Kristýna

Väšinu času sledujeme relatívne nudný život baviacich sa vojakov s mladými dievčatami. Všetko je spracované odľahčene a so silným nádychom naivity a bezstarostnosti. Ústredné duo zamilovaných, ktoré si zahrali mladučký Delon a mladučká Schneiderová - de facto ešte deti - nemá veľmi čím zaujať. Našťastie, že záver prináša nielen dramatickú situáciu, ktorá bezstarostnosti dáva zbohom, ale aj tragédiu, ktoré spolu pozdvihujú túto romanťárnu. (29.04.2023)

Hrozná slaďárna narůžovělá naivní, což ale neplatí o posledních deseti minutách. Ty jsou fakt chlapácký, přestože z dnešního pohledu "myslíme to upřímně" naprosto mimo mísu. Nejmladší Alain, co jsem kdy viděl a hodnotil, a jemu i Romy to moc sluší. Viděno v ne moc dobrém dabingu Novy 1995 (Zahálka si ale s Delonem poradil dobře). (26.10.2013)

Romy to opravdu úžasně sluší ve všech těch kostýmech, je prostě rozkošná. A Alain je bezkonkurenčně ten nejšvarnější c. a k. poručík světové kinematografie, o tom není sporu. A to krásně vymydlené, čisté a barevné císařské Rakousko, to nemá chybu! Navzdory tragickému konci jedná se o cukerínový příběh pro služky. (16.12.2011)

Nová, barevná, širokoúhlá adaptace proslulé divadelní hry Arthura Schnitzlera Liebelei (1895), která proslavila už Magdu Schneider na začátku 30. let a na konci 50. let měla zásadní vliv na její dceru Romy. Tentokrát to mělo být docela jiné, ale přesto vznikla jen další kostýmní podívaná z idealizovaného Rakousko-Uherska. Nechybí dokonce ani scéna s císařem Františkem Josefem I. Přesto seznámení Romy s Alainem Delonem obrátilo celé Papas Kino vzhůru nohama. (06.02.2009)

Křehké otevírání studánek. Zarámovaný portrét ryzí, poctivé romantiky i zurčivý zvon tragiky. Vzletný Amorův polibek zachycený do jemných pavučinek. Magie modrých očí. Láska je zahrnula kouzelnou mocí. Z dívčích románků nevinný pramínek. Nedělní vyjížďky do dálek, na lodičkách, v kočáru, v cukrárně. Jarní ruměnec poetických chvilek. Alain Delon - mladý, okouzlující, zamilovaný poručík v uniformě, princ z pohádek, až dech se tají. Romy Schneider - bílé lilie líbezný kvítek jeho srdci zavoní. Zlatavý prach starého dobrého mocnářství náhle rozfoukne hněv, milostných dýchánků žárlivé pukrle, zbytečný vznět. Zostudil baronův majestát. Muž proti muži utká se v souboji. Podvedený choť právo první střelby má. Mrtev sok, důstojník, který už jinou miloval. Rozpláče se, spanilá, ubohá Kristýna, čekajíc na jeho úsměv jako na nový den, vyhasl její růžový sen. Slzy jako u Shakespeara ukáply. V jejich srdcích však nikdy nepřestane plát, navždy se z nich bude hlas jejich jmen, přísaha lásky a věrnosti, ozývat. Rukavičky, luční kvítí ponechané na stolku, jako vzpomínka jejich první schůzky za melodií vídeňského valčíku. (10.01.2016)