Ďábelsky Váš

Takže to máme dva mladé sympatické lidi (Senta Berger, Alain Delon) a dva divné týpky. Jedním z nich je čínský sluha, jehož ve francouzském filmu hraje německý herec, ahá! Dál tu máme nijak originální zápletku (nahlíženo optikou mezitím uplynulých skoro padesáti let a s vědomím dostatku hodně podobných filmů). Taky tu máme hodně dlouhých scén beze slov se zvláštní Roubaixovou hudbou (kterou mám jinak rád, ale tady mi nějak úplně nesedla). Takže celé se to dost táhne a ani snaha posledních deseti minut zachránit celkový dojem moc nepomohla. Chtěl jsem dát víc, ale nemůžu. (04.02.2013)

Strata pamäti hlavného hrdinu po autonehode akoby zároveň zredukovala celý film. Klaustrofobické prostredie uzavretého domu a paranoidné náznaky zvláštneho správania sa zvyšných troch obyvateľov vytvorili dobrú základinu pre kvalitný zhriller. Režisér ale nahradil gradujúce napätie, či stále viac znepokojujúce nehody a pasce len nervóznym pobehovaním Delona hore-dolu po záhrade a po dome. Záverečná vysvetľujúca desaťminútovka trpkú pachuť premárnenej príležitosti už veľmi nenapraví. (06.09.2005)

Čtyři v zámku a pes. Vilný cynik bez paměti držen za vysokou zdí manželkou, která odmítá zařadit sex mezi prvky rekonvalescence. A s nimi rodinný přítel, co rád pořizuje audionahrávky, sluha čínského původu, který při náznacích náklonosti mužů ke své paní začne zuřivě leštit předměty a jeden čtyřnohý nepřítel s dobrým čichem. Je na vás, abyste tipovaly, co z toho milostného čtverce zůstane za geometrický útvar a kdo nakonec v rámci nařízené medikace bude muset spolknout hořkou pilulku.. Duvivier tam mohl vnést trochu více napětí a erotického dusna a odnést Delona, který se na to pobíhání po pozemku a postupné rozsvěcování ve škebli příliš nehodil.. (29.05.2023)

Několik filmů Juliena Duviviera mne už přesvědčilo o genialitě tohoto u nás opomíjeného francouzského režiséra. Nicméně jinými svými výtvory mne na oplátku dokázal nepříjemně překvapit, to zejména když se v pozdním věku začal pouštět do pokusů o moderní thrillery. Ďábelsky Váš řadím zrovna do téhle kategorii stejně jako šílený Čas vrahů. Duvivier měl zde za sebou necelé půlstoletí filmové tvorby, kterou odstartoval záhy po skončení 1. světové války, úspěšně obstál v přechodu od němého filmu k zvukovému, dokázal si vybírat zajímavé náměty a točit během let různé žánry... ale tuhle barevnou "labutí píseň", natočenou krátce před smrtí, si už mohl raději odpustit. Pokus o jakousi variaci na giallo se Duvivierovi dle mého názoru příliš nepovedl. Samotná zápletka o člověku se ztrátou paměti po autohavárii sice vypadá spočátku slibně, ale všechny postavy se zde chovají na můj vkus příliš podivně. Film postrádá jakoukoliv hutnou atmosféru, barevný vizuál, který si Duvivier zvolil snad vůbec poprvé (a tedy i naposled), zůstává funkčně nevyužitý, dialogy v interiérech vyznívají bez výraznějšího napětí. Stejně tak podivně s poněkud trapným závěrem to celé skončí a vyšumí do prázdna. Alain Delon nikdy nepatřil úplně k mým oblíbencům, ale na základě těch několika viděných filmů ho uznávám jako výborného herce, nicméně tady stejně moc neměl co nabídnout. Svou zřejmě nejslabší chvilku vybral i François de Roubaix, který tentokrát vydal ze sebe výjimečně naprosto nemožnou hudbu. Během sledování výsledku z této hodně nepříznivé konstelace hvězd pak zbývá už jedině pohled na půvabnou Sentu Berger v celé její kráse... 35% (15.06.2020)

Starý francouzský filmy mám rád a když v tom navíc hraje Alain Delon, tak očekávám automaticky něco, co bude stát za vidění. Tohle je ale hodně slabej thriller o ztrátě identity. V tom roce 1967 to možná fungovalo líp, dneska to působí celý hodně naivně. Za zmínku tak stojí akorát atmosféra starýho francouzskýho venkova a pěkný prostředí, kde se natáčelo. Jinak mě na filmu nic nezaujalo. (27.05.2023)