Colette
Režie:
Milan CieslarKamera:
Marek JíchaHudba:
Atli ÖrvarssonHrají:
Clémence Thioly, Jiří Mádl, Eric Bouwer, Ondřej Vetchý, Petr Vaněk, Michal Dlouhý, Andrej Hryc, Helena Dvořáková, Ivan Franěk, Pavel Rímský, Ondrej Kovaľ (více)Obsahy(1)
Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)
(více)Recenze (458)
Bohužel musím napsat, že mě to neoslovilo. Přišlo mi to bez emocí a některé scény i málo uvěřitelné. Píšu to nerad, protože režisérovi fandím, ale tentokrát to pro mne bylo spíše zklamání. ()
Mádl konečně potvrzuje, že není herec v jedné škatulkové roli, tedy v roli šíleného puberťáka, co kalí na horách s Kokotkem. Jeho dramatická role vězně Villiho ho opravdu povznesla do nových filmových obzorů. Pozorovat dění uprostřed koncentračního tábora, to je opravdu síla, na kterou musí mít člověk trochu žaludek. Na druhou stranu, autorům se původní myšlenka asi trochu rozpadla pod rukama, protože konec mě opravdu příliš neuspokojil, takže ve výsledku jsem někde na půli cesty mezi výtečně nasnímaným řemeslným kouskem a pokusem o něco, jako přidanou hodnotu. Mezi českými produkcemi rozhodně vyčnívá, ale stále nedosahuje jiných válečných majstrštiků. 65% ()
Ani zďaleka nie výborný avšak dôstojný film, minimálne v okolí hraníc Česko-Slovenka. Teda pokiaľ viete odpustiť klasické filmové klišé (na túto tému to vyznie trocha cynicky, ale je to tak) o neľudských podmienkach v koncentračných táboroch, o zopár pomocníkov dozorcov medzi nimi a osudovom utrpení vyvolených postáv. To je téma (ako máme možnosť vidieť) nevyčerpateľná, rovnako ako obdobie studenej vojny a už si pripadám akoby sme boli z umeleckého hľadiska a inšpiráciou uviaznutý v jednej klietke a dookola filmovali len prívetivé a ničím neprekvapujúce príbehy. Nepoteší ani jednoducho načrtnutý scenár a šírkovo veľmi plochý kontext takejto jednoduchej stavby príbehu s "jediným" záporákom (pri 120 minútach). Ale mám rád úprimnú citlivosť a taký nevšedný voňavý záver (keď to tvorcovia vedia, napr. v Zimnom príbehu to nedokázali, čo mrzí dvojnásobne). Takže, tentokrát nebudem prísny. ()
Přijde mi to jako silně nevyužitej potenciál. Škoda. Na ten film jsem se těšil. Ale dalo se z toho vytěžit víc. Mnohem víc. ()
Nenáročná podívaná se slušnou atmosférou a solidními hereckými výkony. Chemie postav funguje, taktéž napětí v lágru či vylíčení hierarchie. Scénář je sice trošku děravý, efekty možná nejsou nejlepší, ale Colette určitě patří k tomu lepšímu, co u nás za poslední roky vzniklo. Největším mínusem je paradoxně český "dabing"... Horší 4* ()
Nemastný a neslaný milostný příběh odehrávající se v době velmi tragických a šílených událostí, na které by se nikdy nemělo zapomenout. Bohužel klouže pouze po povrchu a nejde nadřeň. Nijak zvlášť mě nepřesvědčil a že by mě chytil za srdce nebo donutil přemyšlet, to se také nestalo. Pořád jsem očekávala něco víc a pak byl najednou konec. Postsynchrony byly opravdu hrozné. Dokonce jsem si myslela, že snad špatně slyším. To, že byli herci, kteří mluví jinou rodnou řečí, předabování, to je normální, ale že i českým bylo kolikrát špatně rozumět, protože prostě mumlali, to mi vadilo. Arnošta Lustiga si jako spisovatele vážím a budu si muset jeho knihy znovu přečíst. Z filmu mám rozporuplné pocity. ()
Skoro mě až překvapilo, že se v české koprodukci podařilo natočit takový snímek, protože má rozhodně navíc než klasická česká produkce. Ale holt to bude tím, že jsou zde i další peníze. Herecky je to fajn, tedy dokud je to v koncentráku, jinak je to nuda. Jenže ani tak snímek nepřináší nový pohled, je to další krutý příběh, kde je to, co čekáte. Nic navíc. ()
Film jsem naštěstí viděl v angličtině - s dabingem to musí být o něco horší zážitek. Líbí se mi téma, Clémence, ale zpracování mohlo být lepší. Nějak se Colette nepodařilo mě vtáhnout a o něco více prožívat osudy hlavních hrdinů. ()
Jsem ráda, že jsem na tenhle film nakonec nešla do kina, protože by to byli naprosto vyhozené peníze. 35% ()
K čemu jsou ta čísla? To jsou telefonní čísla do nebe. 1) Komíny chrlí kouř a černý popílek s potěšením zachycuje na rukách Unterscharfuehrer Weissacker (29letý Eric Bouwer), který je právě tak zvrhle odporný, jak si jen divák může přát. Pravděpodobně z kriminálního prostředí rekrutovaný kápo (64letý Andrej Hryc) nemůže vypadat výstižněji. Vězeň Vili (27letý Jiří Mádl) při výslechu hrdinně mlčí, zatímco ho esesáci pomalu ubíjejí k smrti. Všechno je, jak má ve filmu z prostředí koncentračního tábora být. Anebo není?_____ 2) V detailech možná historicky věrohodné a přesné (naštěstí to nemohu osobně posoudit), ale z celku mám pocit, že tvůrci pro stromy nevidí les. Ploché a jednobarevné postavy esesáků (ti zlí) a vězňů (ti dobří) nepřipouštějí žádné mezistupně, žádná lidská selhání, žádné zkratové mravně relativizující chování. Jsme jenom my a oni. Vězňové drží při sobě, kápové jen dělají, co musí, a ani to nijak žhavě. Zboží pro černý trh získávají vězni z majetku zplynovaných obětí, peněz, šperků a potravin určených k převozu pro potřeby Říše._____ 3) Milostné pouto má, počítám, dodat jednajícím motivaci a přiblížit jejich jednání normám pochopitelným dnešnímu divákovi. Nevím, jak má emocionálně chladný snímek na diváka zapůsobit. Možná na hodně mladého._____ 4) Filmové "dotáčky" po třiceti létech působí jako pěst na oko - nejen, že nás připraví o jakékoli potenciální napětí (už od začátku víme, jak to dopadne), ale drama s dítětem působí ve vztahu k hrůzám vyhlazovacího tábora příliš mělce a nepřesvědčivě._____ 5) A ta nešťastná čeština, resp. angličtina. Říká se, že zejména americké publikum filmy v původním znění nemá rádo, titulky obtěžují. Pak ovšem bylo na místě film natočit v původních jazycích a pro americký trh jej předabovat. Pokud by 53letý režisér Milan Cieslar měl rád absurdity, mohl anglicky natočený film předabovat do původních jazyků. Jednotnou řečí přicházejí postavy o autenticitu, divák o zážitek a z filmu se stává něco jako literatura pro studenty ve zjednodušené angličtině._____ 6) Zajímavý postřeh: komentátor Omnibus. ()
Tomuhle filmu alespoň pro mne, chybělo cokoliv co by mne dokázalo zaujmout natolik, že bych mohl řict, jak moc jsem se bavil. To se bohužel nestalo a možná už za pár dní zanikne v šedi průměru a já si na něj už ani nevzpomenu. ()
Colette dojíždí na špatný scénář, který přivádí na scénu mnoho postav, které se tu mihnou a zase zmizí, tím pádem je nějaká identifikace s nimi prakticky nemožná. Osobně se mě zhostila taková zvláštní apatie - ani smrt, ani vznikající vztah dvou hrdinů se mnou nedělaly absolutně nic, a to je špatně. Jestli zemře ten nebo ten, mi bylo vlastně jedno, a to není dobré. Z herců stojí za zmínku jen a pouze Mádl, který má jako jediný co hrát a pere se s tím se ctí. Jinak tu opravdu nikdo neutkví. Nepovedený dabing bohužel sráží výsledek dost, protože dialogy znějí studiově a nedůvěryhodně. A ona jazyková jednota je taky dost k smíchu místy. Asi bych dal lepší průměr, nebýt onoho vyvrcholení, které mi přišlo za vlasy přitažené a natolik spoléhající na obří náhodu, že ho nemůžu akceptovat. Ambiciózní film, který bohužel selhal v příběhu a až příliš věří tomu, že tématika koncentračního tábora a jméno Arnošta Lustiga k úspěchu stačí. Nestačí. 50% ()
Po delší době jsem se vypravila do kina a moje volba padla právě na "Colette", která mě ale docela zklamala. Na scénáři se podílel sám pan Lustig, autor předlohy, příběh je tudíž velmi silný. V některých momentech mi až běhal mráz po zádech. Problém jsem ale měla s většinou hereckých představitelů (kromě Mádla, překvapivě ;)) a vážně příšernými postsynchrony, které celkový dojem opravdu velice kazí. ()
Vykreslení drsného boje o život v koncentračním táboře bylo poměrně uvěřitelné, a i když se to dalo obsadit i lépe, celkem jsem Jiřího Mádla akceptoval. Nicméně lépe do filmu určitě pasovala francouzská herečka Clémence Thioly. Vytěžit se z toho mohlo o něco více, úplně bych vypustil ty scénky řadu let po válce, dost mi zkazily jinak slušný dojem. ()
Těžký film o těžké době. Viděno v rámci Challenge Tour 2015. ()
Film si možno zaslúži lepšie hodnotenie, ale je úplne zbytočný a sprosto sa priživujúci na holocauste. No to, čo tu vypisuje bravčová sviňa verbal, mňa ako občana Israela hlboko úraža je primitívny fašistický komentár toho ostravackého kokotka, ktorý trpí ťažkou depresiou z toho, že má veľmi malého čuráčka a tak šuká do mačiek a tým znetvoruje tieto úbohe zvieratka, ale som s poťešením počul, že ochrancovia zvierat idú poňom, aby mu rozpárali brucho a obesili ho na jeho vlastných črevách. Ptáku, Hitler ťa čaká v pekle. ()
Nejen, že na Colette vyloženě bolí do očí špatný scénář, ale herecké výkony ala ochotnické divadlo jsou k nevydržení. ()
Milan Cieslar zvládá filmy technicky, nikoli dramaturgicky. Spolehliví herci (Vetchý, Táborský) trestuhodně nevyužití, dobře živený Mádl pobíhající po vyhlazovacím táboře s obřím diamantem v čepici (předtím šetřil síly a nechával se raději podpírat nebo rovnou nosit) a obludně tlustý Hryc "klopýtající" v pochodu smrti u mě vyvolali pouze cynický smích. ()
moja zaujímavosť: V časoch 0:11:52, 0:50:15 a 1:09:54, pri záberoch na spaľovacie pece v tábore, je vidno dym z pecí, ktorý sa ale nehýbe, je úplne statický, akoby namaľovaný. ()
Nechci shazovat režisérské kvality Milana Cieslara, ale mám dojem, že tak úplně nedotáhl to, co Arnošt Lustig původně zamýšlel. Předlohu jsem sice nečetla, ale rozhodně se na ni v blízké době chystám. Mádl s jeho pitvořícím se ksichtem prostě nikdy do této role neměl být vybrán. Události pozdější doby příběhu (rok 1973) byl hodně divný až na závěrečné vyprávění hlasem Jiřího Bartošky (pokud se nepletu, že to byl jeho hlas), možná mohla být tato doba celkově podána jen slovy a bez děje, ale těžko říct, zda by to pomohlo. Každopádně vše ostatní velmi chválím, především tleskám výkonům Zuzany Mauréry a Erica Bouwera a hudbě Atli Örvarsson. ()