Cesta zhýčkaného dítěte

Při sledování filmu mě až míjel strach při uvědomení si jak ten čas opravdu rychle utíká. Babelovi to bylo vidět na očích a bylo znát, že onu roli si vychutnával, také je to jedna z mála vážnějších rolí, co hrál. Dal do ni tolik lásky, že se to na plátně patřičně zesumírovalo a fakt, že film točil v 55 letech mě zarazil při pohledu na zarostlého, smutného muže, který samotářsky odejde ze svého života do nitra Afriky dožít věk v poklidu, nikým rušen. Jediné co se mi na filmu nelíbilo byla hudební stránka, která mi chvíli v příběhu vadila, ale nakonec v poslední scéně příjemně překvapila. Stejně tak jako Jean-Paul Belmondo a jeho herecké představení par-excelence. (15.02.2007)

S hodnocením jsem na rozpacích. Začátek hodně slabý a celý film bych rozdělila na dvě půlky. Ta první půlka byla rozhodně větší...:) Ano, větší půlka... Ehem... Moc sentimentální... až kýčovitá... Nebýt pána Belmonda, tak jsem to nejspíš vzdala. Mistr byl výborný. Už ho z podobných poloh znám, takže pro mne zde jen vysoce potvrzuje to, že je to pan Herec. Hudba na můj vkus moc okázalá. Ale byl tam úsek, který byl velice dobrý... V poslední třetině... Konec vyjímaje... Takže silný nadprůměr. "Každý člověk je sám a všichni kašlou na všechny a naše bolesti jsou opuštěným ostrovem." (26.11.2011)

Je pro mě nesmírné potěšení vidět film, který má v sobě duši, krásnou, postupně poodhalující skrytá zakroutí srdce Sama Liona a tohle předvedl ten velký člověk Jean-Paul Belmondo, který se pro herectví narodil, žil a stále ještě žije. Byla to krása, včetně jeho cesty do Afriky, s podkresem podmanivé francouzské hudby, šansonů a s prolínajícími se vzpomínkami na jeho mládí. Melancholie a nostalgie se u mě vždy po takových skvostech minulého století opět dostavila v celé své síle. Jeho úsměv v závěru filmu zasáhl i tu mojí dušičku a někde se tam v těch jejích záhybech usadil na hodně dlouhou dobu. (22.12.2014)

Belmondo dává k dobru ukázku svého herectví. Cesta zhýčkaného dítěte je velice ambiciózním filmem, který určitě ve filmografii francouzského kaskadéra má své opodstatnění. Smutný film, ve kterém máme možnost hledět několikrát do Belmondových unavených očí a naopak zase pozorovat, které situace jej dokáží náležitě pohladit. Cirkus je jeho životní vášní a já měl opravdu pocit, že film je odrazem samotného JPB ve skutečném životě. (29.10.2009)

Škoda, té podivné a zmatené první půlhodinky. Jinak bych dal pět, protože celý zbytek filmu je úchvatný. Jen zkrátka dlouho trvá než film nějak začně. To tedy k rozjezdu, teď již budu jenom chválit a chválit. Claude Lelouch mě dost potěšil, určitě od něho zkouknu i nějáké jiné filmy. Už samotné obsazení Belmonda do hlavní role se mu vydařilo. Belmondo zahrál dobře všude, patří do mých pěti nejoblíbenějších herců, ale zde dokázal ukázat, že v něm je ještě něco víc než jsme mohli v jeho nejslavnějších snících vidět. Že to není jenom filmový nezbedný rošťák a kaskaderský mistr. Dokázal zahrát i naprosto klidnou melancholickou postavu, která pořád někam nelítá a neskáče (a teď netvrdím, že ho v takových rolích nemám rád. To ne. Mám a moc.) A právě proto že k němu chovám obdiv jako k herci takovýhle rolí, jsem si ho ještě víc oblíbil. když jsem ho viděl zde jak geniálně hraje pro něho netypickou roli. Navíc je vidět, že je za ní dost rád a uživá si jí. Rozhodně ale nestojí celý film pouze na jeho donalém projevu, scénář a příběh už je sám o sobě strašně krasný a dojemný. Nostagii, vzpomínky, dobrou náladu, ale zároveň i smutnou ve mě tento film vyvolal bez problémů. Celou Belmondovu postavu jsem hrozně prožíval a zamloval jsem si jí. Jeho výborná vlasnost věstit chování ostatních, láska k cirkusu... Všechno je na jeho postavě krasné. Stejně jako celý příběh. Bylo to půvabné a já opět děkuji Francouzům za tento krasný výlet do Afriky a klidně bych se k němu zase vrátil... Žil i nadále životem Zhyčkaného dítěte, co se nebojí ani lvů ba naopak s nimi v klidu žije. Olalá, olalá.:-) (10.09.2016)