Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rodinná sága ve stínu každodenních morálních kompromisů reálného socialismu... Píše se rok 1982 a okruh rodiny a přátel drážďanského chirurga Richarda Hoffmanna přežívá reálný socialismus v niterné emigraci. Doba a režim na ně zdánlivě nedoléhají a jsou pouze terčem obvyklých vtípků. Jenže každodenní nekonfliktní život v totalitě je pouhou iluzí, která nemůže trvat věčně. Dříve nebo později je každý postaven před tvrdé morální kompromisy, obzvláště když má ambice, rodinu a kariérní plány. Richarda osloví Stasi (východoněmecká tajná služba), což jak se ukáže, ovšem není poprvé...

Dvoudílný televizní projekt vznikl podle oceňovaného stejnojmenného románu Uweho Tellkampa, který ve dvou svazcích vyšel v roce 2008. Knihy jsou koncipované jako „roman a clef" – vyprávění které se formálně tváří jako fikce se smyšlenými jmény postav, ale ke všemu v něm existují zcela konkrétní předobrazy a má také být čtenáři vnímáno jako pojednání o realitě. Román byl oceněn řadou literárních cen a bývá označován jako zásadní, ba dokonce i definitivní dílo o východním Německu a životě v něm.

Filmovou adaptaci pro německé veřejnoprávní televize připravila produkční společnost teamWorks, která si za svou více než patnáctiletou historii získala pověst výrobce vysoce kvalitních televizních produkcí, mezi něž patří oceňované tituly jako Tunel, Mogadišu, Válečná generace či Ranhojič. Režie se ujal Christian Schwochow, který již velký cit pro téma komunistické historie a jejího dopadu na osobní životy prokázal v dramatu Listopadové dítě. (Česká televize)

(více)

Recenze (21)

maoc 

všechny recenze uživatele

Viděl jsem jen 2. díl, který mě dokázal i přes pokročilou hodinu přikovat k obrazovce. Směrem ke konci narůstala pasivita postav a jistá nezajímavost až odtažitost. Snad záměr? Nevím, ale je fakt, že tímto snímkem se se svou minulostí bývalí východní Němci vypořádali se ctí. Takhle nějak to bylo AFAIK i u nás. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Osvěžil jsem si vzpomínky na filmy vzniklé v NDR. 1) Na rozdíl od komentátorů, očividně nadšených z "důkladného a poctivého" zobrazení dobových poměrů, mně silně vadila socialistická šedivost zpracování a příšerné dialogy. 2) Vzpomněl jsem si na dobový vtip. Nositeli militarismu v Německu byli především Prusové. Jak je Bůh potrestal za fašismus? Inu, nadělil jim NDR. 3) Psáno po zhlédnutí prvního dílu. ()

Reklama

Tosca 

všechny recenze uživatele

Tak to byla síla! Takové filmy se u nás v TV bohužel netočí. Raději reprízujeme Bakaláře a když už, tak sic výpravný, ale unylý a nedramatický Já, Mattoni. Rád bych si přečetl ten román Věž, doufám, že česky vyjde. A tohle by měl vidět každý, komu se "stýská" po socialismu. Protože život v 80. letech v NDR byl dost blízký tomu v ČSSR. ()

carl.oesch 

všechny recenze uživatele

Sice dole někdo píše, že mu film nepřinesl nic nového, ale....takhle hutný popis konce socialismu v NDR (kdy si nikdo ani nepřipustil, že by to mohlo někdy skončit) s rozsáhlou a dokonale propojenou mozaikou osudů a vztahů, ukazujících zrůdnost toho, v čem ještě stále polovina populace i naší země prožila značnou část svého života prostě v Česku nikdo nenatočí. Ještě děsivější je fakt, že některé věci se nám plíživě vracejí (viz. onen vysoce intelektuální prorežimně opoziční kritik, díky kterému zjistíme, co to je ona politická korektnost dneska....) a když o tom tak člověk přemýšlí, tak hydra levicového totalitního myšlení a zvráceného mravného relativismu, který přivedl na svět tandem "filosofů" Marx a Engels je zničitelná asi stejně, jako onen věčný generál z jiného filmu Zlaté časy ve Spessartu....Film je nabitý dějem, konflikty a postoje jsou zcela uvěřitelné a navíc - kdo tu dobu pamatuje (byť jako malej), tak musí ocenit dokonalost retra, které je zde neoddělitelnou součástí celého filmu. Nemá cenu vyjmenovávat celou řadu scén, při kterých je vám špatně, mrazí vás a nebo jenom cítíte znechucení. Němci se k tomu prostě postavili opět důkladně a poctivě. Nevím, jestli už Věž v ČT šla (před jejím uvedením 21. října 2016), ale fakt, že ona Česká televize, zásobující své koncesionáře pořád dokola opakovanou tvorbou převážně ze stejné doby (z uslintaných vzpomínek na nejrůznější "velikány" Havlem počínaje a Svojtkou konče) dá film ukazující poctivě a velmi drsně na zrůdnost systému, který byl u nás naprosto stejný, v pátek na druhý program v půl jedenácté ukazuje, že Kavčí Hory patří stále mentálním bolševikům a jejich potomkům a spřízněncům. Mimochodem, jsem zvědav, kdy dá Česká televize v hlavním vysílacím čase Kawasakiho růži. Mohla by u příležitosti oslavy jedné z nejúspěšnějších akcí Státní bezpečnosti v Praze na Národní třídě dne 17. listopadu 1989 a nebo u příležitosti pátého výročí úmrtí Václava Havla, kdy se obávám, že nás čeká po letošním říjnu další mnohadenní trapná mediální masáž ve stylu opakujících se pohřbů sovětských státníků z půlky osmdesátých let. Takže - díky bohu, že další skvělý německý film z "té" doby našel byť v naprosto nesmyslném čase na obrazovky cestu aspoň takhle. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Nemci v posledných rokoch preukázali výrazné zlepšenie nielen vo futbale, ale aj v kinematografii. Tá ich precíznosť, pracovitosť a systematickosť sa po čase musí prejaviť v každej činnosti. Ani si nespomínam, že by som medzi nemeckými filmami z posledného obdobia videl nejaký nepodarený, či vyslovene zlí. Páči sa mi aj poctivosť, s ktorou reflektujú obdobie fašizmu, či socializmu. Ale aj keď Veža patrí medzi vydarené televízne filmy a bol som pri jej pozeraní veľmi spokojný, štyri hviezdičky nedám, pretože nič nové pre mňa, pamätníka socializmu, nepriniesla. Takže dobre nakrútené, ale neobjavné. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (2)

  • Film byl z části natáčen v Plzni. Například nádraží Dresden Hauptbahnhof v závěru 2. dílu série se natáčelo na Hlavním nádraží v Plzni – má podobnou dispozici jako Drážďanské (se středovou velkou halou s převyšující kupolí a na ní z obou boků navazující vyvýšená nástupiště v prvním patře. V roce 2012 však Plzeňské, narozdíl od Drážďanského, ještě neprocházelo rekonstrukcí a bylo možno nasnímat budovu v její původní zanedbanosti. (KrM)
  • V průhledu na nástupiště Drážďanského nádraží v závěru 2. dílu (natáčeno na Hlavním nádraží v Plzni) je vidět na bílo-světle zelených železničních vozech logo ČD. Vozy s logem tehdy Československých drah sice do Drážďan jezdily, ovšem v jiné barevné kombinaci (tmavozelené) a pod logem ČSD (Československé státní dráhy). Logo rozdělených ČD (Českých drah) vzniklo v průběhu roku 1993, tedy až 4 roky po roce 1989, kdy se odehrává závěr filmu. (KrM)

Reklama

Reklama