Cartouche

Cartouche je proutník o tom žádné spory. Cartouche je ale také film, kterých ve Francii točili v té době kvanta. Jistě tenkrát byly velice úspěšné. Dnes mají máloco říci. Až na pár vyjímek, mezi které Cartouche rozhodně patří. Krom toho, že historicky podkresuje onu dobu naprosto precizně, jak to Francouzi dovedou. Objeví se bitvy, které na dobrodružný film vypadají skvěle a milostné scény také zašachují s příběhem. Hlavní je stejnak Cartouche. Jean-Paul Belmondo ho hraje tak jako by on sám byl právě takovým mužem. On ani nemusí hrát, on takový prostě je. Na světě pak existuje pramálo lidí, kteří by řešili debatu takovou jaká je právě v tomto filmu: --- Říkají mu Hezoun - Kdo je sakra ten Hezoun? (16.08.2007)

Pravda...Belmondo mi nikdy nic neříkal a francouzských dobrodružných filmů jsem zase tolik neviděl, ale Cartouche je na mé gusto rozvláčný a natažený, jako když namažete málo másla na velký krajíc. Velkým štěstím pro film je zapřažení hudebního skladatele jménem Georges Delerue, jehož hudba uměla s ušima to, co čokoláda s jazykem... Claudia Cardinale byla nádherná baba, takže na ni se taky dívá jak na Monu Lisu, jen by potřebovala mně sympatičtějšího herce. (30.12.2009)

Říká se, že slovo dělá muže. Osobně si myslím, že to je blbost a že muže (a ženu) dělají a vždycky budou dělat činy. Tvoří ho odvaha nebo zbabělost, s jakou přeskakuje nebo podlézá překážky, které nám život staví do cesty ochotněji než budovatel steeplechase, tvoří ho schopnost milovat a přiznat si to nebo neschopnost a zapírání téhož s machistickou pózou toho, pro koho mají city cenu rozšlápnuté sedmikrásky, tvoří ho ochota se smát vždy, všude a všemu včetně vlastní osoby nebo studenočumákovitost nafouklá z čeledi namyšlenovitých, tvoří ho hrdost a odhodlání stát rovně nebo odevzdanost a ohnutý hřbet pod zupáckou botou. Pro Cartouche vždycky platily ty první možnosti, stejně jako pro jeho představitele, i kdyby za to měl zaplatit cenu nejvyšší (a jak mnozí z nás vědí, nejvyšší cenou není náš vlastní život). Nedat někomu takovému maximální ocenění? To bych musela být ještě větší blbec, než jste doufali, moji milí. (05.05.2008)

Oproti podobným filmům ze stejné éry je to slabota. Zbytečně dlouhé. Film má zvláštní strukturu: první polovina by mohla být samostatný film, proběhnou v ní všechny 3 fáze filmového příběhu (1. Setup 2. Konfrontace 3. Rezoluce). Druhá polovina je prostě divná, není tu jasný záporák nebo nějaký pořádný konflikt kromě Cartouchovo dvoření se urozené paničce, které je ale dost v rozporu s Cartouchovým chováním v první polovině. Naštěstí tam jsou často záběry na dekolt Claudie Cardinale. Bez toho by to byl už úplný propadák. (09.12.2019)

Taková poměrně jalová, nevtipná historka bez charakteru o lupiči který chtěl mít stále víc, až jednoho dne zjistil, že o to nejlepší, co měl, přišel. Ale už bylo holt pozdě. Když to třeba srovnám s obdobným Černým Tulipánem... tak se tady vlastně Belmondo ani moc nepřevedl a jeho postava mi byla krajně nesympatická, nemůžu si pomoct, takový namyšlen, sebestředný hajzlík - čím mi jako divákovi měl imponovat? Dobrý komentář od mortak (27.04.2019)