Profesionál 2: Samotář

Belmondo stárne, ale stále má dobrou formu. Tehdy mu bylo asi 55... Už to není herec, který si může dovolit lézt po římsách ve dvacátém poschodí nebo dělat provazolezce, jeho kousky nejsou tak krkolomné jako v jeho "Mužích", přesto nic neztrácí na svém umění zaujmout diváka, tady i obyčejným lidstvím ve vztahu ke svému osiřelému kmotřenci. Dávám pět hvězdiček, film rozhodně nenudil. (09.09.2018)

Belmondo coby standartní hrdina. Drsňák co si poradí v každý situaci a rozdává rány a hlášky. Tady se přeci jenom trošku přitvrdilo a souhlasím, že záporák je správnej psychouš. Možná mohl mít i větší prostor. Akční scény slušný. Ty umí Francouzi asi nejlíp v Evropě to není nic novýho. Co ten film trochu kazí, je ten malej fracek, kterej byl fakt votravnej a mohl dostat aspoň trochu na prdel. Toť vše. Dám lepší průměr.60% (26.03.2015)

Kriminálka s Belmondem. Prostě to co mu jde nejlíp. Bez něj by to ale nebylo tak dobré. Tyhle policejní filmy z 70. až 90. let mě baví. + Belmondo je prostě super tvrďák. Nemůže hrát nic jiného než takovéhle overly manly frajery, kteří si se vším poradí, s nikým se nepářou a ženy jim padají k nohám. (13.02.2014)

A opět příběh o nadpolicajtovi, který honí svého zločince, až ho nakonec dopadne. Později šéf protiteroristického oddělení Stan Jalard (Jean-Paul Belmondo) honí brutálního vraha a lupiče Charlyho Schneidera (Jean-Pierre Malo), který zabil Jalardova nejlepšího přítele Simona (Michel Creton). Oba mají společnou vlastnost, jsou to sadisti, jen Jalard může svoji brutalitu skrývat svým povoláním při boji proti zločincům. Všechny lumpy zmáčkne a když mu slouží, je vše v pořádku. Pokud ovšem ne, začne nejdříve určité fyzické a psychické týrání a následuje vězení. A když vyjde najevo, že ten dotyčný pro něj práská? Tak je nejlepším řešením utéci pryč. Schneider loupí, aby se měl dobře a přitom může ukojit svoji zvrhlou bestialitu, se kterou bere životy svých obětí. Ale blázen není, ví přesně kdy si co může dovolit. A tak Jalard bojuje se svým žárlivým kolegou Pezzlolim (dobrý Michel Beaune), využívá, či snaží se využít zločince jako René Pignon (Francois Dunoyer), Rocky (Laurent Gendron), Sumatra (Guy Pannequin), či Aldo Benani (Eric Denize). A pokud je nikdo nezabije, tak raději poslouchají, protože vybrat si mezi dvěma sadisty je velmi obtížné. Jen nějaká stálá žena je nahrazena dítětem: Christian (Franck Ayas) je pozůstalým synem Simona a kod jiný by se o něj měl starat než skvělý Jalard. Jinak je to poměrně napínavá kriminálka o jednom superpoldovi. (03.05.2010)

Pro mne neskutečná nuda a klišé na klišé. Žádný nadhled, žádné hlášky, a Belmondo nemá na to, aby hrál jenom tvrďáka. Už úvodní scéna pod titulky o mnohém svědčí, protože celý záběr je na Belmonda, jak v autě během jízdy kouří doutník, neřídí, a jeho obličej nedokáže hrát s nějakou mimikou, vypadá spíše jako škleb. Chvílemi neví, jak se tvářit. Prostě role drsného poldy, pokud to není mírně parodické jako třeba v Policajt nebo rošťák, pro něho není. Pak trvá neskutečnou věčnost, než dojde k tomu, co se dá očekávat od chvíle, kdy začnou mluvit o odchodu od policie na ostrov - a aby se tak stalo, musí následovat řetěz pitomých scenáristických berliček (jé, hele, nějaký zločinec je zrovna akorát ve stejném baru, co my - jé, hele, je tu náhodou i náš informátor - jé, hele, zločinec je drsoň, tak otevřu dveře hajzlu a počkám pár vteřin, až začne střílet on, co bych já, zkušený polda střílel, že?). A tak to pokračuje i během pátrání, kdy stopy přicházejí nahodile, nebo jsou z někoho vymláceny, a my si odškrtáváme jednu položku předem daného seznamu pro podobný film za druhou. Film bez duše, bez nálady, bez nadhledu, bez invence, nejspíš na kapra. (02.09.2016)