Dominique Bourguignon, zvaný Cartouche, je skutečná postava. Cartouche velice dlouho unikal spravedlnosti, ale nakonec byl dopaden a v roce 1721 popraven na známém náměstí Gréve. Režisér Philippe de Broca si ho trošku zromatizoval a dodal mu na větším půvabu, oživil tak jednu legendu. Belmondovi byla role ušita přímo na tělo a Claudia Cardinale byla také skvělá. Já mám ráda filmy typu Fanfán Tulipán, Tři mušketýři aj., takže jsem se výborně bavila. (16.04.2009)

Na Slovensku to byl Juraj Jánošík a ve Francii Louis Dominique Cartouche. Loupežník, který v době regentství okrádal šlechtu a rozdával chudým. Koneckonců, stejně jako Juraj Jánošík i skončil. Nejrůznějších příběhů a balad o něm vzniklo poměrně hodně, a tak není divu, že se takového námětu chytli i filmaři a natočili snímek „Cartouche“ (1934). Nejslavnější však zůstává tento v pořadí třetí, kde si hlavní roli s vervou sobě vlastní a obrovským charismatem zahrál Jean-Paul Belmondo, pro něhož to byl v podstatě zlom v kariéře, neboť se již postupně vymaňoval z tzv. nové vlny kinematografie. Není náhodou, že film vznikl, protože o divácký zájem o historické romanticko-dobrodružné filmy se postaral už Jean Marais, po němž v tomto žánru zejména v 60. letech nastala poměrně velká tvůrčí bouře. Angeliku tímto zdravím. Režisér Philippe de Broca neponechal nic náhodě a povolal herecky skutečně elitní obsazení. A tak se známá starší generace setkala s generací novou, jako by šlo o předávání žezla. Jinak ale film ničím nevybočuje ani neztrácí. Jean-Paul Belmondo srší obrovskou vervou a energií a je k nezastavení. Škoda jen, že začátek příběhu věrně využívá známou šablonu již od výše zmíněného slovenského Jura Jánošíka, či anglického Robina Hooda a jinak z místní Francie charakterově chrabrost, odhodlání a odvahu ďArtagnana. Každopádně to hlavní, co je třeba z filmu vyzdvihnout, je snaha dobrodružně pobavit a romanticky oslnit divákovo oko. Ženy mají Jeana-Paula Belmonda, muži Claudii Cardinale. To znamená, že o nějaké historické věrnosti nemůže být řeč. Legenda je prostě jen legenda. Humor se tak rovnoměrně snoubí s akčními scénami v příběhu, který sice vyniká zejména svými poněkud dějově chaotickými excesy, ale rozhodně má na to, aby popcornově pobavil. (09.10.2023)

Pro změnu historický film s Jean-Paulem Belmondem a opět se jedná o luxusní zábavu plnou vtipných scén, napínavých soubojů a nádherných žen (Claudia Cardinale je dokonalá ve všem, co ve filmu dělá i nedělá). Primem je však vyobrazení postav Krtek a Hezoun jsou tak zajímavé postavičky, že je dokonce škoda, že se neobjevily někdy někde i v jiném filmu. Skvělý film. (15.07.2019)