Obsahy(1)
Po sněhové pláni mezi rozvalinami bývalého koncentračního tábora Osvětim procházejí dva muži. Jedním z nich je český reportér Stanislav Motl, tím druhým je bývalý vězeň tohoto tábora Polák Henryk Mandelbaum. Začíná otevřená a šokující zpověď člověka, který se jako vězeň stal členem smutně proslulého osvětimského sonderkomanda. Členové tohoto komanda byli nacisty přinuceni, aby asistovali při likvidaci lidí v plynových komorách. Začíná svědectví člověka, který byl po celý život pronásledován hrůznými vzpomínkami na nepředstavitelné lidské utrpení... a teď se rozhodl promluvit... Film „Živý mrtvý" je mimořádně působivý dokument s částečnými rekonstrukcemi děsivých scén, které se odehrávaly v koncentračním táboře Osvětim – Birkenau. (Sedmnáctý studentský)
(více)Recenze (6)
K zamyšlení. Děly se fakt hrůzné věci, které si ani nedovedeme představit. ()
Ďalší z vynikajúcich dokumentov Stanislava Motla, čiastočne sa odvíja v súlade s knihou Henryka Mandelbauma, väzňa v Osvienčime Birkenau číslo 189 970, ktorý bol zaradený do sonderkommanda v krematóriu číslo 3. Dokument je výborne zostavený má hlavu aj pätu a na to, že pamätník mal takmer 85 rokov, tie jeho vyjadrovania boli obdivuhodné. Má to však jeden obrovský háčik, Henryk Mandelbaum sa v tomto dokumente tak vehementne obhajoval, až je to všetko veľmi nápadné. Väčšina preživších a do istej miery aj židovskí predstavitelia všeobecne vnímajú väzňov v sonderkommandach veľmi negatívne. V koncentračných táboroch boli považovaní za zločincov, ktorí napomáhali nacistom napĺňať ich ciele. Dopomohli k tomu aj ich privilégia, členovia sonderkommanda boli slušne oblečení v dobrej fyzickej kondícii. Žili v slušných podmienkach a spali hlavne na slamníkoch. Netrpeli hladom, Nemci im umožnili vziať si jedlo, ktoré obete, ktoré oni viedli na smrť ponechali so svojim oblečením. Mali všetkého nadmieru. To vyvolávalo rozhorčenie ostatných väzňov. Z histórie vieme iba o troch povstaniach príslušníkov sonderkommanda, v Treblinke 2.8.1943, v Sobiboru 14.10.1943 a v Osvienčime 7.10.1944. Ich úlohou v Osvienčime Birkenau bolo pozdraviť prichádzajúcich väzňov a uviesť ich do spŕch a potom, že pôjdu na práce. Už tu mnohokrát museli používať násilie, aby všetkých natlačili do spŕch. Po splynovaní, členovia komanda vstúpili do komory, vybrali telá, obrali ich o cennosti, vylámali zlaté zuby a telá odniesli do krematórií. Ďalší prezreli odev a odniesli ho do „Kanady“. Takže príslušníci sonderkommanda boli poslednými, ktorí s nimi komunikovali ešte zaživa. Po vojne preživší členovia kománd to mali ťažké, existujú stovky prípadov kedy boli súdení ako vojnoví zločinci a boli aj popravení. Hlavné židovské organizácie túto prácu v koncentračnom tábore odsúdili ako zločin. Ale výborný dokument práve v dnešnej dobe, kedy riešime otázky potlačovateľov holokaustu, lebo ak nepoznáme pravdivo svoje dejiny alebo ich nechceme poznať a radšej pred nimi zatvárame oči môže sa stať, že sa zopakujú! Ďalšie filmy o práci sonderkommanda Útek zo Sobiboru, 1987 a Šedá zóna z roku 2001. ()
Syrové, tvrdé a podle skutečnosti. ()
Kdyby ty stromy mohly mluvit..., řekly by víc než já.... ()
Jsou filmy či dokumenty u kterých pláčí bez nejmenšího pocitu studu i chlapy ...... ()
Živý mrtvá je polský žid Mandelboum, člen sonderkomanda obsluhujícího židy před zplynováním, vyklízením mertvol, jejich spalováním. Na to nemůže ve svých 86 letech zapomenout, že tomu musel nacistům pomáhat. ()