Le Jumeau
The Twin
Režie:
Yves RobertKamera:
Robert FraisseHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Pierre Richard, Jean-Pierre Kalfon, Camilla More, Carey More, Jean-Pierre Castaldi, Henri Labussière, Andréa Ferréol, Yves Robert, Paul Le Person (více)Obsahy(2)
Matthias je majitelem firmy, která vyrábí laškovné pohlednice s různými "legračními" hesly. Má jednu sekretářku, několik věřitelů a stále hluboko do kapsy. Matthias však nikdy neztrácí svůj šarm a smysl pro humor. Když se na riviéře seznámí s krásnou pohádkově bohatou blondýnkou, je jen otázkou času, kdy mu podlehne. Tak si to myslí Matthias. Skutečnost je poněkud prozaičtější. Krásná dědička má dvojče - sestru, která je od ní k nerozeznání. A obě se chtějí co nejdřív vdát a obě chtějí Matthiase nebo jeho bratra. Má on vlastně bratra? A jak to má potom všechno stihnout? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (60)
Dost nekonvenční, odvážné a lehce vulgární i na francouzskou komedii, většinu stopáže si totiž divák klade otázku, jaký je to vlastně vztah mezi Betty a Liz. Jinak film zmatený není, i přes to veselé křepčení a pobíhání je všechno promyšlené, jen prostě během stopáže není čas nad tím hloubat. A ve výsledku je to vlastně snímek o rodinných hodnotách ;-) A rozhodně to lepší z komedií s Pierre Richardem, které k nám přišly později. Navíc, některé fórky jsou fakt vycizelované. JEŠTĚ NEJSEM TAK STARÝ, ABYCH SI NEDOPŘÁL HOŘČICI. ALE UŽ NEMÁM PÁREK. ()
Tak tohle je těžce inspirativní. Sám sobě nasadit parohy zvládne fakt jenom Richard. Až budu v podobné situaci zachovám se naprosto stejně, ale aby to mělo grády vymyslím si dvě dvojčata. Budu tak mít skutečnou jistotu že se vyspím opravdu s oběma dvojčatama. Přeci jenom vymyšlený dvě dvojčata tedy celkově trojčata mají u dvojčat větší šanci než vymyšlené jedno dvojče, tedy dvojčata. Mám rád jasný situace a píšu výhradně jasný komentáře. ()
Mít vychcanost Pierra Richarda a okolo sebe ty dvojčata asi si pískám hodně dlouho, jelikož závidět mu je opravdu hodně. Ale co bych, této komedii vytkl, tak rozhodně zmatenost, se kterou si nevěděl rady jak Pierre, tak já. Nakonec jsem se chvíli v příběhu dost ztrácel, to on, ale vlastně taky, tak to tak nějak vyšlo nastejno. Nejhorší na tom ale bylo, že jsem čekal trochu víc na to, že tam hraje komedient takového formátu. Běhá sice ze strany na stranu, hraje ztřeštěnce, takového jakého umí jen on, ale opravdu těch vtipných scén je pomálu a na to jak je to dlouhé, je to chvílemi příliš rozvleklé a utahané. --- Je těžké se podvádět. ()
Standartní richardovka s dostatkem lechtivin (milovníci Pierrova pozadí si příjdou dozajista na své) i slušnou zápletkou, aneb jak lze podvádět sebe sama. ()
Tento komentář bude do určité míry vulgární a lascivní. Domnívám se, že tím dosáhnu krásného souhry stylu s vyzněním tohoto filmu. - Ideál volné lásky, který v šedesátých letech nabyl podobu společenskými konvencemi a tradicemi nespoutaného sexuálního chování, o dvacet let později jakoby již ztratil veškerou svou dětskou naivitu a nevinost (domnělou?) a přešel do cynického postoje: "Šukám koho chci, protože to mám rád a vinu si nepřipouštím, protože šukám dobře a není lepšího ospravedlnění. Dobře ojetá slečna si přece nemá právo stěžovat, že ji někdo podvedl." A tak není divu, že v tomto filmu je předkládán k pochopení, držení palců a málem i lítosti, chlapík, existenční i morální troska, jehož touhou je obtáhnout dvě slečny-dvojčata, přičemž tato jeho touha má dva romantické důvody, jde o dvojčata a jsou sexy. Za tímto účelem stvoří dvojče své vlastní, jehož roli pak hraje. Pokud jde o ony ženy, film je skutečně nechutný, soustředí se hlavně na to, jak děvčata vypadají s vlasy volnými, vyčesanými nahoru, v plavkách suchá, v plavkách namočená, bez plavek (suchá i mokrá), jak umí líbat, smyslně se pohybovat a tak dále. Občas je jejich sexappeal předhazován i v subtilnějších podobách, ale přítomen je vždy (počítám sem štíhlý pas i tučné konto). Slečny jsou skutečně pohledné, takže touha Richardova ztvárněnce je jistě uvěřitelná, ale... chtělo se mi blít. Možná jsem naivní, ale myslím si, že dost chlapů, která svou partnerku miluje, je natolik slušná, že věrná být chce a i když občas třebas klopýtne, vždy se v nich usadí alespoň malá výčitka a vědomí, že tohle se prostě nedělá. Jinými slovy, že Matthias (hlavní postava) by se jim hnusil i přes konečnou spokojenost všech (sex)aktérů. Pro morální problém slabé **. ()
Tak dalsi film od Richarda, kterej me moc nepobavil. Tentokrat je to krapet netradicni richardovka, jednak tu neni nakej posuk, ale docela inteligentni vychcanek a dej je misty spis do takovy romantiky az dramatu, nez vylozene blazniva komedie. Musim pochvalit samotnyho Richarda, kterej je hlavne v roli slusnackyho dvojcete paradni a pak taky par scen, ktery me fakt pobavily, obzvlast ta s dvema koupelnama. No a do tretice musim pochvalit necekanej, originalni a zajimavej konec. To je bohuzel vse, film je neskutecne dlouhej, obcas nudi, je tu dost hluchejch mist a Richardovo komentar je obcas pekne otravnej. ()
Film překvapivě vychází z americké předlohy a IMHO trpí stejnou vadou jako americké remaky francouzských komedií. Stejně jako Američanům zřídkakdy uvěřím emocionální nevázanost, tolik vlastní Francouzům, Pierre Richard mě nepřesvědčil jako bohorovný děvkař, trousící suše vtipné komentáře. Existuje ještě jedna adaptace stejného Westlakeova románu s Antoniem Banderasem, ale ani ta mě nenadchla. Spíš mám pocit, že oběma dává na frak starý dobrý Hugo Haas se svým vymyšleným strýcem z filmu Život je pes. 40% ()
Jistě, že jsem ten film už viděla dřív a znám Pierra, kterého mám ráda. Ale dnes jsem si například uvědomila, že až tak atletickou postavu nemá a dokonce byly momenty, kdy bych ho poslala koupit si podprsenku. Ale to všechno pominulo, protože to, co zvládnul například s dvojčaty v koupelně s růžovou a bleděmodrou barvou a pobíháním sem a tam, ho mám za borce. A to nebyla jen tahle situace, bylo jich víc. Jen si kladu otázku, jak to s těmi děvčaty zvládnul v soukromém životě, tady to dopadlo pro něj spokojeně, já bych dostala úbytě. Zkrátka náš Pierre jak ho známe......a já opráším jeho další relaxační filmy, má jich na kontě ouvej. ()
Nejsem takový švihák, abych se chodil najíst ke známým, spal v kanceláři a somroval od bezdomovců cigarety, takže patrně nejsem vhodným adeptem na sňatek s americkými milionářkami. Nicméně jsem člověk přející a tak jsem Matoušovi přál jeho sexuální hrátky s jeho ženou i s jeho vdovou a v některých okamžicích jsem se i dost dobře bavil. Na druhou stranu si myslím, že dramatické pasáže se do filmů s Pierrem Richardem vůbec nehodí a tak si tentokrát při hodnocení poněkud zaskrbličím. ()
Velice nudné... A těžko říct, proč vlastně. Škoda slibného námětu. ()
Nudné zpracování velice zajímavého nápadu, škoda. Jedna z těch slabších komedií z dílny Pierra Richarda. ()
Slabý kousek, kterému sice nechybí nápady, ale za celý film jsem se opravdu neusmál. Celé je to postavené na nebezpečné hře, kterou hlavní hrdina rozehraje, aby se zmocnil srdcí dvou krásných žen, které jsou dvojčata. Nic zajímavého. Jeden z podprůměrných smímků Richarda. ()
Tady jsem již nemohl jinak.....žel, asi nejměné povedená scénicky i pointou. Ale dvojčata jsou přesto originální genialitou Pierra, který "se střídá" se svým imaginárním dvojčetem. Ale moc se nezasmějete.. ()
K Richardovi mám averzi, ale z toho, co jsem s ním zvládla vidět, mě tohle i mimořádně bavilo a ubrat aspoň dvacet minut na stopáži, nebo jí vyplnit lépe, mohlo to být za čtyři. ()
Určitě jeden z těch slabších snímků s Pierrem, a to především, protože Pierre není jako obvykle "slušňák co má neuvěřitelný kopec smůly", ale jedná svévolně (jakkoliv legračně), a on je tím padouchem, plus navíc míra zamotanosti už přesáhla mez srozumitelnosti. Navíc u takhle "komplikovaného" děje se předpokládá vysoká motivovanost jednání postav, a to tady chybí. Největší slabinou ale zůstane, že se tu Carey ani Camilla More pořádně nesvlékly. ()
Nejhorší věc co jsem s Pierrem doposavad viděl. Tentokráte nebyl ani vtipný ale spíše trapný, a jak si hrál celý film na svůdníka bylo tak nepřirozené. Takový styl mu prostě nesedí... - 26. 6. 2011 - 10% ()
Doteraz som tento film nevidel, takže som bol zvedavý... Nemôžem povedať, že by ma to sklamalo, ale ani nenadchlo. Priemerná komédia o vymyslenom dvojčati, v ktorej ako v podobných príbehoch exceluje Pierre Richard. ()
Pierre Richard netradičně taky v roli vypravěče; nicméně především intrikářskou smyčkou dušený a následně v gazích nečekaně často repetitivní a neinvenční. Slabota. --- "Je vdaná sotva čtyři dny a už se spustí s cizím chlapem!" ()
"Přesné, to je přesné!" Tahle komedie je dost schizofrenní. A Richard se s tím, jak taky jinak, popral obstojně. Ani mu není moc závidět ta dvě krásná dvojčata a přepych v němž se díky nim pohybuje, protože ubíjet se pak myšlenkami na sobě samotnému jakožto svému vlastnímu švagrovi nasazené parohy, to za tu námahu a stres opravdu nestojí. I když nebyla by to komedie, aby z toho Richard nevybruslil dobře, ten závěr nakonec přece jenom záviděníhodný snad i je (i když to ranní přebíhání mezi koupelnami pořád spíše odrazuje). Zajímavostí je, že jedna z dívčích dvojčat (Camilla More) si ve stejném roce zahrála ve čtvrtém díle Pátku třináctého. 3,5* ()
Oproti Veberovým filmům i vlastním Richardovým režiím se Robertovu Dvojčeti nedostává náležitě sebeironického hrdiny, který by dokázal od sebe sama poodstoupit a „rozdvojit se“ i jinak než jen pouhou lží. Zatímco mnozí Richardovi roztržití a (v dobrém slova smyslu) blázniví hrdinové ustavičně problematizují první dojem, který vyvolávají, donchuán Matthias jen příležitostně naznačuje, že se jeho osobnost nepředvídatelně vrství, a právě tak i tyto záblesky opravdu jen zajiskří a do vývoje postavy se nepromítnou. Tak i všechno to kličkování kolem vymyšleného sourozence vyznívá poněkud monotónně a pointa působí dost uměle. ()