Potomci a předkové - Prezident T.G. Masaryk
Obsahy(1)
Dokumentární film z cyklu Potomci a předkové se tentokráte zaměřuje na prvního československého prezidenta T.G. Masaryka. Film byl realizován až po roce 1989, tudíž na našeho tatíčka prezidenta pohlíží již smířlivě a s úctou. O rok dříve se jméno tohoto státníka nesmělo ještě ani vyslovit. (oficiální text distributora)
Recenze (3)
Perfektní dokumentární počin, u něhož asi každý docení unikátnost záběrů na Prezidenta Osvoboditele. K dokonalosti mi chyběla snad možná jedna maličkost - nezaznívá tu skutečný Masarykův hlas, což je škoda, neboť zvukové záznamy s ním se dochovaly. Po zhlédnutí si asi každý uvědomí, jak významnou osobností TGM byl a jak citelně jej v dnešních dobách postrádáme, protože ti, co nám tu dnes dělají politiku, nesahají "tatíčku" Masarykovi ani po paty..zejména v oblasti mravní. ()
Jeden ze dvou dílů cyklu Potomci a předkové, vzniknuvší po listopadu ´89. Kontroverzní projekt minulého režimu, jenž mapoval dějiny ČSR a ČSSR, samozřejmě pěkně posvém. Nicméně unikátnost autentických záběrů a historická fakta chtěla doplnit ještě o jedno jméno, které není možné v podobném cyklu opomenout a kterému se bolševik v předchozích dílech záměrně vyhýbal. Tomáš Garrigue Masaryk, první a poslední humanista v čele Československa. Velmi trefné a inspirující téma k dobám nadcházejícím, doba svobody a nových idejí. V roce 1990 byla alespoň možnost Masarykův lidský odkaz, který v těchto letech znovu ožívá a čeká, kdo jej uchopí a nepustí, opět naplnit. Jeho silná víra a chápaní boží vůle, jako nejčistší lidské lásky, v kontrastu se sociálním smýšlením a podporou proletariátu, je skutečně unikátní spojení, a to nejen v politice. Humanitní demokracie založená na sociální politice a reformách. "Nic není velké, co není pravdivé". Pochopení, ale odmítnutí důsledků Marxovy filosofie. Třídní rovnost, ovšem ne za cenu vnucování cizí ideologie. Podpora buržoazie, ovšem přísně zamezit vykořisťování dělníků. Milovat svou vlast, ovšem necítit kvůli tomu nenávist k jiným národům. Myšlenky tak jednoduché a přitom tak složitě naplnitelné. Zřejmě nebyla a stále není ona vůle, humanita, nejzákladnější věc, jež by měla existovat mezi lidmi. Masarykova humanita je konfrontována ze dvou stran, na jedné je západní buržoazní kapitalismus, ovlivňující hospodářský systém v každé zemi, která se otevřela jejímu trhu a na druhé zase východní bezmyšlenkovitě a násilně nucený proletářský internacionalismus. Masaryk umírá 14. září 1937. Nastávající doba zakopává jeho humanitní smýšlení hluboko pod zem a na dlouhá léta zůstane nevykopáno. První polovina devadesátých let naneštěstí dostatečně jasně ukázala, že ona humanitní filosofie už zůstane navždy pod povrchem politické půdy. Podvody celonárodního rozsahu, tunelování národních podniků, raketový růst nezaměstnanosti a úplné potlačení hospodářské suverenity státu. Dnes v roce 2014....zemědělství, školství, zdravotnictví, nezaměstnanost trvající přes 20 let...Humanitní demokracie je dnes vzdálenější než kdy jindy. Nádherně zpracovaný dokument, prokládaný zápisky Karla Čapka z Hovorů s T.G. Masarykem, který předčítá Radovan Lukavský. ()
Vynikající dokument, jehož sledování ve mně po celou dobu vyvolávalo hlubokou úctu a obdiv k našemu prvnímu prezidentovi. Uživatel mchnk popsal děj velmi dobře, proto už nebudu zacházet do podrobností. Doporučuji shlédnout všem, kdo se aspoň trochu zajímají o naši historii i současnost. Proč současnost? Protože když jsem si uvědomila, kdo všechno se Masarykem zaštiťoval a zaštiťuje, zvedl se mi žaludek. A zvedne se mi už vždycky, kdykoli naši politici nebo novináři budou o Masarykovi vůbec hovořit. ()