Un homme qui me plaît
Un tipo che mi piace
Love Is a Funny Thing
Režie:
Claude LelouchScénář:
Claude PinoteauKamera:
Jean CollombHudba:
Francis LaiHrají:
Jean-Paul Belmondo, Annie Girardot, Maria Pia Conte, Kaz Garas, Farrah Fawcett, Marcel Bozzuffi, Simone Renant, Richard Basehart, Arturo Dominici (více)Obsahy(1)
Henri (Jean-Paul Belmondo) je úspěšným skladatelem filmové hudby, který přijíždí do Los Angeles za svou další zakázkou. Na natáčení se setkává s příjemnou francouzskou herečkou Françoise (Annie Girardotová). Ze začátku nezávazný vztah na jednu noc se mezi nimi postupně mění na silnější pouto. Těžké rozhodnutí o dalším pokračování jejich vztahu odsouvají a užívají si společné chvíle až do okamžiku, kdy se Françoise musí vrátit do New Yorku na natáčení. Teď již rozhodnutí odložit nelze. V sázce je však velmi mnoho. (Česká televize)
(více)Recenze (66)
Dva excelentní hráči, kteří se objevili před jednou kamerou. A rozhodně to za to stálo. Belmondo v hodně netradiční roli, jako milovník, bez všech šaškárniček a drsných výrazů a pro změnu naprosto svá Girardotová. Claude Lelouch zasadil tento milostný filmek do spojených států a vsadil na krátký románek mezi oběma postavami a cestovatelskou tématiku. Zkrátka romantická road movie jak se patří s trošičku hořkým, avšak očekávaným koncem. Škoda, jen, že se film vytratil z archívů české televize a dabing utrpěl velkou bolestí díky kanálu MGM a opětovném nadabováním mladými herci. ()
Zřejmě nikdy jsem Bebela neviděl hrát civilněji. Ano jistě, hrál dramatičtější role než roli Henriho, ale to byly většinou románové postavy, tohle mě fakt přišlo jak z jeho života. Navíc jim to s Annie tak moc slušelo, že jsem si říkal, že je úplná škoda, že nejsou reálný manželé. Ten příběh působí přirozeně a vztah absolutně nefilmově, takovýmu vývoji jsme fakt neměl problém uvěřit. Ve filmu je hlavně zpočátku pár usměvných momentů, prostřední část je zase užasně pohodová a Bebel s Annie v amerických exteriérech září štěstím a nejednou mě napadlo kdypak si já udělám nějakou velkou cestu Amerikou, jenže jak příběh spěje ke svýmu konci, začal jsem tušit, že místo v sektoru pro emoce začíná už pěkně bublat a scéna kdy zpívá ta špatně ozubená zpěvačka svůj song, na minutu utichnou dialogy a vše se zaměří jen na oči hlavních hrdinů do mě vešla hodně tvrdě. Od tý doby jsem si moc přál jen jeden určitý konec a nevybavuju si kdy jsem byl v nějakým vztahovým filmu tak napjatý, jako při závěrečný scéně na letišti a strašně si přál..... . ()
Belmondo, ten rošťák mě stále překvapuje znovu a znovu. Tady v téhle tak trochu i road movie byl zase jiný než jak ho znám a střihnul si tu roli bezvadně a nejen on, ale i Annie předvedla, že je určitě rovnocenným partnerem před kamerou. "Proč jsi opustil svoji první ženu? Kvůli tý druhý" - "Tohle je naše čtvrtá postel, ne asi pátá." Tak nějak v pozitivním duchu začala tahle story, ale život je někdy prevít a láska někdy ještě větší. Henri a Francoise dali do svého vztahu, to co by je v reálu možná ani nenapadlo a to takovým způsobem, že ty moje emoce by se daly krájet na prkýnku jako máslo. Seděla jsem s Farancoise na letišti a byla v tom samém rozpoložení jako ona až do poslední klapky. Jak je to možný, že ten film vidělo tak málo lidí, to mně hlava nebere, koukejte to napravit :-) ()
Mimomanželské zasouvání se nebere jako vážný prohřešek ani ve Francii natož za Atlantikem. A ulhaný rošťák Henri mne přitom bavil celou dobu, jenže to samé se nedá říci o Francoise. Mně se prostě mnohem víc líbily všechny ostatní ženy v tomto snímku, zejména Patricia byla okouzlující a tak jsem tu chemii mezi hlavními protagonisty příliš nezaznamenal. Spíše jsem zaznamenal několik podivně nesmyslných chvilek, pár zmatených střihů a nějaký ten umělecký záběr, což mi poněkud rušilo ten jednoduše přímočarý příběh, který dopadl přesně tak, jak se ve filmech tohoto formátu sluší. ()
Vždycky budeme mít americký jihozápad a jih. Nebo aspoň jeden z nás.. Na lži postavené milostné vzplanutí, které přiživuje lpění na přítomnosti a vzájemná upřímnost. Když se ale do toho vloží myšlenky na budoucnost, je tu velké riziko, že se základy aférky zase obnaží.. Lelouch jednoduše, civilně, s trefnými dialogy a experimentálním střihem rozbíjejícím rutinu. Zatímco Belmondo jede celou dobu poměrně nezvyklou polohu, do které ale stejně propašuje svou suverénní bohorovnost, buržoustka Girardot nejvíc zazáří až při finálním vystřízlivění. Jsou chvíle, kdy nepomůže ani bochník chleba v podpaží.. ()
Zajímavé pouto mezi tehdy snad nejslavnější francouzskou hereckou dvojicí v Zámoří.. Belmondo v Americe předvádí příjemné nenucené herectví, Girardotová vždy přirozeně půvabná a herecky sebejistá. ()
Smutná komedie tažená dvěma hlavními herci - Belmondem a Annie Girardot. Docela chytrý scénář vede příběh často těžko předvídatelnými cestami s nečekaným evropským závěrem. Chvílemi film připomene své stáří a zdá se dnes malinko zdlouhavý. ()
Pet hvezd, treba jen pro ten fenomenalni zacatek filmu. Na Claudea Lelouche jsou kritici i mistni prispivatele doslova macesti. Pro me nepravem. ()
První třetina je velmi slabá, ani bych neřekla, že ji režíroval Lelouche, ale pak následuje to, co umí nejlépe: silně vyprávěný jednoduchý příběh. Jak už bývá u Lelouche tradicí, opět se zaměřil na silnou hudební stránku, kterou svěřil svému oblíbenci Leiovi. Duo Belmondo - Girardot se mi více líbilo v Bídnících. ()
Bylo to dobré....sjedeme to ješte jednou....ak by som bol hercom vo filme, ktorý sa nakrúca v Mužovi, ktorý sa mi páči, nakopal by som jeho komicky vyzerajúceho režiséra do riti. Annie Girardot je žena, ktorá sa mi páči, ale to som si uvedomil až teraz, po dlhých rokoch, pretože som s ňou veľmi dlho žiaden film nevidel. Bebeho mám tiež rád, iskrí to medzi nimi, ale mám pocit, že je to asi všetko, čo tento film ponúka. Prvá hodina je čistá nuda, od momentu, keď sa z filmu stane road movie, ma ale začal celkom baviť. Ponúka tri vydarené sekvencie, respektíve scény, ktoré by vo vydarenejšom filme mali potenciál sa stať kultovými romantckými momentami kinematografie. Nestalo sa tak a môže zato mdlý celok, ktorý je viac pocitovkou, ako filmom s plnohodnotným dejom a pri ktorom som mal viac krát nuťkanie ho prepnúť. Mám ale zásadu všetko dopozerať do konca a ako som už spomenul, druhá polovica je už omnoho plnokrvnejšia, takže strávených dvoch hodín pri tomto filme neľutujem. ()
William Wyler z USA natočil v 50. letech Prázdniny v Římě. Tak jo, tady si Lelouch z opačné pozice natočil něco jako "prázdniny v Americe". Žel romantická komedie na cestách mne ani zde neoslnila. Existují filmy, v nichž mne Annie Girardot i Belmondo před časem zaujali velice, ale nemůžu si pomoct, tentokrát mne nebavili vůbec... Lelouchovu ranou tvorbu beru z větčí části spíše jako něco, kdy slavný režisér teprve sbíral zkušenosti natáčením prvních celovečerních kousků, vytvářel si svůj rukopis a filosofii, které pak v dalších dekádách přetavil do řady jedinečných mnohavrstevních snímků, ale zde je to dle mého názoru od počátku bída. Námět o bližším setkání herečky s filmovým skladatelem, z nichž asi jeden nejsou příliš spokojeni s filmy, na kterých pracují, při tom vypadal slibně. Jenomže filmovému prostředí se to věnuje velmi málo a po dlouhou dobu jenom sledujeme romantické prožitky hlavní dvojky v posteli, na večírku nebo cestou autem. Film nepostrádá pár typických "lelouchovských" momentů, z nichž se mi nejvíc určitě líbil ten, kdy Henri během jízdy v autě vysvětluje, jak skládal svou první hudbu k westernu a během vyprávění se střídají ukázky z nahrávacího studia. Ale jinak mne to s výjimkou závěru nechalo úplně chladným. Natočit to jiný režisér, zřejmě bych za těch pár pěkných momentů 3* dal, ale od Lelouche jsem zvyklý na zcela vyšší level a ještě se mi u něj nestalo, abych po 90% času filmu tolik klimbal znuděním a nezájmem. Poté, co se Lelouch dočkal celosvětového uznání za autorský film Muž a žena, plný osobitého vyprávění, propracovaného vizuálu a jedinečné hudby, považuji od něj tematicky podobného a rutinně natočeného Muže, (ještě ke všemu dle cizího scénáře začínajícího autora) za výrazný krok zpět. 50% ()
V první polovině se bavíte, ve druhé nudíte. První polovina je totiž komedie, druhá je pak dramatem. Ale nenechte se mýlit, filmařsky je druhá polovina mnohem vyvedenější, vztah dvou zadaných lidí, který v žádném případě nelze označit jako rozumový, se vám postupně dostává pod kůži. Při závěrečném obraze si okusujete nehty, jestli vystoupí, nebo nevystoupí. Střihově inovativní, hudebně zdařilé, režijně v některých částech silně dokumentaristické. Nezvyklá Belmonovka se skvělým českým dabingem (Jiří Krampol, NOVA, 1999). ()
"Prečo si opustil svoju prvú manželku?" ... "Kvôli tej druhej..." A teraz kláti tretiu. Nuž neviem, čo na tom príde ako romantická komediálna dráma, ale o ničom inom to nie je, len to, že Belmondo je zase don chujan. ()
Zatímco Belmondo me tu bavil, Girardotova moc ne. Ani tu chemii jsem jim nějak nevěřil. Není to špatne, ale míjí se to s mým vkusem. ()
Netypické spojení hereckých osobností v jednom filmu – sukničkáře a rošťáka J.P. Belmonda a představitelky především osudových žen Annie Girardot. Spojení je to více než příjemné. Šarmantní Henri (Jean - Paul Belmondo) přijíždí do Los Angeles na pozvání svého přítele, který jej požádal, aby napsal hudbu k jeho novému filmu. Na natáčení se setkává s nenápadnou a půvabnou Francoise (Annie Girardot). Ze začátku se pouze setkávají pouze pohledy. Později se setkávají na rybářském výletě, na který jsou pozváni. Postupně to mezi nimi začne jiskřit. Jejich zdánlivě nezávazný vztah začíná pro oba najednou znamenat víc a oba si to uvědomují. Henri již dokončil svou práci v L.A. a měl by se vrátit za svou ženou do Říma, ale rozhodne se zůstat s Francoise, která má pár dní volna mezi natáčením v New Yourku. Oba spojuje nejen francouzský původ, ale také téměř stálá osamělost a odloučení od svých partnerů. Vydávají se na bláznivý výlet po státech, který si oba užívají. Jako černý mrak se nad nimi začíná vznášet těžké rozhodnutí, zda spolu zůstanou a rozvedou se nebo vztah ukončí. Moc pěkný filmový příběh, který se mi opravdu líbil. ()
Milý, sladce romantický příběh, který na konci zanechává jistou příchuť hořkosti a pocit smutku. Příběh tisíců zamilovaných a okouzlených náhodnou známostí, tak jak se to v životě stává. A konečně také příběh o nenaplněných touhách a přáních jedné mladé ženy a jednoho nezodpovědného muže. Vynikající herecké výkony Annie Girardotové a skvělého, pro tentokrát "neakčího" Jean-Paul Belmonda nabízejí příjemnou zábavu a pěkný divácký zážitek. Jean-Paul, jak ho neznáme a Annie, naopak taková, jak ji známe z mnoha hereckých rolí. Příjemná a zábavná, ale tentokrát navíc trošku naivní, jako každá žena, která od života čekala víc než dostává. V tomto filmu se vzácně setkali dvě velké herecké osobnosti francouzské filmové školy. Je jistě škoda, že takových společných setkání Girardotová - Belmondo ve francouzském filmu nevzniklo více. Vynikající český dabing s Jiřinou Galatíkovou a Jiřím Krampolem dodává snímku ten nejvyšší možný lesk. ()
"Miluju holky, co nenosej podprsenky !!" - "Co ?? Tomu já nerozumím.." - "Řek sem.. Řek sem, že miluju Hollywood !!" ;) ()
Kromě dvou povídkových filmů ze šedesátých let výjimečné setkání J. P. Belmonda s Annie Girardot, škoda, že spolu nehráli víc. V podstatě pitomě jednoduchý, ale nádherně uchopený a naservírovaný příběh. S velmi napínavým koncem. Sejdou se? Nesejdou se? Vole, to byly nervy! ()
Příběh lásky dvou osamělých francouzských umělců v Hollywoodu s Jean-Paul Belmondem a Annie Girardotovou. Kamera - Jean Collomb. ()
Jejich cesty svedla dohromady práce, ona je herečka a on k natáčenému filmu skládá hudbu, takže spolu stráví nějaký ten čas jen okukováním a seznamováním, no a jakmile to mezi dvěma zadanými kolegy začne jiskřit, snímek začne nabírat otáčky a to nejen cestováním po Americe.. Filmový pár Annie Girardot a Jean-Paul Belmondo nádherný, krásně se mi na ně koukalo, měla jsem pocit, že se dívám na život, ne na film.. ()