Komentáře uživatelů k filmu (405)

  • verbal
    ***

    Po Snouborďácích a Rafťácích přicházejí Koncentráci. Vojta Kokotek se se svým gay lukem neprožidil ani do transportu, a tak pádla padla jen na Mádla. Ač jsem to předpojatě považoval za kástingový eror a čekal, že se u toho plynování hurónský zasměju, musím říct, že se toho i se svým kokomediálně profláklým xichtem zhostil opravdu charakterně, cítil jsem spíš tíseň a ani trochu se mi nechtělo zapopírat si holou kost. Bezesporu je to velkolepě natočena, skvěle zahraná, dobře napsaná a výborně zrežírována Láska mezi kapkami Cyklonu B, ale.... Než po mě zase nějaká sionistická klika začne metat obřízky a budu si připadat, jako bych mával před Hitlerem mentálně postiženým, homosexuálním Židem, podotýkám, že si pana Veselého vážím, v žádném případě nesnižuju něčí utrpení, avšak ptám se, jak dlouho to ještě budou všem připomínat? Jakékoliv jiné genocidy dvacátého století si můžeme popírat ostopéro, jen za tu jejich je to na basu a srolovanou svobodou projevu si můžeme narvat do kakaa, dva až tři filmy z koncentráků ročně, kde jeden o nežida pomalu ani nezavadí, zmínka o Židech a jejich zvycích skoro v každém americkém importu, to je na osmimiliónový stát, co bezprecedentně anektoval cizí území a probublává Blízký východ dodnes, a zanedbatelnou minoritu rozlezlou po celém světě, dost dobrý marketing. Ještěže se totéž zaplaťšiva nastalo s jinou minoritou z Východního Pandžábu. S takovou se u Skejťáků nakonec dočkáme kůl rabína, co bude učit Kokomádly rapovat. Apropó, znáte ten, jak mlátí Turek Arména násadou lopaty?(25.2.2014)

  • Houdini
    ****

    Český Lev 2 nominace: Herečka VR - Zuzana Mauréry, Kamera(10.1.2015)

  • Enšpígl
    ****

    Moc jsem nepochopil to mezinárodní obsazení, když ve finle všichni mluví česky. Na rozdíl od kolegů já nikdy v koncentráku nebyl, takže nevím do jaké míry a co všechno bylo a nebylo v Osvětimy možné, pravdou však je, že třeba vyléčení Jirky Mádla působilo extremně nevěrohodně a konec taky teda žádná hitpárada. Filmaři dokáží maximálně těžit z prostředí ve kterým se příbvěh odehrává, protože nevíš minuty co se stane a právě tenhle faktor mě udržel v neustálým napětí. Výborný práce režie, kamery i herců nakonec dokopla tenhle film ke čtyřem hvězdám, ale s odřenejma cípama.(30.1.2017)

  • T2
    ****

    Rozpočet $-miliónovTržby Celosvetovo $300,257▐ režisérsky dosť pútavo a miestami aj odvážne na točené, dramaticky v celku zvládnuté, aj keď niekedy tie scény ktoré by mali poriadne s človekom zamávať sa až tak úplne nedostanú pod kožu, ináč postavy dobre zahrané v tomto smere som bol až milo prekvapený, až na výnimku Jiri Madla, ten proste s kamennou tvarou nevedel nikdy moc hrať, výhodou je že má takú úlohu ako má, kde samotný film až tak na jeho nevýraznosti netrpí, kamera a výpravnosť filmu na slušnej úrovni, štýlom prevedenia sa to chce vyrovnať Americkým produkciám, /videl v kine: 70%/ __moja recenzia(18.9.2013)

  • Marigold
    *

    Šoa porn(24.1.2016)

  • Radek99
    ****

    Arnoštu Lustigovi posílám do nebe za námět pět hvězdiček, tohle je téma, které se musí stále dokola připomínat, Milanu Cieslarovi za filmové ztvárnění ale někam do koprodukčního očistce slabé tři hvězdy. Patos, ždímání emocí, tezovitost, rozmělnění tématu ve filmu, který by měl člověkem otřást?! WTF?! Navíc je to celé tak nějak koprodukčně chladné, zmanufakturované, naprosto chybí syrovost, opravdovost, dokonce i zaujetí, expresivní scény nemají skutečnou sílu a vlastně mi bylo jedno, co tam ti zlí esesáci chudákům židům dělají...a tak by to určitě nemělo být! Je jasné, že Colette z podstaty věci nemůže být dalším Schindlerovým seznamem, nebo Pianistou, ale ona není ani novodobou Ditou Saxovou či Modlitbou pro Kateřinu Horovitzovou, natož Démanty noci...je to jen průměrný humanistický film... PS: Ty české postsynchrony, to byla skutečná hrůza...(24.1.2015)

  • LIVINGDEAD
    ***

    KONEC je TRAPNÝ!!!!! Co se týče Mádla, nebral jsem ho jako herce, ale jako rychlokvašku. Po shlédnutí filmu musím uznat, že hercem je. A film? Příběh je o děvce, která se za každou cenu snaží přežít a tak dupe s celým Auschwitz. Ale "Ať hodí kamenem, kdož bez viny ...."(18.2.2014)

  • Fr
    ****

    ,,LÁSKA JAKO VTEŘINA, KDY SE LIDÉ PODOBAJÍ HVĚZDÁM, SLUNCI, LETÍCÍM PTÁKŮM.…“ /// Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau - místo plný pohybu (nejsou tady na rekreaci, že ano…), zákonitostí a kompromisů, na kterejch závisí život. Taky romantika mezi popílkem z pecí, která má tohle místo udělat snesitelnějším. Příběh plnej reality a filmařina, která má blíž k tý západní. Cieslar válečnou tématiku umí, ale víc než z hereckýho kumštu Mádla, může těžit z Lustigovy předlohy a jistě i jeho pomoci na scénáři. Vrací mi tak víru v český film (i kvůli tobě Hřebejku!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Colette: Dívka z Antverp“, kterou v roce 1992 napsal Arnošt Lustig, jsem nečetl. 2.) Vždycky jsem tušil, že koncentrák byl místo plný lásky. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *(23.2.2014)

  • Gilmour93
    ***

    Není pochyb o tom, že na světě existují jizvy, které by se měly pořád otevírat, aby se nezapomnělo, co je způsobilo. Jenže zrovna tuhle otevřel Cieslar, známý to ambasador ženského utrpení, pod lokální anestezií.. Tragické postsynchrony, nevěrohodnost milostné linie, papírové hlášky ve stylu: „Vítejte v pekle!“, digitální rackové a šum mořského přílivu jakožto symboly naděje (opravdu? zase?) a především řídká přítomnost emočního náboje - to všechno jsou indicie k nijak objevnému zjištění, že silný námět nemusí automaticky znamenat silný film..(29.1.2015)

  • NinadeL
    ***

    Colette není špatný film, ale starší Cieslarova setkání s druhou světovou si považuji více. Teoreticky bych měla horovat pro vše s podpisem Lustiga, ale jeho témata se s filmem v celkovém kontextu bohužel spíše míjí. Z nedávných konkurentů jsem více ocenila V tichu.(4.7.2016)

  • Sarkastic
    ***

    Základní problém, kterým s tímto filmem mám, je jeho jazyk. Angličtina se do koncentráku jednak ani trochu nehodí (ze všech evropských řečí vůbec nejmíň), ale bohužel se její užití dá považovat také za součást kalkulu tvůrců a tahák na zahraniční publikum (a dle hlavně začátku+konce z roku 1973, hlavně na to zámořské, potažmo filmovou akademii). Což je velká škoda, protože jinak se mi film vcelku líbil, hlavně po příběhové stránce. Když pominu tu zcela nezáživnou dějovou linku ze „současnosti“, dění v táboře bylo docela napínavé, přestože sem tam nějaká scéna vyzněla naivně (někdy více, jindy méně) a v některých chvílích zase pomohla náhoda (ovšem ta je důležitá i v normálním životě, že?). S výpravou a technickou stránkou filmu, mimochodem profesionálně působící, jsem byl spokojený (krom těch krutě umělých racků, na kterých se kdoví proč tak moc lpělo). Ve výsledku to vidím na lepší 3*, zdejší hodnocení tentokrát (kupodivu) dost odpovídá.(19.7.2014)

  • castor
    ***

    Pozornost ženám, které jsou vystavené krutosti doby, věnuje režisér Milan Cieslar i tentokrát. Celkový dojem ovšem chtě nechtě upadá do emociálně neutrální podívané, která trpí papírovostí dialogů a patetičností nejedné scény. Nebo se v klídku pije kávička kousek od osvětimských spalovacích pecí. Naštěstí hudba, střih, kamera, masky, zvuk fungují na „tuzemské“ poměry velmi slušně. Cieslar měl navíc šťastnou ruku v případě herců – spolehlivý Jiří Mádl a francouzská oduševnělá kráska Clémence Thioly jsou poměrně přesvědčiví. Mádl víc. Dobré, ale krůček (no, možná větší krok) přeci jenom scházel.(4.3.2014)

  • paascha
    *

    propagandistický hnůj, který mě zvedal z gauče jako zkažený párek(21.2.2014)

  • cheyene
    ****

    Na české poměry posledních let rozhodně zdařilý a zajímavý počin, který se příjemně sleduje a určitě stojí za pozornost. V něčem to sice mohlo být možná lepší, ale buďme rádi, že se v našem prostředí točí i podobné žánrové kousky a nejen bezduché komedie bez humoru, soudnosti a vkusu.(7.10.2015)

  • liborek_
    **

    Cieslar chce nominaci na Oscara? Mezinárodní obsazení, angličtina, holokaust, láska, dobro vs zlo, pravda vs lež.... Ó jak dojemné! Ve skutečnosti vrcholný kýč a parazitování na holokaustu - nebojím se říct přímo využití holokaustu pro komerční účely. Někdo mluví i o citovém vydírání, ale to by tam nějaké city musely nejprve být. Film obsahuje pouze tragicky nepřesvědčivou love story se spoustu vzletných a patetických slov, které se mnou (a to jsem docela citlivá duše) neudělaly naprosto nic; žádné emoce, jen klišé kupící se do monstrózního počtu. Colette je první film o holokaustu, u kterého mi bylo skoro jedno, že esesák zastřelí náhodného vězně, že hlavním hrdinům permanentně hrozí smrt, že komínem mizí životy statisíců lidí. Je to inženýrsky chladné a prázdné hraní si na Velký Film o Velkém Tématu s Hlubokou Myšlenkou a Silnými Emocemi... Hraní si... A přesně tohle je na celém filmu to nejhorší - rozmělňuje téma Osvětimi do tezovitého učebnicového ležáku infikovaného syndromem Babičky (každý zná, nikdo nečetl). Po filmech jako je tento bude také každý "znát" Osvětim, ale jen jako jakýsi tábor z jedné špatné pohádky... Lustig v závěru života rozmělňoval svoje dílo do až nedůstojné podoby, Cieslar je zase autorem takových "skvostů" jako Duše jako kaviár, Krev zmizelého či Láska je láska - mohl jsem tedy čekat od tohoto filmu něco jiného? Dobře mi tak...(14.9.2013)

  • gogo76
    ****

    Titulky v úvode, ktoré informujú, že tento film je venovaný dvojici slovenských židov , ktorí ušli z Osvienčimu a podali svetu správu o zverstvách potešia v tom zmysle, že si niekto spomenul. Mňa fakt mrzí, že svetoznámu knihu od Rudolfa Vrbu -Utiekol som z Osvienčimu nemá kto zfilmovať. Ich útek je označovaný ako jeden z najväčších útekov všetkých čias, preto nechápem, že sa nenájde režisér ani peniaze na film, ktorým sa môžme pred svetom prezentovať. Film Colette je o niečom úplne inom, ale som rád za každý takýto film. Vo filme je však mnoho momentov a sitácií, ktoré sú vo Vrbovej knihe. Režisér M. Cieslar už niečo z tohto obdobia natočil, preto som mu dôveroval. S výsledkom som v podstate spokojný, nemal som veľké očakávania. Chyby sa ale nájdu. Herečka C. Thioly bola vybraná výborne. J. Mádl presvedčil, že hrať vie, ale aj tak sa mi tam nehodil. A. Hryc ako kápo na to má ksicht, ale nebol veľmi presvedčivý. Naopak Z. Mauréry prekvapila. Najviac mi chýbala nemčina a vadilo mi celkovo zjednodušene podané dorozumievanie medzi väzňami mnohých národností. V atmosfére koncetráku mi chýbala väčšia pochmúrnosť a všade prítomnosť smrti. triky na dotvorenie scén tábora boli výborné. Čiastočne prenesenie príbehu do USA fil trochu oživilo, ale staršia verzia J. Mádla by si zaslúžila lepší výber. Po rokoch je od Colette o 10 cm vyšší a z placatého "mádlovského" nosa je nos orlí..Trochu pritvrdiť a mohlo to byť o dosť lepšie. 70%.(9.3.2014)

  • hippyman
    ****

    až na slabší "současnost" r. 1973 a poměrně amatérské triky (březinka, komíny, lokomotiva, rackové) jde o mimořádně sugestivní filmový prožitek... silný příběh, po jehož shlédnutí nebudete dost možná chtít dlouho nic říkat, jen si promítat v hlavě ty nejtěžší momenty a znovu si vážit doby, ve které žijete... běžte do kina (doporučuji EN verzi, ta CZ dabingem bohužel trochu utrpěla)... stojí to za to. i když dobře vám po tomto snímku asi ještě dlouhé hodiny nebude... 70% p.s.: vy, co ve svých komentářích postrádáte větší romanci v koncentračním táboře a stěžujete si na citové vydírání diváka, zkuste se nad tím ještě jednou (možná raději víckrát) zamyslet, jak asi jinak může vyznít příběh "lásky" v koncentračním táboře - je samozřejmé, že city a nervy budou šponovány do extrému a ona "láska" nebude ta, jakou ji známe z období míru... osobně myslím, že je to nepředstavitelné, a odsuzování scénáře či dokonce označování za vydírání je vzhledem k tomu, že se jedná o autentickou dobovou výpověď, silně nemístné.(18.9.2013)

  • juta
    ***

    Celkem překvapení na to, že jsem o filmu předtím nikdy neslyšel. Jenže romantika vsazená do tábora v Osvětimi není úplně to pravé a příběh by se i bez počáteční "předehry" klidně obešel. Stejně tak byla škoda, že film nebyl od začátku natočen česky, ale nemůžu upřít snahu, českou snahu, udělat takový film.(24.1.2015)

  • Pepinec
    ***

    To se furt machrovalo, jak všechno probíhá v angličtině na mezinárodní úrovni a do kina pak přijde takovejhle polodabovanej paskvil, kterej tahá za uši jak podladěný housle a kterej zabíjí jakýkoli šance emocí oslovit diváka. Důchodcovskou verzi neodmutovanýho Mádla mluví prohulenej Bartoška a Colette na mě z plátna dělala dojem, že předčítá návod na použití plynovýho kotle. Takhle dabovat se může animák o žirafě, která shání šálu kolem krku, a ne drama z koncentračního tábora. Jinak moc se mi líbila vizuální stránka filmu, líbila se mi hudba a samozřejmě - líbila se mi Clémence. Však taky právě tohle dělá tři hvězdy, no a mně nezbejvá než dál čekat na to, až si přestaneme hrát na Hollywood a začneme používat hlavu.(21.9.2013)

  • Pilda17
    ***

    Určitě se z tohoto dvouhodinového snímku dalo vytěžit více. Mádl v roli Viliho neseděl, představil bych si tam trošku někoho jiného. Najdeme i pár nelogičností a ty docela vadí, jak na začátku, tak v polovině. Celkově se Colette snést dá, ale vyzdvihovat moc nebudu, do vysokých kvalit má hodně daleko .. 5/10 = 58%(30.10.2014)

<< předchozí 1 2 3 4 6 11 16 21
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace