Režie:
Georges LautnerKamera:
Henri DecaëHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Jean-Paul Belmondo, Jean Desailly, Cyrielle Clair, Marie-Christine Descouard, Elisabeth Margoni, Jean-Louis Richard, Michel Beaune (více)Obsahy(1)
Joss Beaumont byl jeden z nejlepších francouzských tajných agentů. Především proto mu byl „ve státním zájmu“ svěřen tajný úkol – v jakémsi africkém státě odstranit diktátora. V Paříži však došlo ke změně politického kurzu a útok na nepohodlného politika se stal z hospodářských důvodů nevhodným. Beaumontovi nadřízení zvolili tu nejjednodušší cestu – nechali svého agenta odsoudit a poslat na doživotí do trestaneckého tábora. Beaumontovi se podaří uprchnout a vrací se do Francie posedlý myšlenkou na pomstu, tedy dokončit svěřený úkol! Úmyslně prozradí bývalým nadřízeným a kolegům svůj plán a odtroubí tak zběsilý hon, kde lovnou zvěří je on sám. Nebude to jednoduché, neboť Beaumont, a toho jsou si všichni vědomi, byl jedním z nejlepších. Ostatně tak jako Jean-Paul Belmondo! (Česká televize)
(více)Recenze (537)
Co mi nejvíce vadilo na jinak skvělém, důvtipném, mírně komediálním thrilleru s Belmondem byla klasická naivita; dále uhrančivé hrdinovy pohledy a jeho přehrávající charisma a labutí pohyby, díky kterým si Jean-Paul získal tolik fanynek po celém světě; plus nakonec nesmyslný zvuk při pěstních soubojích. Každý pamětník nejpíše ihned namítne, že přesně tyto tři věci dělají staré pecky s výnikajícím francouzským hercem přesně tím, čím jsou a proč je lidé milují - mne to ovšem od plnohodnotného diváckého zážitku trochu odvádělo. Nezapírám, že i tak měly tyto scénky vždy něco do sebe, ale mně do jinak excelentního krimi stoprocentně nesedly. Co si ovšem zaslouží vyzdvihnout do nebeských výšin je finální zůčtování s "padouchem", záživné akční scény, tři neskutečně nádherné vedlejší herečky (dokonce ani svlékání nechybělo!), naprosto parádní honička (Jason Bourne se má co učit) a zejména ta atmosféra!!! ()
Má svůj cíl a nikdo ho nezastaví. Toto není kriminálka, není to komedie, ale působivý akční thriller o muži, který byl v Africe z politických důvodů nespravedlivě odsouzen do vězení odkud po dvou letech uprchne a vrací se do Paříže, aby se pomstil. Jean Paul Belmondo je jako vždy výborný a zdatně mu sekunduje Robert Hossein jako hlavní záporák, sviňácký komisař Rossen. Hudba Ennia Morriconneho je vynikající a konec filmu je na Belmondovku opravdu netradiční. Doporučuji. ()
Je to trochu netradiční vidět Belmonda v něčem, co není přímo komedie, ale i tak se člověk občas pousměje. Je tu i dost akce a občas i drsné. Belmondo se po dvou letech vrací do Francie jako tajný agent, který utekl ze zajetí v Africe a jde se mstít. Protože je profík, tak si většinu svých kolegů maže na chleba a je vždy krok před nimi. Co má vlastně za lubem a podaří se mu to? Konec je docela překvapil. Filmu dost přidává i úžasná Morriconeho hudba. "Ten croissant platí kamarád." ()
Tak tohle bude patrně ten nejsměšnější film co jsem kdy viděl spolu s nejabsurdnějším hodnocením a kultem kultovosti. Opravdu směšné v každém ohledu. Postsynchrony lítají v éteru doplněné ruchy soubojů, které by vytvořil lépe a věrohodněji zřejmě i zvukař z mateřské školky, souboje dokazují, že i když se svého soupeře ve skutečnosti nedotknete, příval větru z vaší paže je tak silný, že ho odfoukne pryč. Střih je dokonale toporný a frigidně souzní s hereckými výkony, které jsou patrně tím největším skvostem celého tohodle slavného spektáklu. Profesionála jsem si pustil na základě knížky o Morriconem, kde je Profesionál popisován jako film, který Ennia proslavil v celé Francii ze všech filmů nejvíce. Když jsem ale hodinu a půl poslouchal neustále dokola jedno a to samé hudební téma, opět jsem musel jen kroutit hlavou nad tím, co může ta široká divácká obec na tomhle "filmu" vidět. Opravdu hodně absurdní zážitek. 2/10 ()
Belmondo starý s obličejem posetým vráskama a prošedivělými vlasy je na začátku uplná zdrogovaná troska v zajetí nějakého afrického diktátora. pohled naprosto nevýdaný. Pak se z něj opět stane macho ničící vše co mu přijde do cesty a lovec žen aby opět šokoval ve velmi nebelmondovském závěru. Kdyby tohle byl jeho poslední film, tak by šlo o stejně kvalitní "rozlučku" jako udělal stallone s Rocky Balboa či Jackie Chan v New Police Story. Tleskám ti Jean-Paule za tu odvahu. ()
Galerie (81)
Photo © Les Films Ariane
Zajímavosti (22)
- Skladba Ennia Morriconeho „Chi Mai“ z roku 1971 nebyla v době svého uvedení vůbec zamýšlena pro použití ve filmu. Po poslechu v rádiu si ji Jean-Paul Belmondo (Josselin Beaumont) zamiloval a trval na uvedení ve filmu. Nejenže se skladba setkala s větším úspěchem než při prvním uvedení, ale stala se Morriconeho nejprodávanější písní. Poprvé byla skladba použita ve filmu Maddalena (1971), později v televizním seriálu An Englishman's Castle (1978) a v roce 1981 pro sérii BBC The Life and Times of David Lloyd George. (HellFire)
- Jako mnoho dalších Belmondových filmů, i tento zakoupilo Sovětské filmové ministerstvo, ale film byl dán do kin až po roce 1990, protože kritizoval režimy Třetího světa. (Kulmon)
- Závěr filmu se točil na zámku Château de Maintenon, cca 40 km jihovýchodně od Paříže. (GeorgeXL)
Reklama