Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Brát právo do vlastních rukou, a kde zůstal zákon? ... Obzvláště krutým způsobem jsou doslova popravováni nejrůznější zločinci, na které nedosáhla ruka spravedlnosti. Drogoví dealeři, gangsteři i extrémní levičák. Vyšetřováním je pověřen inspektor Grindel (Alain Delon), který brzy pochopí, že tajná organizace, která bere právo do vlastních rukou, je přímo spjata s policií. Je to však mnohem horší... Brzy dá o sobě vědět, říká si „Zdravé jádro" s jasným poselstvím, že kdo nejde s námi, jde proti nám. S proklamací o očistě společnosti se dopouští hrůzných zločinů a likviduje ty, kteří jim stojí v cestě. Tou největší hrozbou je pro ně právě inspektor Grindel. (Česká televize)

(více)

Recenze (76)

Tamdydam odpad!

všechny recenze uživatele

Brrrr...! Nikdy víc. Poslední zbytky kouzla starých dobrých francouzkých kriminálek definitivně pryč a na místo toho jen primitivní karikatura předrsnělých béčkových amerických thrillerů. Nikdy jsem nic hroznějšího s Alainem Delonem v hlavní roli neviděl a osobně pochybuju, že vůbec v něčem horším hrál. Nebo v to spíš doufám. ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Filmografie Alaina Delona je hustě osázena rolemi nekompromisních bojovníků, v nemálo případech i policistů, takže by asi bylo na místě si říci, proč by měl zrovna tenhle korálek navlečený na oné dlouhé šňůrce upoutat Vaši pozornost. Je to v podstatě proto, že jde o korálek velmi zajímavě vybroušený - protihráčem zásadového Delona je tu neméně zásadový, avšak o poznání šáhlejší Michel Serrault, jehož kumpáni jako by byli nějakou Mitterrandovskou propagandistickou hříčkou na téma "karikatura de Gaullových fašistických tendencí", nějak podivně vykládaná jako očistný oheň pro degenerující společnost, které se lůza vysmívá a využívá ji. Proto se tu taky velmi zhusta děje "staré dobré ultranásilí", kastruje se, podřezává, vyhazuje do vzduchu, a pochopitelně štědře maluje krví. Nemůže samozřejmě chybět ani aerobic v upnutém trikotu (naštěstí ne na Delonovi, ale na Roxan Gould;)), a už vůbec "správně" francouzsky-osmdesátkově podivné artové vložky jako je sebevražda komisaře ze série Taxi, nebo - a to ještě víc - scéna na kolotoči. Sympatické je, že do poslední chvíle nemáte potuchy, jak to dopadne, protože umřít může skutečně kdokoliv (a je to film s Delonem, že...). Bohužel celý film je strašlivá směska výše uvedeného, která postrádá jakýkoliv ucelenější smysl, a víc než co jiného působí jako snaha za každou cenu šokovat. Z dnešního pohledu už tu ale v tomhle směru není nic unikátního, k vidění byly daleko syrovější i promyšlenější věci. A tak se dá říct, že Nebuďte Policajta je dnes v kategorii zajímavosti zařaditelný leda tak do sekce kuriozita aneb i tohle se tehdá točilo... 60%... za práci s barvami:) ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Klidně toho policajta zbuďte, nic závažného se totiž nestane. Film tak trošku víc připomínal Magnum Force s Clintem Eastwoodem. Odlišoval se jen pomalejším tempem, menší akcí a malou dramatičností. Ovšem i tak měl ten vzbuzenej policajt světlé chvilky, scéna se svědkem na policejní stanici, kde snad během minuty dojde ke dvou vraždám má tempo i napětí a pak poměrně brutální záležitost na kolotoči. Tenhle film je lepší než dostat přes držku, ale zase, aby mě kvůli němu někdo budil, to fakt ne. ()

vesper001 

všechny recenze uživatele

Dvě hvězdičky za dva momenty, kdy jsem se zasmála: * poslední slova umírajícího padoucha „smrt lachtanům!“ / * zloduši sedí v autě poblíž pouti. Jeden vystoupí, koupí kornoutek se zmrzlinou a přinese ji šéfovi bandy. Pak v autě (líz) začnou (slint) plánovat (mlask) další (líz) vraždy (křup). Ty woe... ()

bloom 

všechny recenze uživatele

Po zjištění, že Delon věnoval film Jeanu Gabinovi a úvodních scénách velké čistky s fanatickým Serraultem jsem myslel, že to bude lepší než jsem čekal. Ale nebylo. Dopadlo to přesně podle mého očekávání. Delon se už naštěstí už tolik nevystavuje ve světle supermana, ale jeho humor neustále zaostává za Belmondem. Pak je tu několik zbytečných scén s Delonovou partnerkou (stejně jako scéna v nemocnici). Samotné téma vzájemného boje uvnitř policie je zajímavé, ale zasloužilo by lepší zpracování. Takže výsledkem je průměr, kterému ovšem hodně pomáhá zmiňovaný bard Michel Serrault jako policejní fašista. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (5)

  • Při natáčení filmu si Delon natrhl v červenci 1988 Achillovu šlachu, což přimělo politika Raymonda Barra k tomu, aby trpícímu herci zaslal telegram, kde ho utěšoval, že tento úraz jen přispěje k dovršení jeho mýtu.
    (Rosalinda)

Reklama

Reklama