Líbánky

Zajímavý a silný námět, ale poněkud diskutabilnější zpracování, které jednak činí příběh v drobných detailech poněkud nelogickým, ale hlavně se zaměřuje jen na jedno téma, na vinu za čin, který spáchal hlavní hrdina před zhruba dvaceti lety jako adolescent. Chybí detailnější rozpracování charakteru oběti, proč se s činem během let nevyrovnala a proč celou dobu žila jen pro pomstu. (20.08.2013)

Dost ubohý program jak zaplácnout večerní vysílací čas ... (07.01.2015)

Jan Hrebejk uz evidentne nenatoci novodobe Pelisky alebo Musime si pomahat : to zdoraznujem uz pekne dlhu dobu. Libanky sa spominanym dvom filmom nemaju ani len sancu priblizit. Mame tu opat scenar Petra Jarchovskeho, cely film sa odohrava pocas svadby. K uz pozvanym hostom sa prizenie aj jeden nepozvany /Jiri Cerny/, a tak sa zacinaju komplikacie. Cely film sa toci len okolo tohoto. Odznie kopa prazdneho tliachania o medziludskych vztahoch, zbytocne a nadarmo sa zmykaju emocie, Anna Geislerova / nevinnost, Sileni, Obcansky Prukaz/ vie sice hrat, ale zvysok hereckeho osadenstva /Majer, Novakova-Fuitova, Cerny/ je absolutne matny a mdly. Beriem sice, ze nevesta Tereza /A. Geislerova/ ma sramy na dusi, ale kto ich nema a pre koho je zivot na zemi rajom? Zaroven sa mi tymto definitivne potvrdilo, ze samotny Hrebejk je reziserska lama. Ale zase aby som len nekritizoval, hudba bola ako-tak na urovni. No nic, asi s Hrebejkom definitivne koncim, a zameriam sa na kvalitu prichadzajucu z EU /Aki Kaurismaki, Til Schweiger, Dennis Gansel, Balaguero, pripadne odporucam filmy Antonio Margheritiho/. PS : Takychto "genialnych scenarov" vyplodim aj ja zo 5 na dvojvrstvy Harmasan pocas infekcnej hnacky. Z druhej strany bude Harmasan pouzity pochopitelne klasickym sposobom. Hroza : 0 % (15.02.2014)

Ďalšie skvelé dielo v podaní režisérsko-scenáristickej dvojice Jan Hřebejk & Petr Jarchovský. Aj keď ich predchádzajúce filmy Kawasakiho růže a Nevinnost boli predsa len o čosi vydarenejšie. Ale aj Líbanky si udržali svoj vysoký štandard! Opäť skvelé dramatické divadlo s psychologickou zápletkou vychádzajúcej z úžasnej retrospektívy. Veľká škoda, že počas spomínania nebola retrospektíva zobrazená aj vizuálne, čo by mohlo filmu dodať ešte lepší efekt. Ale rozhodne výborne vygradovaný film - nielen z pohľadu na minulosť, ale aj vývoj vzťahu Terezy a Radima v prítomnosti po tom ako na povrch táto minulosť vyšla. Aňa Geislerová zase raz predviedla svoje herecké nadanie, a zaujal aj Jiří Černý v úlohe tajomného "Bendu". (12.03.2014)

po opuštění normalizačních grotesek se Hřebejk ve snaze tvořit soudobý film poměrně hledá a zatímco Nevinnost se opravdu povedla,v jiných případech to byla docela bída (Svatá čtveřice).Líbánky jsou pak někde mezi.Na oko drsné psychologické drama,které si bere vzory v klasických konverzačkách tady působí místy hodně strnule a televizně a kdybych nevěděl na co koukám,směle bych mohl Líbánky zařadit např. do novácké série Soukromých pastí.Navíc ani herecky to není úplně ono a zatímco v už zmíněně Nevinnosti byly výkony až nepříjemně uvěřitelné,tady půsoí hodně strojeně prakticky bez vyjímek.Podobný kousek by za normálních okolností měl diváka psychicky semlít a vyčerpat.To se tady bohužel neděje...60% (29.05.2014)

Zlatá "Nevinnost". Téma pykání za prohřešky, odpovědnosti a nesení důsledků svých činů tentokrát poněkud křečovité. Navíc bez pointy. Drama je budováno pečlivě, pomalu, ale až rozvláčně. Po odhalení tajemství, jež se dalo tušit, nezbývá než se ptát: "No a co jako? Co s tím?" (07.08.2018)

Honza Hřebejk jede na eskalátoru,bohužel zlehka dolu.Když se podívám na moje hodnocení jeho filmů,tak to opravdu má sestupnou tendenci.Je to tim,že svejma prvníma filmama,ve kterejch bylo spousty nezapomenutelnejch scén,se přesně trefil mě do noty.Ale teď?Ukodrcaný tempo,docela velká otáčka od humorný noty k dramatům.A ani bych se nedivil,kdyby zkusil nějakej uslintanej dokument.Honzo,budíček.40%. (23.02.2014)

Nechápu tu hanu zde. Kdejaký severský škvár má vyšší hodnocení než toto a přitom Hřebejk natočil působivé komorní (ano téměř divadelní, a co?) drama, kde občas zaskřípe dialog, nicméně atmosféra je hutná a doslovnost tentokrát ničemu neškodí, jelikož je součástí pointy a nikoliv pouze její nápovědou. U tohoto filmu na plnou hubu říkám, že český film je pouze tak špatný, jako jsou špatní jeho kritikové... (18.03.2014)

Hřebejk slábne a Líbánky jsou rozhodně nejslabším dílem z pomyslné dramatické trilogie z jeho poslední tvorby. Kawasakiho růže a především Nevinnost tento film výrazně zastiňují. Bohužel v rámci naší kotliny jsou Líbanky jedním z nejlepších českých filmů roku 2013. Oceňuji námět a ve většině případů neokoukané a příjemné herecké obsazení. Jako celek, ale Líbánky zanechávají zvláštní pachuť. Hřebejk se snaží odlišit od hlavního proudu a stále je jedním z našich nejlepších tvůrců a i když film není vyloženě špatný, tak ani zdaleka nedosahuje dřívějších Hřebejkových počinů. (04.03.2014)

Prvni polovina filmu byla vyborna, tajemstvi kolem nezvaneho hosta slusne gradovalo. Mimochodem, Jiri Cerny byl ve sve roli vyborny a zastinil i vzdy skvelou Anu Geislerovou. Kdyz se ale nevesta rano dozvi neco z zenichovy minulosti, film ztraci na sile. Tvurci filmu se pak dej snazili zdramatizovat, minimalne v retrospektivnich snimcich to vsak bylo uplne zbytecne. Dlouho jsem se rozhodoval mezi 3-4 hvezdickami, Hrebejk ma ale navic... (16.09.2014)

Ano, takže mistři "dávných tajemství" a kostlivců ve skříni vyprodukovali další kousek z jejich pásové výroby. Tentokrát si kromě pánů Triera, Vinterberga, Bergmana a co já vím, jakého ještě Seveřana, přibrali ještě Almodóvara. Ta snaha napodobit své vzory a být za každou cenu "evropský" je tak úporná, až to bolí a jen svědčí o krizi českého filmu. A že si tahle načančaná "psychologická" fraška odpad nezaslouží? Zaslouží. Už jen díky prostředkům, kterými se nás snaží oblbovat - nádhernou krajinou, líbivými záběry, rádoby hlubokými dialogy, monology, několikerými dějovými zvraty, "šokujícím" vyústěním... a kdyby si to náhodou nedovedl někdo představit, tak mu to musí ve flashbacku názorně ukázat. Samozřejmě nesmí chybět úplné a jednoznačné vysvětlení, aby nezůstal někdo na pochybách. (10.01.2015)

Výhrady bych měla k závěrečné čtvrthodince, kterou sráží pokulhávající scénář. Nicméně tak dobré psychologické drama, podmanivě nasnímané kameramanem Martinem Štrbou, bych v našich končinách za posledních deset let asi jen těžko hledala. Velkou zásluhu na tom má nejenom kvalitní režie Jana Hřebejka, ale také přesvědčivost hereckých výkonů ústřední trojice. (75%) (12.02.2021)

Po filmech Kawasakiho růže a Nevinnost, které mne velmi překvapily, přichází velké zklamání. Líbánky nefungují na mnoha místech zároveň a jediným nosným bodem se tak stává pouze hlavní zápletka filmu. I když se může zdát, že zápletka je to nejpodstatnější, se slabým zpracováním se velmi rychle vyčerpává její potenciál. Celé psychologické drama je vystavěno na konverzacích hlavních postav a odehrává se během dvou nekonečných dnů. Během emocionálně nejnabitějšího dne v životě ústředního páru se odehraje tolik zvratů na tak krátkém prostoru, že je na místě pochybovat, zdali se příběh neodehrává během polárního dne. Postavy stihnou dramaticky řešit přítomnost neznámého hosta na jejich svatbě, hrát fotbal, tančit, otevřít několik desítek let starou historii, tančit, vykoupat se v rybníce, tančit, vést dramatické rozhovory o ničem s neznámým hostem, tančit, promítnout si ten den natočené (a rovnou sestříhané) video, vyhodit neznámého hosta, sledovat hulvátské chování příbuzného Míly,... a tančit. (A to je pouze program na odpoledne a večer.) Zkrátka vše je tlačeno k tomu, abychom to mohli mít odbyté během dvou dnů. Bohužel všechno psychologické se z tohoto psychologického dramatu vytrácí. Tomu navíc nepřispívají ani teatrálně znějící dialogy Jarchovského, které v některých případech trestají náš sluch. (30.06.2013)

Nové komorní drama Jana Hřebejka odehrávající se v rozmezí pouhých dvou dnů, je do určitého momentu výborným filmem, který si buduje atmosféru a nechává diváka na pochybách. Konec je trošku přehraný a přehnaný (narážím hlavně na retrospektivní vsuvku), ale to říkám skoro vždycky, protože po bitvě je každý generál. Na filmu mi toho koneckonců vadilo víc (už jen ta klišé hláška na plakátu - ,,Měl to být nejkrásnější den v jejím životě...", film je taky hodně konverzační), ale výsledný zážitek byl příjemný. (30.07.2013)

Do poloviny vo ničem, od poloviny silné kafe...Příběh mi připomíná 13 komnatu Marhoula a šikanu na filmové škole v Čimelicích... (09.02.2014)

Někdy nás minulost prostě doženě a mi z tím prostě musíme dál žít ač je sebevíc krutá. Abych řekl pravdu, ze začátku mi to připadalo jako drobná pedofilie, jak se tam prostě přiženil na tu svatbu, motal se tam pořád z těmi dětmi.. vedl ty divný řeči. Havou se mi honila jen jedna myšlenka. Až se mi jednou poštěstí dostat se nějaké té křehuly pod pantofel,Určitě Raději zvolím malou svatbu, kde každého znám a mám o všem přehled.. než tenhle megalomanský přežitek starých zvyků, aby se mi tam třeba motal nějaký podobný uchyl. :) Teprve však asi po polovině děje... (jako že všechny svatby musí končit asi stejně... všichni se vožerou jak prasata) člověku konečně dochází o čem to vlastně celé je a všechny ty šílený řeči najednou dostávají čistý smysl. Zrůdami se nerodíme.. ale stáváme. Na druhou stranu, naše děti jsou obrazem naší minulosti... Víz možné následky. Jelikož jsem také trávil většinu svého dětství na podobných místech.. moc dobře vím že člověk k páchání svých krutostí nepotřebuje žádný důvod.. a ospravedlnění si svých činů si vždy najde. Tím se ostatně lišíme od zvířat... tedy mimo svědomí a svobodné vůle. Ale že by jsme na to měli být zrovna hrdí? Kdybych tedy mohl hodnotit samotný scénář jako že já drama moc nemusím... ale jako pomsta to fungovalo dobře. On mu vzal ve chvíli absolutního štěstí milovaného člověka ( i když né vlastníma rukama doslova) a on mu to oplatil stejnou minci jak nejlépe uměl. Jako že si ho ve finále vychutnal velice pěkně. Z tím že jsem tak nějak něco tušil. Ale né až do takovéto formy.. Kluci jsou klucí. dělají klukoviny. Ale 17 letech si snad svoje činy dokáží dokonale uvědomovat a nést za ně jistou zodpovědnost. Jako že tu je jistá existence otevřeného konce z možností jakéhosi pokání či pochyb jestli se to zkutečně stalo jak bylo řečeno. Což už je na každém z nás jak se k tomu postavíme. Ale já osobně tomu věřím... hovořím li z vlastních zkušeností zakládající se na reálném základě, Soudě podle hodně dramatického stylu pro tohoto režiséra spíše netypických.. soudě, nějakou tu podobnou etapu svého ne"šťastného dětství také prožil.. Je tohle jeho asi nejsilnější a nejemocionálnější počin.. jako že život není jenom samí humor. Je také plný velmi nepříjemné reality a kruté pravdy. Za mě si to určitě ty 3 hvězdy zaslouží.. Kdo nezažil, nepochopí : Trochu mě však naštvalo znevážení jedné z mých oblíbených hereček minulé éry... Jako že díky právě onomu Filmu jsem se do její postavy právě že zamiloval a právě tak si jí i pamatuji, né jako herečku... (jinak mě nechávala vždy ledově chladnou). Ale jako kočku... Což bezpochyby byla! Nejen duší, ale tělem... jo, já mám rád prostě tyhle divné věci. 8) (25.02.2014)

Chápu, že si Hřebejk teďka myslí, že bude točit umělecky hodnotné klubovky. Naučil se všechny schemata a film tímpádem do škatulky zapadá. Problém je v tom, že na rozdíl od těch správných nezávisláků je tento film především o ničem. To, že dobře neznám ani člověka, s kterým vstupuju do manželství, je známá věc. Na to není potřeba plýtvat 90 minut filmového pásu. A zbytek je jen vata, nuda a šeď.50% (02.03.2014)

Zejména v dialozích toporně konstruovaný příběh, výsledek nehodný zavedených tvůrců. Z herců ze svého partu dokázal nejvíc dostat Majer. 2-3* (07.01.2015)

Hezký pokus natočit něco jiného, který sklouznul nejdřív do ničeho a nakonec do trapnosti. Obzvlášť oceňuji tu doslovnost na závěr, zřejmě pro nedůvtipného diváka, aby si byl jistý, kde je vina a jestli celou dobu fandil správně.:-( (25.01.2015)

Aňa Geislerová je skvělá, jen by možná mohla aspoň v jednom filmu vydržet oblečená, Stanislav Majer nevýrazný a divák nemusí mít kurz čtení z křišťálové koule, aby rádobytemný děj dovedl předvídat. Film, který neurazí, neohromí a brzo se zapomene. Jen plakát se fakt povedl. (03.11.2015)