Povídka o policajtovi

Škoda, že dneska už nejsou takoví detektivové, co jdou stále - ač jsou jací jsou - za svým cílem, tedy odhalit zločince, a škoda, že už nejsou takoví zločinci - jako tenkrát - co měli styl, vkus, bylo v nich něco tajemného a přitažlivého. A tak se tyhle dva světy pěkně střetávali a docházelo mnohdy k nečekaným zakončením. A. Delon na vrcholu svých sil, podobně jako Jean-Louis Trintignant a jiní. (22.06.2010)

"Chyť mě, když to dokážeš." Schod za schodem, v rytmu stylovém, s cigaretkou v koutcích úst, v oparu nikotinovém. Oheň, popelníček, pane Delone? Alain oblékl kabát policejní. Kabát, který je v jeho podání slušivý a který se nikdy neobnosí. Jean - Louis oblékl širák charismatického zloducha, stojícího na druhém břehu. Neústupný buldok detektivní kanceláře, snaživý muž zákona s pomádou ve vlasech, vyhlašuje hon na lovnou zvěř, na zabijáckého pistolníka se škraloupem. Alain pálí jednu za druhou. Jean-Louis jednoho po druhém. Všechny ty, kteří mu zrádně vstoupí do cesty. Správný odhad. Kostky jsou vrženy. Smetanu slízne jen jeden. Klasický trik kdo s koho, který nestárne. (03.07.2014)

Skvělé a osvědčené duo Delon/Deray tentokrát doplněné neméně skvělým Jeanem-Louisem Trintignatem. Jeho chladně zabijácký Buisson je velice charismatický. Zabiják se slabostí pro Edith Piaf. Scéna u klavíru před jeho zatčením je téměř dojemná. Delonův Bornich je jeden z jeho nejlepších "fliců", co kdy hrál. Polda lidumil. Typicky odměřený, ale "člověkovitě" barvitý, sympaticky normální jedinec sem tam i ztrácející nervy. Konečně! A Delon je v této roli bravurně přirozený. Dokonale zpracovaná a působivě natočená skutečnost čtyřicátých let. Atmosféra téměř hmatatelná. Minimum hudby, což povídce jen prospívá, i když si svého oblíbeného Bollinga moc neužiju. Vrkám spokojeností, téměř blahem. (12.09.2011)

Borniche kontra Buisson. První musí dopadnout toho druhého, jinak brunátnému nadřízenému rupne cévka (krásné klišé kriminálek) a pošle ho na venkov chytat zloděje slepic. Nelze se pak divit, že Delonova postava vypaluje jednu za druhou (až dehet prostupuje skrz obrazovku) a bezohledně směrem k uklízečce típá vajgly na podlaze kanceláře. Je to totiž stres chytnout někoho jako je Trintignantův psychopat (záporák z rodu Schneiderů a L´Epervierů), protože už jen jeho pohled naznačuje, jak by si náramně užil, kdyby vás mohl rozřezat pilkou.. Klasické francouzské krimi o mravenčí práci Sureté, která se převážně skládá z mačkání práskačů a informátorů, dokud z nějakého nekápne božská. Nutno pochválit nezvyklý Abrhámův dabing a to nejen proto, že když měl Delon v hubě žváro, on ho měl ušislyšně taky.. (22.10.2018)

Úspešnosť zloduchov i policajtov v klasickej francúzskej kriminálke závisí od toho, ako frajersky dokážu fajčiť cigarety. Kto je vo fajčení lepší, spravidla vyhráva. Fajčí sa tu rozličnými štýlmi, najlepšie zo všetkých ale fajčí Alain Delon. Fajčí fantasticky! Fajčí i bez rúk a  maskuje sa tým, že nefajčí, no obvykle fajčí dokonca aj vtedy, keď nefajčí, cigarety mu proste k pere prirastajú. Robí to tak dobre, chladnokrvne a charizmaticky, že napokon vyvedie z rovnováhy väčšinu zloduchov, z ktorých mnohí fajčia tiež pekne, osobito, vybrúseným štýlom. Okrem rybacieho ksichtu J.-L. Trintignanta, ktorý nefajčí a tak aj podľa zákona fajčiarskeho žánru prehráva. Zdraví, čistý vzduch dýchajúci v ňom nemajú šancu. Jediný, kto Delonovi môže v bezručnom fajčení konkurovať, je Eastwood. Delon je švihák, ako akčný hrdina toho však veľa nepredvádza, Moderní francúzski vyšetrovatelia nemajú čas toľko fajčiť, musia neustále skákať z auta na auto, alebo sa pretekať v parkourových naháňačkách. Vlastne si predstavujem, že Delon bol nefajčiar, ktorého skvelý herecký výkon spočíva v tom, ako pekne sa naučil predstierať, že fajčí. (16.09.2022)