Práskač

Ten film má zdánlivě vše, aby ho člověk mého ražení miloval. Je to noirovka ze staré školy, natočená na krásnou černobílou kameru, s výborným Belmondem a spoustou nádherných starých aut. Přesto mě ten film bohužel dokonale otrávil - v záplavě postav a nepřehledném ději jsem se absolutně neorientoval, a výsledná stopáž mi kvůli tomu přišla nesnesitelně dlouhá. Snad by to za jiných okolností bylo jiné, ale stejně si nemyslím, že bych někdy v sobě našel ochotu, věnovat tomu filmu pozornost, kterou vyžaduje - na to jsem prostě už viděl příliš jiných filmů, které mě dostaly do kolen, aniž bych musel tápat ve změti francouzských jmen a motivů jednotlivých postav. Za sebe nemám problém přiznat Práskači jeho filmařské kvality, ale osobně mě tento film v podstatě zcela minul - bohužel. (15.12.2017)

Těšil jsem se na filmový noár s francouzskou brutální hrou očí a přitom jsem dostal dost ukecanou, černobíle sešlou kriminálku, kde můj jeden z nejoblíbenějších francouzských herců – Bebel, hraje takovýho lumpička, že mi to úplně zkazilo náladu tenhle film dál sledovat. A to i přesto, že je zde výbornej. Jen to prostě není on. Jean-Pierre Melville je tak jako tak evidentně schopný režisér, ale Práskač není zrovna film, který by mě svým komplikovaným příběhem nějak více nadchnul. (08.09.2015)

Nějak se mi nechce věřit, že by během klíčového setkání se svým přítelem Maurice zapomněl na zvláštní zakázku a pohřební věnec za 2 miliony. Našlo by se i pár dalších chybiček a logických nedodělků, ale celkově jde o velmi dobře napsanou a zrežírovanou kriminálku, která vysoce vyčnívá nad žánrovým průměrem a i po těch desítkách let je radost na ni koukat. Výborné herecké obsazení, takový Jean-Paul Belmondo je tady mnohem lepší a přesvědčivější než v těch sériově vyráběných krimikomediích ze 70. a 80. let, kde hrál sympatického darebu. Co je ale u Melvilla tradičně nejdůležitější, je atmosféra. To pohrávání si s noirovými prvky, dlouhé záběry, pokerové tváře, baloňáky a černobílá kamera. Za mě spokojenost a čtyři poctivé hvězdičky k tomu. Celkový dojem: 80 %. (09.09.2015)

Jean-Pierre Melville je udajne jeden z najdolezitejsich tvorcov francuzskeho filmu, no ale potom to aj tak s Cinema Francaise vyzera. Okrem dobrych gangsteriek /Le Clan Sicilien/ a par drsnych filmov s panom Belmondom sa tam maloco dobre urodilo, a hnoja /Loni v Marienbadu, Hiroshima -mon Amour/ je v Cinema Francaise tiez pozehnane. Tento noir je priemer najpriemerovatejsi. Namet je nudny, nestrhne, film nema tempo a ani poriadne herecke vykony + casto poznat lacne televizne kulisy, teda najme, ked sa film odohrava v interieroch. Raz darmo, Treti Muz z roku 1949 je pre mna najlepsi europsky noir, a ked chcem fuckt najlepsie noiry, ci chcem, ci nie, musim pozerat US tvorbu, tam sa totiz tocili najlepsie noir filmy. Jo, a viem aj o tom, ze k Melvillovi a jeho tvorbe sa hrdo hlasi Quentin Tarantino. 50 % (08.09.2015)

Ťažký film. Sakra ťažký film. Neúnosne zapletený dej s hromadou postáv, kde ten zabil toho, ten má na hintoho nejakú špinu, onen zas podrazil toho prvého a tak ďalej. Dosť ťažko sa to sledovalo, a to aj z titulkami. A ešte k tomu príbeh pôsobil tak temne a vážne, iba s minimom čo i len úsmevných situácií alebo nejakej romantiky, čo by všetko trochu zľahčilo situáciu. Nehovorím, že nič také tu neni, ale ľahko sa to stratí v takom mori pochmúrnosti. Hmmmm... Z tohoto čo som tu napísal, by sa možno zdalo, že sa mi film nepáčil, čo by však nebola pravda. Belmondo a spol hrajú ako odušu, plus kamera, strih a všetko ostatné technického charakteru je špičkové. Tým chcem povedať, že je sa na čo pozerať. Čo by som jasne vytkol je tá prekombinovanosť. Ale aj tak by som si tento film rád pozrel ešte raz, aby mi to celé dalo zmysel na 100%. Potom možno dám aj vyššie hodnotenie. Je to niečo také ako keď pozeráte Poirota do druhýkrát. Niekedy je to lepšie ako poprvé, pretože už viete kto je vrah a pozorne sledujete jeho správanie a tiež ďalšie detaily, ktoré ste si minule nevšimli. Cinematik 2000 and fucking 12 (29.09.2012)