Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Goubi (Jean Lefebvre) je rolník z Jaligny, maličkého zapadlého městečka francouzského venkova. Goubi moc chce jet do Paříže, aby konečně na vlastní oči viděl tu Eiffelovku a mohl se ubytovat v jejím vršku, protože si bůhví proč myslí, že to jde. Kamarádi mu dali tretku ve tvaru věže s teploměrem a Goubi touží ten obří teploměr vidět. Goubi neumí číst a ani se nezlobí, že mu každý říká „ten náš idiot". (dopitak)

(více)

Recenze (7)

tahit 

všechny recenze uživatele

Příjemné lehounké a nenáročné komediální dílko pro jeden báječný večer. Plus výtečný herec Jean Lefebvre, který dostal hlavní roli Goubiho Idiota v Paříži, zde působil dojemně. Jeho herecký kolega Bernard Blier mu zdařile a roztomile přihrával. Francouzské staré komedie si umím prostě vždycky slušně užít. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

A další zklamání. Filosofování nebralo konce, a příběh o šlapce, která se na dobrou cestu dala a štěstí po boku prosťáčka našla, to není moc originální. Být já Goubim, tak tomu že nikdy nebudu mít parohy, moc nevěřím. Nutno ale přiznat, že dojem z filmu dost kazil odfláknutý dabing z éry počátku devadesátých let, v němž se na mnoha postavách (ve filmu se objeví celá řada známých fr. herců) vystřídalo všeho všudy šest dabérů. Blier v postavě, jejíž motivaci opravdu nepochopíte. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„Kácíte stromy, abyste postavili blázince...a v nich umístnili ty, co se zbláznili z toho, že už nikdy neuvidí stromy.“ Celkem milý poetický kousek podbarvený typickou francouzskou hudbou vypráví příběh svérázného rolníka, který se jednoho dne probudí v Paříži, kterou chtěl tak poznat. Ona zápletka o prosťáčkovi uprostřed nástrah velkoměsta není sice v žánru komedie nijak originální, ale od počátku se mi tu hodně líbila melancholická atmosféra, jaká na mě dýchala už od úvodní titulkové sekvence s projížďkou sedláka na koni v doprovodu jímavého Brelova šansonu. Obvykle se nedokážu moc smát, když se naivní a negramotní lidé, kteří za svou situaci nemohou, dostávají do malérů a lítost nad hlavní postavou mě popravdě občas přiváděla spíše k slzám, než k smíchu. Nicméně i proto mi ta místy lehce posmutnělá nálada ve filmu plně vyhovovala. S Goubim jsem často soucitil a těch pár pozitivních příhod, jako když se třeba na nábřežíčku u Seiny potkal s takovým Yvesem Robertem v rozzářené náladě, jsem mu ze srdce přál. :) Film má v sobě i několik hezkých myšlenek, hodně se mi líbila poetická kamera a sedla mi tu i většina herců včetně netypicky smutnější verze „věčného ňoumy“ Jeana Lefebvra v titulní roli. A přesto, že jsem to spočátku nemyslel, jsem se v pár scénách dokonce i nahlas zasmál. Co mi však nesedlo, bylo celkové vyústění s několikanásobným happyendem, kterému jsem příliš nedokázal uvěřit, zvláště si nedokážu představit ono bleskově náhlé obrácení „luxusní“ velkoměstské prostitutky po dvou setkáních s jedním naivou z cizího prostředí na skvělou, hodnou, ba přímo dokonalou milenku. Chápu, že v jisté době v jistém typu filmu asi nepřicházel do úvahy realističtější konec, který by vzhledem k celkové atmosféře takového filmu určitě seděl více, a byl bych nevděčníkem, kdybych za zážitek z většiny filmu ty 4 hvězdičky nedal... ale stejně je to škoda, že v závěru z Idiota v Paříži nevzešlo prakticky nic jiného, než tuctová pohádka pro dospělé, podobná svým „poselstvím“ i hollywoodské tvorbě. [75%] ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Najlepsi fim rezisera Serge Korbera je pre mna Piti Piti Pa, tento je len taky znesitelny priemer. Francuzsky rolnik ide navstivit Pariz a Ajfelovku, a mysli si, ze sa na vrchole da ubytovat. Jean Lefebvre /Cetnik ze Saint tropez, Cetnik v New Yorku, My se nehnevame/ v roli francuzskeho rolnika teda hodne prehraval, tempo je slabe, rezisersky sa tu Korber nijak nepredviedol. Zatuchlinu casu tu citit nna desiatky kilometrov, nepomohol tomu ani mlady Pierre Richard : 55 % ()

Reklama

Reklama