Week-end à Zuydcoote
Week-end a Zuydcoote
Weekend at Dunkirk
Weekend at Dunkirk
Weekend at Dunkirk
Weekend at Dunkirk
Weekend at Dunkirk
Režie:
Henri VerneuilScénář:
François BoyerKamera:
Henri DecaëHudba:
Maurice JarreHrají:
Jean-Paul Belmondo, Catherine Spaak, Jean-Pierre Marielle, Pierre Mondy, Albert Rémy, Marie Dubois, François Périer, Jean-Paul Roussillon, Paul Pavel (více)Obsahy(1)
Dramatický příběh z druhé světové války se odehrává u severofrancouzského města Dunkerque počátkem června roku 1940, kdy německá vojska přešla do protiofenzívy, zatlačila spojenecká vojska k mořskému pobřeží a přinutila je k ústupu za kanál La Manche. Jeho hrdiny jsou příslušníci francouzské pěchoty, kteří navzdory nebezpečí dostanou příkaz vyčkat na pobřeží, dokud nebude v rámci mohutné operace Dynamo dokončena evakuace britských jednotek. Ačkoli je pobřeží zasaženo krvavým konfliktem, který si už vyžádal mnoho životů vojáků i místních obyvatel, někteří stále odmítají odejít a opustit své domovy. Jako třeba sympatická dívka Jeanne, která pomáhá francouzským vojákům v obtížné situaci, ošetřuje raněné a sblíží se s mladým citlivým vojákem Julienem Maillatem. Julien dívku zachrání před znásilněním, o které se pokusí jeho dva kolegové, a ze všech sil se pokouší udržet víru v přežití, což je ovšem v rostoucím stresu a napětí stále obtížnější. Obklíčení vojáci se totiž musejí bránit velkému tlaku německých tanků a pěchoty a přitom se stávají snadnými cíli pro německé stíhačky, které jim téměř bez ustání hřmí nad hlavami. Julien se dlouho marně pokouší Jeanne přesvědčit, aby změnila názor a opustila nebezpečné místo, a když nakonec dívka souhlasí, že odejde, nadchází tragické finále příběhu, který zachycuje jednu ze smutných kapitol druhé světové války. (Česká televize)
(více)Recenze (94)
Souhlasím s Jossie. I já už čekal kdy to celé skončí. Boje zajímavé, nálety také, Belmondo v nezvyklé roli, ale přesto mne to až tak nebavilo. To neustálé pobíhání po pláži... Chyběla tomu nějaká dějová osa. Škoda. ()
TV/// Obsazení 9/10 Děj 9/10 Zvuky 8/10 Prostředí 9/10/// PLUS: Jean-Paul Belmondo se zhostil velice pěkné role, "pozitivní" a odlehčená nálada snímku přináší poměrně netypickou atmosféru do válečné vřavy ustupujících francouzsko-britských vojsk MÍNUS: milovníci válečné akce by se měli poohlédnout jinde, snímek není moc akční./// Shrnutí: Belmondovi uniforma sluší. Ostatně první jeho film, který jsem s ním viděl byl snímek Mrchožrouti, to mi bylo asi deset, takže se dá pochopit proč jsem si ho oblíbil. Tento film je však svojí atmosférou natolik odlišný, že mohu říct, že jsem podobný kousek dlouho neviděl a nutno říct, že jsem se bavil a opět viděl absurditu válečného konfliktu./// Celkem 88%/// ()
Válečný snímek s neskonale bezútěšnou atmosférou se nevěnuje heroizování vojsk natáčejících států (což by vzhledem k tomu, že Francie stála proti Itálii, mohl být pro tvůrce celkem neřešitelný problém), ale s chladným odstupem se zabývá situací ustupující armády. ()
Film, ktorý ukazuje hrôzy vojny napríklad tak, že sledujeme hodnú chvíľu odvoz mladej mŕtvej ženy do lazaretu, alebo zbežnú identifikáciu mŕtvych detí. Mimo toho sa všade povaľujú mŕtvoly. Film má napriek tomu francúzsky šarm a môže za to predovšetkým Belmondo a ležérna, ale istá Verneuvilova réžia. Ten by si mal podľa jeho kamarátov na vojnové svinstvá zvyknúť, ale nechce. Bohvie, kde je pravda a možno ani on to nevie. Toľko krát tu padne slovo Dunkirk, až sa človek začína tešiť na Nolanovu novinku. ()
Nejnovější filmové zpracování válečných událostí na Dunkirku od Christophera Nolana jsem neviděl a popravdě mě to nemrzí ani neláká napravit. Verneuilův film kráčí přesně dle mého gusta, střídá nálady včetně několik humorných či též mírně romantických momentů ve velmi dobře namíchaném poměru, aby ještě více v druhé polovině dokázal zapůsobit velkým masakrem, kolem panujícím neklidem, smutkem a uvnitř gradujícím pocitem znechucení nad válkou. Oceňuji odheroizované charaktery postav, ve Víkendu na Zudycoote nezbylo místo na žádné plakátové hrdiny, ale díky civilnímu pojetí postav i celého příběhu se divák velmi snadno dostává pod jejich kůži. Dobře napsané dialogy vystřídává zručně natočená akce, nezapomenutelných scén je hned několik, zvláště jedna nekompromisní odplata, která se (na válečné drama překvapivě) uděje mezi muži ze stejné barikády, a závěrečná sekvence s takřka apokalyptickým nádechem hodně utkví v paměti. Ani při opakovaném zhlédnutí jsem se navzdory dvouhodinové stopáži vůbec nenudil a navíc jsem si tímto filmem skvěle připomněl právě zesnulého Belmonda, jenž tady v hlavní roli naplno využil svůj všestranný herecký talent a v obklopení též skvělého Géreta, Mondyho, Mariella i dalších si mě nesmírně podmanil. ----- „Zabil jsem krysu... Tak jsem v týhle válce zabil aspoň něco.“ [90%] ()
Rozpaky. Tak předně, jakkoliv jsem velkým krtitikem stupidních dabingových šarád, kdy postavu padesátiletého mluví dvacetiletý herec, tady bych i snesl mladého Belmonda s hlasem dědka, když by tím dědkem byl Krampol. Protože bez jejich spojení není moc důvod zvedat oči k obrazovce, zvlášť když zápletkou je německý hon na zmateně velené francouzské králíky. Nepopírám, že filmů z normandského pobřeží z roku 1940 (namísto 1944), tedy z ústupy před Hitlerem, jsem moc neviděl, ale tady jako by nebylo ani co vyprávět. Rozhodně jeden ze slabších filmů JPB, ještě "doražený" slaboučkým dabingem (Česká produkční 2000 a.s. pro CET 21 s.r.o.). ()
Neznámý válečný snímek z dob, kdy ještě Belmondo nebyl za neohroženého drsňáka. Není to špatné ale plyne to, jako když to neplyne. ()
Francúzska obec Zuydcoote je vzdialená od francúzskeho mesta Dunkerque okolo 10 km, čo je takmer na jeden poriadny hod kameňom, samozrejme v úvodzovkách, pričom slávne-neslávna „operácia Dynamo”, sa tým pádom teraz dostáva do širšieho (po)vedomia, keďže sa nielenže priamo dotýka najmä toho druhého miesta, ale predovšetkým sa na opačnom mieste nachádza i konkrétny protagonista Julien Maillat, ktorý je mimochodom uviaznutý v piesočných dunách, čakajúci na spasenie, bažiaci po záchrane, neustále sa krčiaci pred nemeckým bombardovaním, či zo začiatku snažiacim sa nalodiť na loď do Anglicka, alebo na druhej strane sa jedná len o večne sa motajúceho a flirtujúceho mladíka, ktorý ani v podstate sám nevie, čo vlastne na tomto mieste robí, rovnako ako aj mnohí ďalší jeho rovesníci, čo si na túto situáciu už medzitým tak trochu zvykli... ? Z každého rožku trošku, ako sa tradične hovorí, keď ma nenapadá pokračovať zrovna ničím iným, než práve tým, že Belmondo znovu spolupracuje s Verneuilom, no tentokrát mám opäť zmiešané pocity, čo ma vôbec neteší, a tak som momentálne priam presvedčený o tom, že najlepšou ich vzájomnou spoluprácou, boli jednoznačne iba bravúrne Opice v zime, čo už snáď absolútne nič viac neprekoná... ? Ešte by som určite nehádzal flintu rovno do žita, lebo mám minimálne jedného zdatného kandidáta, ktorý by mohol vylepšiť celkové dojmy. Je mi to naozaj úprimne ľúto, že mi nesadol nasledujúci film z tandemu Jean-Paul Belmondo/Henri Verneuil, teda aby som nebol príliš kritický, áno, pozerať sa to síce dalo, no asi budem mimoriadne náročným divákom, ktorý si len tak hocičo/hocikoho nepripustí k telu (v tomto prípade k svojmu zraku), i keď patria k mojim obľúbencom, len už som to predtým tiež spomínal, že nie každý film sa im automaticky vydarí. ()
Válečný film zase trochu jinak, a po Nolanově Dunkerku (který ve mně pořád rezonuje), jenž ukázal tuhle historickou událost z pohledu Britů, tu máme tentokrát pohled Francouzů, resp. hlavně vojáka Maillateho, kterého tak skvěle ztvárnil Jean-Paul Belmondo. První, co mě na Víkendu na Zuydcoote zaujalo, jsou bojové scény, nálety Štuk, výbuchy, vše působí velice realisticky (chvílemi to dokonce překonává i Nolanův majstrštyk). Film bez patosu a velkých vlasteneckých proslovů, ale o to silnější (díky kleopatře za tip na tento skvělý válečný kousek a doporučuju dál). ()
Velmi by mě zajímalo, kolik tento film stál - protože ve většině záběrech jsou stovky mašírujících vojáků (odhaduji tak kolem jednoho tisíce statistů). Dnes tento problém odstraní pomocí počítačové techniky - tady to je ale všechno tur-natur. Víkend na Zuydcoote je docela příjemný film, na který se překvapivě, hlavně díky asi velkorysému rozpočtu, dobře dívá. Nezapomenutelnou scénou z tohoto snímku se pro mě stává ta, kde německý pilot dopadá na pláž, která je poseta nasranými francouzkými a anglickými vojáky. ()
S největším přemáháním jsem po krátké krizi vydržela až do konce. A trošku toho lituju, protože mi film nic nepřinesl, nic mi nedal. Když čtu ty pětihvězdičkové nadšené komentáře, ptám se, jestli jsem viděla ten samý film? První polovina víceméně (či spíš méně) vtipné dialogy, srandičky. V druhé polovině už šlo do tuhého, ale stále tak nanicovatě, tak neslaně nemastně! Námět dobrý, jen ten scénář mizerný od začátku až do toho sladkobolného konce! ()
Skvělý film se skvělými herci a mladého Belmonda konečně nemluví Krampol. ()
Vojny sa nevyhrávajú evakuáciami. Aj keď operácia Dynamo bola určitým spôsobom úspechom, stále išlo o porážku. Veď stav spojeneckých vojsk bol katastrofálny a Briti prišli o všetku ťažkú techniku a taktiež o 68 111 vojakov. Operácia Dynamo začala 28. mája evakuáciou prvých 17 804 vojakov a pokračovala až do 1.6.1940, ale z dôvodu aktívnych útokov Luftwaffe od toho dátumu sa evakuovalo už iba v noci. V menšom tempe pokračovala až do 4. júna kedy previezli 26 tisíc francúzskych vojakov a zvyšok francúzskych vojakov ponechali svojmu osudu, velitelia v Británii sa zhodli, že ich evakuácia je zbytočná a vyžiadala by si nadmerné úsilie a neprimerané straty. A tak táto armáda o sile 40 000 vojakov sa nakoniec vzdala Nemcom. Aj začiatok tejto veľkej námornej operácii sa niesol v obrovskom chaose. Množstvo opustených nákladných áut blokovalo prístupové cesty, situáciu sťažovali i utečenci presúvajúci sa všetkými možnými smermi. Prečo Nemci nepokračovali v aktivite a umožnili záchranu britských armádnych zborov dodnes nie je spoľahlivo vysvetlené. Film je rozdelený do troch dejových pásiem a myslím si, že to bolo dobre riešenie. S údivom musím povedať, že historický je úplne presný. Vo filme boli použité skutočné bojové krížniky a nie animácie CGI. V skutočnosti ide o remake s rovnakým názvom z roku 1958, 2004 s autentickými výpoveďami tých, ktorí prežili. Najkrajším aktom filmu je, že nepriateľ tu nie je zobrazený priamo, ale očividne je chápaný ako neviditeľné zlo z jeho bombardovania pláži, kde nieto kde sa skryť a z potápania lodí, ktoré potom Britom chýbali. Mne osobne sa viac páčil tento film ako ostatné filmy zaoberajúce sa touto témou Dunkirk, 1958, 2004, 2017, Dunkerque: záchrana expedičného zboru, 2004. ()
Neskutečně nudný, zbytečný válečný film. Stejná nuda jako Tobruk. Hromada iracionálně se chovajících postav ve stylu, válka je jen soused, co občas hlučně klepe na vrata. Předvídatelnost vysokého stupně taky na celkovém dojmu nepřidá. Chápu, co chtěl autor říci, stejně jako u Tobruku. Bohužel koncepce byla stejně nezáživná. Byť, jak zmínil kolega Enšpígl, nálety i jiné scény jsou natočeny celkem slušně. Bohužel musím konstatovat, že dva shurikeny tomu sice dám, ale je to těsný. Pokud v tom měla být lehká nadsázka...nelíbila se mi. ()
Belmondo společně s dalšími vojáky vyčkává během 2.světové války dva dny na pobřeží, chodí po pláží, zdraví ostatní s vlastním příběhem, snaží se nalodit a ještě zažije jeden románek. Je to pomalejší film, uznávám, ale možná stějně jako u předchozí spolupráce dua Verneuil-Belmondo ,,Opice v Zimě´´, je v té pomalosti, a občas i poklidném tempu vyprávění malých lidských příběhů právě kus kouzla, které tento snímek odlišuje od řady jiných válečných filmů s hromadou bitev, a výstřelů, které já osobně třeba tolik nemusím. Tady mi ke spokojenosti stačilo už jenom to krásné melancholické vyvrcholení. ()
BELMONDO není typem pro válečné filmy. Já jsem mu to nevěřila. Ostatně myslím si, že ani režisér VERNEUIL nehoví zrovna válečným filmům. ()
I tak se dá natočit válečný film, bez hrůzných krvavých scén, peprných hlášek a jednoho hrdiny, který vše vyřeší. Tohle je o lidech se vším co k nim patří. O beznaději, o ponížení, o přežití, strachu z budoucnosti a o rozčarování.. Vše se odehrává o víkendu v jednom z nejhorších období, kdy Hitlerova vojska přejížděla Francii jak parním válcem. ()
Jean Paul Belmondo jako řadový voják francouzské armády, který se dostává na pláže u Dunkerque v červnu 1940, aby se nalodil na nějakou loď a odplul do Anglie. Místo toho ale prožívá neuvěřitelně dobrodružný víkend na místě zvaném Zuydcoote. Pohled na zničené francouzské a britské vojáky, kteří marně čekají na lodě a naprosto realné zobrazení pekla na plážích (všude samé vraky, výbuchy, vojáci, nálety, ...), to je to, co dělá tento snímek tím nejlepším zobrazením utrpení u Dunkerque. Je to příběh obyčejných vojáků a ne žádných hrdinů a přesto Belmonda na konci filmu budete považovat jako hrdinu. Samozřejmě nesmím zapomenout i na další dobré herecké výkony. Rozhodně stojí za shlédnutí a každopádně potěší válečné nadšence. ()
Celý film jsem pomýšlel na čtyři hvězdičky a hledal jsem nějaký impuls, který by mi umožnil tu čtvrtou hvězdičku udělit, ale ten nepřišel. Bombardování bylo už v první polovině filmu nudné, bombardování = zalehnout, bombardování = zalehnout a tak pořád dokola. Pořádné německé pěchoty jsem se zde nedočkal a to je škoda. Konec sice potěšil vyostřenými emocemi, ale stále jen tři hvězdy. ()
Takové neslané nemastné válečné drama. ()