Režie:
Milan CieslarKamera:
Marek JíchaHudba:
Atli ÖrvarssonHrají:
Clémence Thioly, Jiří Mádl, Eric Bouwer, Ondřej Vetchý, Petr Vaněk, Michal Dlouhý, Andrej Hryc, Helena Dvořáková, Ivan Franěk, Pavel Rímský, Ondrej Kovaľ (více)Obsahy(1)
Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (457)
U filmu Colette mi chybí příběh. Jakýkoli. Nestačí mi totiž náznaky vztahu a prostředí koncentračního tábora, protože Colette nechce být dokumentem, ale snaží se hrát na strunu á la věci nejsou takové, jakými se zdají být. Téma lásky mezi krásnou Belgičankou a pražským Malým pivem, je milé, ale čekala bych, že ten moment, kdy se pak v táboře shledají, bude trochu propracovanější, než pár temných záběrů na nahá těla. Navíc tím, že je ten film roztažený jakože do třiceti let, té kompaktnosti také moc nepomohlo. Herci jsou ale výborní a prostředí Birkenau - ač tisíckrát variované - je stále přitažlivé a nesmíme na tuhle epochu našich dějin nikdy zapomenout. A jako takové memento Colette funguje výborně. ()
Film tak strašně smrděl západem, až se mi ani nechce věřit, že je čistě východní výroby. Moc se mi líbilo prostředí koncentráku. Vše je moc pěkně udělané a místy je velmi intenzivně cítit tamější krásně komorní atmosféra. Herecky je film slušně obsazen, ale moc mi tam neseděl Jirka Mádl. Ačkoli mi poprvé v životě ukázal, že hrát docela umí, což je do jisté míry zapříčiněno tím, že poprvé dostal vůbec možnost zahrát si v něčem velkolepějším, tak jeho obsazení nepovažuji za nejšťastnější volbu. Docela otravné bylo veškeré dodabovávání, na které jsem si nezvykl ani za dvě hodinky stopáže. Milostná zápletka, na které je film postaven se mi nelíbila ani trošičku. Přišla mi naprosto fádní. V dané oblasti nejsem odborníkem, ale ze svého diváckého pohledu jsem na tomto milostném vztahu nevěřil nikomu ani "ň". Na druhou stranu filmů z koncentráků je a i nadále vzniká opravdu hodně, takže je děj alespoň něčím ozvláštněn. Docela solidní je i soundtrack, který ovšem místy dost nepatřičně tlačí na pilu. Nedovedu se úplně zbavit dojmu, že Colette se za velkofilm spíše vydává, než že by jím skutečně byl. Nejedná se vyloženě o nic nekoukatelného, ale když film neuvidíte, tak o nic nepřijdete. Existují skutečné mraky filmů z podobného prostředí, které jsou po všech stránkách obsáhlejší. Tento vyniká snad pouze tím, že je český. ()
Titulky v úvode, ktoré informujú, že tento film je venovaný dvojici slovenských židov , ktorí ušli z Osvienčimu a podali svetu správu o zverstvách potešia v tom zmysle, že si niekto spomenul. Mňa fakt mrzí, že svetoznámu knihu od Rudolfa Vrbu -Utiekol som z Osvienčimu nemá kto zfilmovať. Ich útek je označovaný ako jeden z najväčších útekov všetkých čias, preto nechápem, že sa nenájde režisér ani peniaze na film, ktorým sa môžme pred svetom prezentovať. Film Colette je o niečom úplne inom, ale som rád za každý takýto film. Vo filme je však mnoho momentov a sitácií, ktoré sú vo Vrbovej knihe. Režisér M. Cieslar už niečo z tohto obdobia natočil, preto som mu dôveroval. S výsledkom som v podstate spokojný, nemal som veľké očakávania. Chyby sa ale nájdu. Herečka C. Thioly bola vybraná výborne. J. Mádl presvedčil, že hrať vie, ale aj tak sa mi tam nehodil. A. Hryc ako kápo na to má ksicht, ale nebol veľmi presvedčivý. Naopak Z. Mauréry prekvapila. Najviac mi chýbala nemčina a vadilo mi celkovo zjednodušene podané dorozumievanie medzi väzňami mnohých národností. V atmosfére koncetráku mi chýbala väčšia pochmúrnosť a všade prítomnosť smrti. triky na dotvorenie scén tábora boli výborné. Čiastočne prenesenie príbehu do USA fil trochu oživilo, ale staršia verzia J. Mádla by si zaslúžila lepší výber. Po rokoch je od Colette o 10 cm vyšší a z placatého "mádlovského" nosa je nos orlí..Trochu pritvrdiť a mohlo to byť o dosť lepšie. 70%. ()
Po Snouborďácích a Rafťácích přicházejí Koncentráci. Vojta Kokotek se se svým gay lukem neprožidil ani do transportu, a tak pádla padla jen na Mádla. Ač jsem to předpojatě považoval za kástingový eror a čekal, že se u toho plynování hurónský zasměju, musím říct, že se toho i se svým kokomediálně profláklým xichtem zhostil opravdu charakterně, cítil jsem spíš tíseň a ani trochu se mi nechtělo zapopírat si holou kost. Bezesporu je to velkolepě natočena, skvěle zahraná, dobře napsaná a výborně zrežírována Láska mezi kapkami Cyklonu B, ale.... Než po mě zase nějaká sionistická klika začne metat obřízky a budu si připadat, jako bych mával před Hitlerem mentálně postiženým, homosexuálním Židem, podotýkám, že si pana Veselého vážím, v žádném případě nesnižuju něčí utrpení, avšak ptám se, jak dlouho to ještě budou všem připomínat? Jakékoliv jiné genocidy dvacátého století si můžeme popírat ostopéro, jen za tu jejich je to na basu a srolovanou svobodou projevu si můžeme narvat do kakaa, dva až tři filmy z koncentráků ročně, kde jeden o nežida pomalu ani nezavadí, zmínka o Židech a jejich zvycích skoro v každém americkém importu, to je na osmimiliónový stát, co bezprecedentně anektoval cizí území a probublává Blízký východ dodnes, a zanedbatelnou minoritu rozlezlou po celém světě, dost dobrý marketing. Ještěže se totéž zaplaťšiva nastalo s jinou minoritou z Východního Pandžábu. S takovou se u Skejťáků nakonec dočkáme kůl rabína, co bude učit Kokomádly rapovat. Apropó, znáte ten, jak mlátí Turek Arména násadou lopaty? ()
Určitě se z tohoto dvouhodinového snímku dalo vytěžit více. Mádl v roli Viliho neseděl, představil bych si tam trošku někoho jiného. Najdeme i pár nelogičností a ty docela vadí, jak na začátku, tak v polovině. Celkově se Colette snést dá, ale vyzdvihovat moc nebudu, do vysokých kvalit má hodně daleko .. 5/10 = 58% ()
Galerie (125)
Photo © Jozef Krivošík
Zajímavosti (37)
- Studio UPP provedlo přes 220 složitých triků, mj. například skutečný rozměr koncentračního tábora Osvětim - Birkenau. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
- Režisér Milan Cieslar sa po filmoch Prameň života (2000) a Krev zmizelého (2005) tretíkrát vracia do obdobia 2. svetovej vojny. (kacer4)
- Clémence Thioly je ve skutečnosti opravdu Židovka. Podobně herečka Kristína Svarinská před nedávnem zistila, že má židovské předky, kteří nesou těžké břemeno vzpomínek na holokaust. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
Reklama